Zájem českých domácností, obcí i firem o obnovitelné energie rostl i v loňském roce. Hitem se staly fotovoltaiky, tepelná čerpadla a solární kolektory v bytových domech. Energetici například připojili do sítě pět nových větrných elektráren, což se stalo poprvé od roku 2019. Loni také v Česku vznikla první výrobna zeleného vodíku, konkrétně v Napajedlích. V tuzemsku je momentálně celkem sedm zařízení na výrobu biometanu.
„To je dobrý signál, protože obnovitelné zdroje se dostávají ke středně příjmovým a nízkopříjmovým domácnostem. Hodně se na tom podepsaly i zprávy o sdílení elektřiny, které začne v červenci,“ uvedl předseda Komory Štěpán Chalupa.
Podobně byly postaveny také desetitisíce nových zdrojů na biomasu. Menší výtopny a teplárny se však administrativním překvapením souvisejícím se změnou pravidel v dotacích ocitly bez podpory tepla a biomasy. U investorů nyní panuje nejistota, zda jim bude podpora vyplacena či nikoliv.
Žádostí za patnáct miliard
Jak uvedl Aleš Hradecký, člen představenstva Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) a také předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky loni se v Česku nainstalovalo 82 799 nových fotovoltaických elektráren. V rámci programu Nová zelená úsporám bylo podáno téměř 90 tisíc žádostí na FVE, a to za téměř patnáct miliard korun. Hradecký zdůraznil, že loni ubylo byrokracie pro menší fotovoltaiky.
Jak zdůrazňuje Hradecký, pro síť jsou nejvhodnější instalace na budovách či poblíž spotřeby vyrobené elektřiny. Stát by podle něj měl hlídat, aby tam vznikla nejméně polovina nových fotovoltaik.
Elektřinu půjde sdílet od července. Poslanci schválili novelu zákona |
Tepelných čerpadel bylo podle Komory OZE za první pololetí 2023 nainstalováno 38 tisíc. Počet žádostí o podporu v programu Nová zelená úsporám narostl o devět procent. Předběžná data od hlavních výrobců hovoří o jistém propadu prodejů, oficiální čísla o prodejích však nejsou k dispozici.
Nové za staré
Podle Libora Soukupa z Cechu kamnářů se celkový počet individuálně stavěných akumulačních kamen postavených v loňském roce odhaduje na tisíce kusů. Od září 2023 jsou tyto zdroje zahrnuty do podpory v programech Nová zelená úsporám a Oprav dům po babičce, kde výše dotací představuje 45 tisíc korun. Šéf Cechu kamnářů zdůrazňuje, že výměna starších lokálních spotřebičů za nové je účinné a šetrné opatření k životnímu prostředí. Díky státním dotacím se tyto zdroje stávají také dostupnější pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. „Kamna opravdu patří ke zdrojům, které hospodaří s obnovitelnou energií,“ zdůrazňuje Soukup.
Zelená energie může spojit generace i sousedy, sdílení přebytků by mělo začít v létě |
Krbů a kamen založených na průmyslově vyráběných vložkách bylo loni v Česku instalováno podle odhadu Cechu kamnářů deset až dvacet tisíc. Volně stojících kamen se pak prodalo několik desítek tisíc. Kamnáři předpokládají nárůst zájmu topení biomasou i v letošním roce, jejich odhady navýšení se pohybují kolem dvacíti procent. Podle Soukupa právě v dobách krize lidé využívají více dřevo. V kamnech končí při spalování přibližně patnáct procent vytěžené dřeva, které by se jinak nevyužilo.
České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody, či vaření přinejmenším 700 tisíc kotlů a půl milionu kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění používá v Česku přes padesát tisíc domácností a firem.
Klíčem je povolení
Klíčem ke zrychlení nástupu obnovitelných zdrojů je podle zástupců Komory OZE zjednodušení jejich povolování. Zásadní roli v tom má sehrát Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který začal fungovat od 1. ledna a aktuálně nabírá úředníky.
DESÚ byl zřízen s účinností od 1. července 2023, od letošního ledna funguje ve věcech stavebního řádu pro vyhrazené stavby. Důležitou roli hraje také Zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který od ledna spojil většinu razítek na ochranu přírody do jednoho.
Proti tomu rozvoji malých vodních elektráren brání blokace lokalit, kde elektrárny historicky stály, v důsledku ochrany životního prostředí a rovněž blokace pozemků kvůli vztahům se správci pozemků podél vodních toků.
„Třetím pilířem je vymezení oblastí pro obnovitelné zdroje včetně akceleračních zón, které by od příštího roku měly jasně stanovit kam obnovitelné zdroje a to především vítr a fotovoltaika vlastně patří, kam podmíněně a kam nikoliv,“ zdůrazňuje Chalupa. Jak dodává, novým standardem pro získání všech povolení pak budou dva, v akceleračních zónách dokonce jeden rok, což je zásadní změna proti dosavadní praxi, kdy vyřízení všech formalit pro větrnou elektrárnu trvalo deseti a více let.
Komora však zároveň kritizuje plánovaný masivní přechod od uhelné energetiky k zemnímu plynu. „Plyn byl ve hře před 20, 30 lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok – namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu,“ říká šéf komory. V teplárenství navrhuje například větší využití geotermální energie a energie okolního prostředí v kombinaci s tepelnými čerpadly, případně v některých oblastech využití biomasy.
S postupným navyšováním podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě počítají i strategické dokumenty státu. Podle loňského návrhu národního energeticko-klimatického plánu by podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 měl činit kolem třiceti procent.
„Nejdeme pouze po číslech. Chceme rozvíjet každý obnovitelný zdroj, jak jen to jde,“ vysvětluje Chalupa. Komora OZE podporuje plány, aby celkový výkon fotovoltaik v Česku dosáhl do roku 2030 výkonu až 16 GWp a to tak, aby nejméně polovina FVE byla umístěna na střechách domů. Stejně tak by k tomuto datu měly vzniknout také stovky malých vodních elektráren v historických a i nových lokalitách.
