Postupem času ale v plánech automobilek i v prioritách vlády převážila snaha omezit emise CO2 nad technologií autonomního řízení, kam se rovněž upnula většina sil. Nyní se stát snaží tuto oblast opět nastartovat. V koncepci autonomní mobility, která řeší vývoj v oblasti až do roku 2030, předpokládá, že do výzkumu, nasype sto milionů korun.
„Dlouhodobou vizí Česka je být znalostní a inovativní společností. Naplnění této vize je možné pouze v případě, že se ČR soustředí na rozvoj a posílení odvětví založených na znalostech, to jest na vývoj nových technologií a moderních služeb s vysokou přidanou hodnotou,“ uvedlo ministerstvo dopravy.
Pokutovat robota? Koho postihnout, když nabourá umělá inteligence |
To si od rozšiřování autonomních aut slibuje mimo jiné snížení počtu dopravních nehod přibližně na poloviční úroveň proti současnosti a omezení dopravních zácp.
Doposud totiž Česko v oblasti autonomních aut přesvědčivé výsledky nemá. Příkladem může být zdlouhavé jednání o umístění výše uvedeného testovacího polygonu, které po letech váhání a provádění studií dospělo k výsledku, že se žádný veřejný polygon pro autonomní vozidla nepostavil. Na rozdíl od soukromého testovacího prostoru Automobilky BMW, který se otevřel loni u Sokolova, ale který slouží výhradně potřebám vývoje vozů tohoto výrobce.
Katalog s 15 tisíci kilometry
Jakousi náplastí tak mohlo být to, že státní Centrum dopravního výzkumu (CDV) vytvořilo katalog oblastí, kde je od roku 2020 možné autonomní vozidla testovat ve skutečném provozu. Celkem jde o 15 tisíc kilometrů rozdělených podle intenzit provozu, náročnosti řízení a dalších vlastností. Jádrem služby je interaktivní mapa, která zobrazuje podrobnosti k projížděným úsekům, například dopravní značení a podobně.
Kolik uživatelů práci CDV během tří let využilo, se jednoduše určit nedá. „Jde o otevřený veřejný systém a nikdo nemá žádnou povinnost nás o jeho využití informovat,“ řekl MF DNES Adam Skokan, který se autonomní mobilitou v Centru dopravního výzkumu zabývá. Větší povědomí o využití pak centrum má u jiné služby – u virtuálního modelu zhruba sedmikilometrového okruhu v Ústí nad Labem. Jde o věrný model skutečné komunikace, který uživatelé mohou využít pro předběžné zkoušky předtím, než vozidlo začnou testovat ve skutečném provozu. Soubor s těmito daty si stáhly desítky společností, které se vývojem automobilových asistentů a autonomním řízením zabývají.
Podle mobilů plánuje a řídí veřejnou dopravu. Prozradí o vás vše, říká šéf firmy |
Kromě samotného vývoje a podpory bádání v oblasti autonomních vozidel se Česko v plánu autonomní mobility zavázalo i k přípravě legislativy pro auta bez řidiče a ke spolupráci v této oblasti s okolními unijními zeměmi.
Vloni se například vizionáři spolu s právníky Ústavu státu a práva zabývali otázkou, kdo bude při nehodách aut bez volantu za případné škody odpovědný. Zatímco dnes jde vina v řadě případů za řidičem, u autonomních aut bude rozprostřena mezi více subjektů. Mimo jiné například i na silničáře, kteří budou muset udržovat stav komunikací a dopravního značení v bezchybném stavu. V neposlední řadě pak jde o závazek popularizovat oblast autonomních vozidel a dodat veřejnosti dost informací, čeho se v této oblasti podařilo dosáhnout a čeho naopak nepodařilo.
Slušné povědomí o možnostech autonomních aut má v Česku podle ministerstva dopravy totiž jen asi pět procent lidí a naopak zhruba čtvrtina se v problematice neorientuje vůbec. Problémem jsou například přehnaná očekávání, která lidé od této oblasti mají v podobě předpokladu, že zaplavení silnic autonomními vozidly je fakticky na spadnutí.
Komu patří budoucnost
“S poměrně velkou dávkou jistoty lze říct, že v průběhu několika následujících desetiletí se nestanou autonomní vozidla natolik rozšířenými, aby vytlačila běžné vozy. Pokud budeme hovořit o situaci v příštím století či později, jedná se o čiré spekulace. Je každopádně myslitelné, že společně s tím, jak se budou zdokonalovat technologie, bude docházet k nárůstu počtu autonomních vozů.“ uvádí například státem zřízený web autonomně.cz v odpovědi na otázku, zda budoucnost automobilismu patří právě autonomním vozidlům.
Důvodem přitom není to, že by potřebné technologie neexistovaly, ale především jejich cena. V současnosti totiž nezbytné senzory pro autonomní provoz vozidla na čtvrté úrovni automatizace několikrát překračují hodnotu vozu. V blízké budoucnosti se tak neuvažuje o možnosti prodávat vozidla s touto úrovní automatizace koncovým zákazníkům místo běžných aut. Místo toho se pracuje s modelem sdílení, tedy prodeje samočinných aut společnostem, které je pak budou nabízet ve formě taxislužby nebo obdobných služeb.
