Ukázalo se totiž, že u klíčových komponent, jako jsou čipy, je to potřeba.
Komunikace přímo s dodavateli součástek je vlastně staronovým přístupem, který automobilky tak trochu pozapomněly. „Pětasedmdesát procent obratu koncernu VW pochází od externích partnerů,“ prozrazuje Karsten Schnake. Automobilky dnes o sobě mluví jako o integrátorech, kteří seskládávají komponenty od dodavatelů, podle odhadů až 80 procent přidané hodnoty při výrobě vozu tvoří díly od dodavatelů. To ukazuje, jakou roli dodavatelé v autoprůmyslu dnes hrají a naznačuje to, jak je strukturovaná výroba.
 |
Na světě je dnes asi 50 hlavních dodavatelů automobilek, mamutích koncernů rozkročených napříč odvětvími, kupříkladu Continental, Bosch nebo Valeo (označovaných Tier 1). Tato elita, napřímo propojená s automobilkami pak objednává subdodávky komponent od svých dalších dodavatelů. A Schnake tyto vazby rozbil, či spíše obešel a propojil. Celkem Karsten Schnake za celý koncern VW komunikuje se všemi asi pětadvaceti výrobci čipů na celém světě. Pro urychlení a zefektivnění procesu podobným způsobem je napřímo v kontaktu s dalšími přibližně 150 subdodavateli dalších komponentů.
Škodovák vyřešil čipovou krizi koncernu VW, shání čipy přímo u výrobců |
Škoda Auto tak představila přímou spolupráci s americkým výrobcem čipů, firmou onsemi, jedním z největších výrobců polovodičů na světě. „Společnost onsemi patří mezi vedoucí dodavatele v odvětvích technologií inteligentního napájení a senzoriky s expertními znalostmi v oblastech technologie karbidu křemíku a snímání obrazu,“ upřesňuje magazín Autoweek.
Trojúhelník
„Spolupráce byla nastartována jako takový trojúhelník. V minulosti Škodovka i ostatní výrobci automobilů pracovali hlavně s dodavateli Tier 1, například Continentalem. Spolupráce s nimi bude pokračovat nadále, ale do trojúhelníku přibývá výrobce čipů, aby vývoj čipů a finální aplikace byla co nejefektivnější a aby informace o potřebách zákazníka se k nám dostala dříve,“ vysvětluje Aleš Cáb, viceprezident a ředitel výroby společnosti onsemi, která v Rožnově pod Radhoštěm vyrábí čipy.
„Zjistili jsme, že objednávky od dodavatelů neodpovídají těm, které původně objednávaly automobilky,“ usmívá se Simon Keeton, viceprezident onsemi, který má na starosti divizi zabývající se „výkonovými“ čipy, těmi, které jsou potřeba pro trakční baterie nebo nabíječky. Vlastně vázla komunikace, výrobci čipů tak neměli kvůli prostředníkovi v podobě „prvosledového“ dodavatele informace, jaké polovodiče automobilky potřebují, v jakém množství a především na jak dlouho dopředu. „Čekal jsem víc třenic,“ usmívá se Schnake nad otázkou, jak se velkým dodavatelům líbí, že je obchází k jejich subdodavatelům.
Podle onsemi i Škody Auto toto partnerství znamená výhody jak v otázce ceny, tak času. Koncern VW mimo jiné pracuje na vývoji vlastního čipu, partnerství s americkou firmou, která je jednou z mála, jež polovodiče vyvíjí a kompletně vyrábí od základní suroviny (křemík) až po finální čipy, v tom může automobilce významně pomoci.
„Polovodičový průmysl je důležitou součástí tohoto projektu. Společnost onsemi hraje v tomto úsilí klíčovou roli a v současné době zaměstnává v České republice více než 2 200 zaměstnanců v závodech na přípravu krystalů a výrobu destiček a také ve dvou vývojových centrech,“ shrnuje Karsten Schnake.
Co je to vlastně ten čip? V autech chybí také pro světla, okna i displeje |
„Tento krok je pozitivním signálem pro celé odvětví další vývoj,“ říká Hassane El-Khoury, prezident, výkonný ředitel a hlavní představitel společnosti onsemi, o významu polovodičů pro automobilový průmysl a zdůraznili, že jejich důležitost v nadcházejících letech rychle poroste s tím, jak budou zákazníci požadovat více autonomních funkcí a přechod na elektrifikaci. Čipy a software jsou podle obou hlavními hybateli dalšího vývoje v autoprůmyslu.
Tisíce čipů v elektromobilu
S nástupem elektromobility jich bude potřeba mnohem více než dnes. Poptávka by se tedy měla výrazně navýšit. Historicky byl autoprůmysl v porovnání s obory, jako je spotřební elektronika, pomalý v inovacích, vyžadoval robustní, méně výkonné čipy. Podle představitelů onsemi se to v posledních třech letech změnilo, došlo k extrémnímu zrychlení.
Ve starých autech bylo čipů několik, v dnešním smartphonu jich je kolem 150. V běžném spalovacím autě je dnes asi 1500 čipů, v elektromobilech jich je ovšem potřeba až desetkrát tolik. Porsche 911 z roku 1978 má v sobě dohromady osm čipů a jednu řídící jednotku, na čipy nejbohatší moderní škodovka, elektrický Enyaq jich má na osm tisíc a 90 řídících jednotek.
