Organizace zaměřené na ochranu přírody jsou zklamané, neboť se obávají dalšího úbytky biodiverzity včetně včel a jiných opylovačů. Čeští zemědělci naopak mohou slavit.
Ministerstvo zemědělství od počátku plán odmítalo, protože mělo jít o plošné snížení bez ohledu na úroveň používání chemie na polích v jednotlivých státech, bez ohledu na jejich geografické podmínky i složení pěstovaných plodin. Navíc plán nebral v potaz, že za poslední desetiletí do roku 2021 došlo v tuzemsku ke snížení používání prostředků na ochranu rostlin o 38 procent, nejvíc v celé Evropě.
Ekologické organizace nicméně upozorňují na to, že Evropská komise dostává od každého státu trochu jiná data. Rakousku například přes velkou podporu ekologického zemědělství papírově roste spotřeba přípravků, avšak tamní zemědělci používají méně účinných látek.
Mezi pesticidy počítají také látky, které se v Česku vůbec nepoužívají. Čeští zemědělci, kteří upozorňovali na chybějící dopadové studie plánovaných strategií, jsou zatím obezřetní. „Stále existuje teoretická šance, že bude návrh projednáván, byť velmi malá. Spíše je pravděpodobné, že se návrh opět vrátí na jednací stůl, ale až v příštím období s novou Evropskou komisí.
Černý den pro Green Deal. Evropský parlament odmítl omezit používání pesticidů |
Současná Komise už nový návrh připravit nestačí, a i kdyby se tak stalo, tak by se nestihl projednat v parlamentu a Radě ministrů EU,“ řekl MF DNES předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Glyfosát má k dobru deset let
Podle jednatelky asociace CropLife Miluše Dvoržákové byl plán na udržitelné používání pesticidů velmi ambiciózní. Změny se měly stát v relativně krátkém čase – do roku 2030 – alternativní návrhy pak prodlužovaly dobu ještě o pět let.
Jednatelka věří, že se návrh v realističtější podobě znovu objeví po volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční příští rok před prázdninami. Podle ní by vlády členských států měly mít více pravomocí, aby se samy rozhodly, jaká opatření a jakým způsobem budou uplatňovat, protože zemědělství je v každém státu rozdílné.
„Neměli bychom zapomínat na známé rčení ‚Tančím tak rychle, jak dovedu’. To by mělo platit i pro změny, jichž se snažíme v jakémkoliv oboru dosáhnout,“ říká Dvoržáková. „Všichni netrpělivě očekáváme jadernou fúzi či motory na vodík, ale zatím tyto technologie nemáme v praxi k dispozici. Nejinak je tomu u nových nástrojů pro zemědělství, jako je plné využití precizního zemědělství, široké spektrum biologických přípravků na ochranu rostlin nebo nové techniky šlechtění, pro které dosud není ani stanoven právní rámec, natož aby se v praxi využívaly,“ dodává.
„Precizní zemědělství přináší zemědělcům mimo jiné možnost plánovat a realizovat zemědělské procesy včetně kultivace s velkou přesností. Pomáhá tak předcházet zbytečnému plýtvání výpočtem přesných požadavků na hnojení či postřiky. Chytrou kombinací využití moderních zemědělských strojů, pokročilého softwaru a prací s daty mohou zemědělci ušetřit až desítky procent zdrojů,“ říká Jakub Hurta ze společnosti Agromex.
Zákaz pesticidů dopadl na pěstitele cukrovky. Končí navzdory rekordním cenám |
Rozhodnutí o pesticidech je druhým nedávným rozhodnutím na úrovni Evropské unie, které se ekologickým organizacím nelíbí. Evropská komise v listopadu rovněž prodloužila možnost využívání pesticidů s účinnou látkou glyfosát, tedy mimo jiné přípravku Roundup o dalších deset let.
Proti používání glyfosátu se v Česku dlouhodobě staví například Hnutí Duha, které upozorňuje na to, že herbicid je toxický pro vodní organismy a objevuje se mimo jiné ve spodních vodách. Hnutí také dlouhodobě tvrdí, že jde o karcinogen. Letos v létě situaci prozkoumávala Evropská agentura pro chemické látky a rozhodla, že glyfosát mezi rakovinotvorné látky nezařadí. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala tak není důvod mít z tohoto herbicidu obavy.
„Čeští zemědělci vycházejí vstříc environmentálním ambicím, kterým neustále přizpůsobují zemědělské hospodaření. Je však nezbytné, aby byly tyto požadavky v souladu s realitou a nevycházely ze světa mýtů,“ uvádí.
Zemědělci poukazují na to, že pokud se v EU budou stále více zpřísňovat ekologické požadavky, bude produkce potravin klesat. Ty se pak budou dovážet ze států, které jsou na tom ohledně svých environmentálních cílů daleko za EU.
