Poslechněte si celý rozhovor s Danielem Hůlem z Člověka v tísni v Kontextu:
Šéf programu Dluhové poradenství Člověka v tísni pokračuje. „Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii. Problém není, že by tu bylo hodně lidí, kteří mohou pracovat a nepracují. V každé populaci je část lidí, kteří jsou de facto práce neschopní kvůli stále udržovanému systému segregovaného školství,“ poukazuje na kořen problému Hůle.
Daniel HůleVedoucí programu Dluhové poradenství neziskové lidskoprávní organizace Člověk v tísni. Studoval bakalářský obor demografie a sociologie na Přírodovědecké fakultě UK. Účastnil se mise mezinárodní humanitární organizace ADRA v uprchlickém táboře v Černé Hoře. Je nositelem Ceny Františka Kriegla Nadace Charty 77 pro rok 2022 za rozvoj poznání dluhové problematiky a aktivní práci s dlužníky na jejich návratu do života. |
„Máme tu dospělé absolventy tzv. zvláštních škol, kteří jsou často našimi klienty, u nichž společnost rezignovala na to, aby těm dětem bez ohledu na to, do jaké rodiny se narodili, dali šanci na lepší život, a tak jsme je odsunuli do škol, kde nedostali prakticky žádné vzdělání,“ popisuje a dává nahlížet do reality práce jeho kolegů.
„Když jim dáte stránku obyčejného textu, tak vám nedokážou říct, o čem ten text je. Nerozumí psanému slovu. Takové lidi často zaměstnat je utrpení, protože všechno, na co sáhnou, pokazí, nepřečtou si manuály, směrnice, apod. My je nemůžeme penalizovat za to, že jsme jim nedali dovednosti pracovat,“ říká Hůle a dodává, že jestli chce ministr Jurečka s touto malou skupinou něco dělat, musí se především změnit školství.
Sloučení čtyř dávek do jedné Hůle považuje za dobré řešení, které dává smysl. Zejména dvě dávky jsou si velmi podobné. „Příspěvek na bydlení je nastaven poměrně hrubě napříč tím územím a doplatek na bydlení měl odrážet lokální specifika. Dnes je první dávka spíš pro střední třídu, čerpaly ho de facto nízké statisíce lidí, zatímco druhá byla pro ty nejchudší, většinou třeba na lidi, kteří bydlí na ubytovnách a podobně,“ vysvětluje a kvituje, že se sloučením uleví byrokracii.
Čtyři v jedné. Jurečkova revize sociálních dávek má zamezit zneužívání |
Hůlemu však nejen vadí, že lidé s dvou set tisícovým zůstatkem na účtu mají nárok na příspěvek na bydlení, ale také to, že je „ministerstvo mylně nazývá zneužívači dávek.“ Dle něj jen legálně využívají nastavení systému a parametrů přiznání dávky, ale v podobných případech takové zacílení podle něj dává smysl a nemá problém s prokazováním zůstatků. To samé ale neplatí u majitelů nemovitosti, k čemuž má také návrh přihlížet.
„Vezměme si ale třeba seniory, kteří bydlí ve vlastním. V minulém roce a půl přišel prudký nárůst cen energií, který vedl k fenoménu tzv. chudých milionářů. Vlastní nemovitost, ale nemají žádné úspory a nejsou schopni zaplatit 20 000 Kč na nedoplatku za energie anebo extrémně vysoké zálohy. Mohou prodat nemovitost, jít do pronájmu a financovat to z toho, ale to si myslím, že je hodně mezní situace,“ říká Hůle.
Nutné, ale... Některé z Jurečkových změn v systému dávek se nelíbí neziskovkám |
Podle jeho pondělního vyjádření pro iDNES.cz se obává větší koncentrace moci v rukou úředníků. Vysvětluje to tím, že „u nás v organizaci pracuje celá řada lidí, kteří dříve pracovali na Úřadu práce, takže máme vhled do té kultury, která bývá dost strašná. Někdy na některých pracovištích úředníci mezi sebou dokonce soupeří o to, a teď cituji, kdo sankčně vyrazí nejvíc socek!“
K fenoménu zneužívání dávek říká, že jde o „pseudoproblém“. „Samo ministerstvo uvedlo, že nejsou schopni to změřit, i Úřad práce řekl, že podle jejich zjištění k většímu zneužívání nedochází. Je to politické šidítko, které politici vytáhnou vždy, když jim politicky teče do bot. Tak vytáhnou tohoto strašáka, všichni to řeší a zapomene se na skandálky těch politiků. Je to laciné, zbytečné a stigmatizující,“ říká jasně Hůle. Je to důvod, proč se lidé stydí říct si o pomoc.
Jde skutečně o revoluci v sociálním systému? Co by bylo revolučnější? Chová stát k lidem nedůvěru jako věřitel ke dlužníkovi? A nemá to tak být? Může vůbec Jurečkou plánovaný „Aktivizační plán sociální práce“ při dlouhodobé nezaměstnanosti fungovat ve vyloučených lokalitách? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