„V současné době podle našich analýz je hodnota čipů v autě zhruba 600 dolarů (asi 14 tisíc korun – pozn. iDNES.cz), hodnota do roku 2030 by měla narůst až dvojnásobně,“ uvádí Jan Melichar, vedoucí zodpovědný za konektivitu v oblasti nákupu Škoda Auto. „Potřeba polovodičů bude narůstat, budou další legislativní požadavky, například vyšší stupeň autonomního řízení, to vyvolá vyšší potřebu na polovodiče,“ dodává Melichar. Podle odhadů onsemi bude v roce 2030 poptávka po čipech desetinásobná.
Škoda Auto chce mít do roku 2030 až šest elektrických modelů. „Polovodiče jsou pro nás jako výrobce automobilů zásadní hnací silou inovací. Umožňují nám nabízet zákazníkům vozy s atraktivními asistenčními systémy a jsou klíčovým faktorem naší probíhající transformace směrem k elektromobilitě,“ vysvětluje Karsten Schnake. Budoucnost je podle něj v rychlosti inovací, technologické vyspělosti, doba kladoucí nade vše výrobní objemy skončila. Čipy mohou být díky tomu detailněji specifikované pro konkrétní použití, zkracuje se také doba vývoje.
Tři miliardy čipů z Rožnova
Onsemi, které vzniklo před pětadvaceti lety vydělením z amerického koncernu Motorola, vyrobí ročně 65 miliard čipů v závodech na celém světě, tři miliardy z nich v Rožnově, 40 procent z nich je pro autoprůmysl. Onsemi má v portfoliu 37 tisíc modelů, od těch největších – známých velkých švábů, po miniaturní, které vysypané na stole smetete, protože je bez lupy máte za smetí.
Kromě klasických křemíkových desek, na kterých pak v několika krocích sofistikovanými technologiemi pracujícími v mikroskopickém měřítku v Rožnově vyrobí čip, onsemi klade důraz na druhou technologii výroby, která používá jako základ jako karbid křemíku (SiC), který je druhým nejtvrdším materiálem na světě. Moderní technologie výroby základní desky pro výrobu čipů je v případě technologie SiC odlišná, výsledný čip je všem mnohem energeticky úspornější, i když je o něco dražší. U elektromobilů dokážou polovodiče na bázi karbidu křemíku protáhnout dojezd až o 30 procent.
Čipy umíme v České republice vyvinout, ale ne vyrobit, zaznělo v Rozstřelu |
Výroba čipu zabere v závislosti na jeho komplexnosti dva týdny až tři měsíce, výrobních kroků může být 150, ale i tři sta. V Rožnově na to mají 600 vysoce specializovaných strojů, každý v ceně milionu dolarů. Velká část produkce tam probíhá v absolutně bezprašném prostředí, pracovníci se tam pohybují ve speciálních overalech, zarouškovaní, výrobní prostory připomínají spíš laboratoře.
Je to také významný krok ke zbavení se závislosti v dodávkách polovodičů z Asie, se kterou Evropa bojovala během pandemie covidu-19. Škoda tehdy měla odstavených tisíce nedokončených aut. Evropská unie chce v následujících šesti letech zdvojnásobit podíl na světové výrobě čipů z deseti na dvacet procent. Napumpovat chce do tohoto průmyslu přes bilion korun z veřejných a soukromých zdrojů.
46 miliard investic do výroby v Česku
Spolupráce se Škoda Auto je také signálem pro onsemi, která se rozhoduje, kam svou investici bude směřovat. „Je to určitě signál pro korporaci, že má evropské zákazníky, a je to určitě signál, proč tady investovat,“ vysvětluje Aleš Cáb, onsemi podle něj v nadcházejících týdnech podá žádost o investiční pobídku na rozšíření výroby v závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Koncern onsemi zvažuje investici dvou miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 46 miliard korun, do výroby čipů. Rozhoduje se, zda investici bude směřovat do svých výrobních závodů v USA, Koreji nebo v Rožnově pod Radhoštěm. „Zároveň bude probíhat proces notifikace u Evropské komise,“ uvedl Cáb. Výši případné pobídky neuvedl.
Premiér Petr Fiala při návštěvě rožnovského závodu loni v říjnu uvedl, že případné čipové centrum onsemi v Rožnově pod Radhoštěm je zásadní pro restart Česka i budoucnost regionu a stát se na něm musí podílet. Investice by podle Cába byla přelomová v tom, že by se do Rožnova přenesl kompletní řetězec výroby karbidu křemíku. „Je to technologie, která je unikátní a důležitá pro současné megatrendy, pro elektromobilitu a obnovitelné zdroje energie. Tyto prvky spoří v některých aplikacích až 50 procent elektrické energie,“ uvedl Cáb. Pokud by onsemi rozhodl o investici do rožnovského závodu, byl by tam celý řetězec výroby až po kompletní čip. Nyní je první část výroby (produkce takzvaných „puků“, z nichž se pak řežou základové desky – wafery) v USA, další část procesu je v Rožnově a kompletace čipů včetně zapouzdření je v Koreji. Výroba čipů je díky jejich mikroskopickým rozměrům nenáročná na logistiku, denní produkci rožnovské fabriky převezete na druhý konec světa s nadsázkou v příručním zavazadle.
Onsemi má v Česku kromě supermoderního výrobního závodu v Rožnově pod Radhoštěm v bývalém působišti původní Tesly Rožnov také dvě vývojová centra, kromě Rožnova ještě v Brně. Vývojáři českého onsemi mají na kontě přes tři stovky celosvětových patentů týkajících se čipů, přednáší o nich na brněnské polytechnice. Na spolupráci s vysokými školami klade onsemi v Česku velký důraz, zaměřuje se však též na střední a základní školy, kde chce v žácích podněcovat zájem o exaktní vědy – matematiku, fyziku, chemii, mechaniku a další.
