Arnika zakoupila pro účely studie 32 dětských bund a kombinéz v sedmi evropských zemí, a to v Německu, České republice, Nizozemsku, Polsku, Velké Británii, Srbsku a v Černé Hoře. Sedmnáct vzorků bylo pozitivních na tzv. věčné chemikálie PFAS nebo vykazovalo zvýšené hodnoty organického fluoru, který přítomnost PFAS naznačuje.
Perfluorkarboxylové kyseliny (PFCAs)byly detekovány v krvi většiny lidí i zvířat po celém světě. Tyto látky jsou v tělech savců jen pomalu eliminovány a jsou toxické a potencionálně karcinogenní. Zvýšené hladiny těchto látek v lidské krvi pak byly pozorovány především v průmyslových oblastech. Původ těchto látek v lidském těle však není dosud dobře prozkoumán. Možným způsobem jak se perfluorkarboxylové kyseliny do těla dostávají, je nepřímá expozice při požití chemikálií používaných v obalových materiálech, které přicházejí do kontaktu s potravinami. |
Devět bund obsahovalo PFAS v množstvích přesahujících evropské limity pro PFOA a/nebo PFCA s dlouhým řetězcem. Jde přitom o látky, které jsou buď celosvětově zakázány, anebo se k jejich zákazu schyluje.
„Přestože jsme v některých softshellových bundách na českém trhu věčné chemikálie očekávali, přítomnost celosvětově zakázaného PFOA a nešťastné prvenství českých bund v žebříčku nejhorších vzorků ve studii nás zaskočilo,“ komentuje výsledek autorka studie Jitka Straková.
Podle ní jsou věčné chemikálie hrozbou pro lidské zdraví a životní prostředí. „Čím více se toho o nich dozvídáme, tím větší obavy v nás díky své všudypřítomnosti, odolnosti a schopnosti se hromadit v těle i v prostředí vzbuzují,“ uvádí Straková.
Limit nesplňuje osm z deseti bund
Nejvíce znečištěné věčnými chemikáliemi byly ve studii dětské softshellové bundy zakoupené počátkem roku 2022 v Česku. Vyšší obsah v těchto bundách, které byly zakoupeny o rok dříve než bundy z jiných zemí, lze vysvětlit průběžnou degradací fluorovaných polymerů s postranním řetězcem (SFP). Podle studie limit nesplňuje osm z deseti bund pořízených v Česku kvůli nadměrné koncentraci nad 25 pp nebo ng/g dvou podskupin sloučenin.
„To ale nemusela být pravda v době nákupu, neboť se bundy ošetřují fluorovanými polymery s postranním řetězcem, které se časem pravděpodobně rozkládají na nižší sloučeniny včetně té nejznámější a již zakázané kyseliny perfluoroktanové,“ popisuje Karolína Brabcová z Arniky. Dodává, že zákazník nemá šanci poznat, jaké látky tam jsou.
„Často to bohužel nevědí ani výrobci bund. Zákazníci se mohou jedině řídit označením některých výrobců, kteří si na tom dělají marketing a ve valné většině pravdivě informují, že oblečení je PFAS-free,“ říká Brabcová.
Toxické látky kolem nás mohou unikat ze zdí i z nábytku, varuje expertka |
Podle tvrzení společnosti Outdoor Concepts, která zastupuje značku Hannah, o výsledcích a údajích předkládané studie zástupci nevěděli. „Testovaný produkt pochází z roku 2017, do prodeje šel v roce 2018. V dané době výrobek splňoval veškeré příslušné normy a plně vyhovoval požadavkům legislativy,“ tvrdí Jan Štika, brand manažer Hannah&Keen. Od roku 2018 danou technologii výrobce nevyužívá.
Koncentrace látek se mění
„Žádný z těchto produktů již není v naší nabídce. Materiálový vývoj s ohledem na enviromentální udržitelnost a vliv na zdraví člověka jde stále kupředu. Tyto trendy následujeme a technologie nahrazujeme,“ říká Štika a dodává, že pokud by byl zákazník tímto produktem znejistěn, může se na prodejce obrátit.
Na dotazy iDNES.cz společnost Husky zatím neodpověděla.
Studie také zdůrazňuje, že složení a koncentrace jednotlivých PFAS v textilu se díky degradaci průběžně mění. Spotřebitelé a někdy i výrobci outdoorového oblečení proto nikdy nevědí, jakým PFAS a v jaké koncentraci jsou vystaveni. To je jeden z důvodů, proč by měly být věčné chemikálie zakázány jako celá skupina, uvádí studie.
Arnika také poukazuje na pravděpodobnou souvislost mezi opakovaným vystavováním chemikáliím a zdravotními problémy, jako je zvýšená hladina cholesterolu v krvi, mírně snížená porodní hmotnost nebo snížená reakce na některé vakcíny či infekce.
