Podle prvního odhadu z konce října se hrubý domácí produkt proti předchozímu čtvrtletí snížil o 0,3 procenta, meziročně klesl o 0,6 procenta.
„Struktura HDP naznačuje, že mezičtvrtletní pokles ekonomiky byl poměrně plošný a způsobený jak poklesem domácí tak zahraniční poptávky, nejvýrazněji jej táhla směrem dolů změna zásob, ale poklesla jak spotřeba domácností, tak čistý export. Jediným příspěvkem k růstu tak byla spotřeba vlády, která mezičtvrtletně vzrostla o 1,2 procenta,“ vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace, s tím, že část mezičtvrtletního zklamání jde na vrub revizi dat a také lepšímu předešlému čtvrtletí.
Předcovidový výkon v nedohlednu
Česká ekonomika se s poklesem či stagnací potýká už od loňského třetího čtvrtletí. Analytici sice čekali, že trend potvrdí i zpřesněné údaje od stastického úřadu, čísla jsou ale horší, než předpokládali. „Druhý odhad HDP patrně potvrdí pokles české ekonomiky, byť vzhledem ke zveřejněným měsíčním datům by mohl být o něco mírnější než původně uváděných 0,3 procenta mezikvartálně,“ soudil například analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
„Naše ekonomika jako jediná v rámci Evropské unie zatím nepokořila předcovidovou úroveň a zdá se, že ani v blízké době se to nepodaří, zejména kvůli stále utlumené spotřebě domácností,“ připomněl dále analytik s tím, že za celý letošní rok se tak pokles HDP bude pohybovat okolo -0,5 procenta a patrně ani na konci letošního roku se česká ekonomika nedostane nad úroveň před pandemií.
České instituce očekávají, že za celý letošní rok se ekonomika propadne. Podle listopadové prognózy ministerstva financí klesne HDP za celý rok o 0,5 procenta. Česká národní banka předpokládá za letošek pokles HDP o 0,4 procenta.
„Předpokládáme, že po mezikvartálním poklesu o půl procenta ve třetím čtvrtletí, bude na konci roku ekonomika balancovat na hraně recese. Nelze proto vyloučit, že si tuzemské hospodářství zopakuje – podobně jako ve druhé polovině roku 2022 – mělkou recesi,“ vysvětlil Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Jednoduchý nebude podle analytiků ani příští rok. „Do dalšího roku míří průmyslový sektor s velmi slabým objemem zakázek a nadále vysokými náklady, v účinnost vejde vládní konsolidační balíček a centrální banka udržuje úrokové sazby na vysokých úrovních. Podobně jako letos se budou naděje české ekonomiky upínat hlavně k domácnostem v očekávání, zda se jejich ochota utrácet odrazí ode dna,“ soudí hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se česká ekonomika neodrazí ode dna, dokud se nezbaví vysoké inflace. „Je vidět, že ani zahraniční poptávka není schopná ekonomiku táhnout nahoru, zvlášť náš hlavní obchodní partner není zrovna také příliš v kondici,“ připomněl slabý hospodářský výkon Německa, na které je navázána řada českých exportních firem.
Impuls pro nižší sazby
Podle Jakuba Seidlera z ČBA slabý výkon tuzemské ekonomiky podpoří argumenty pro zahájení snižování úrokových sazeb, i když pro finální rozhodnutí bude důležitý ještě vývoj mezd a listopadová inflace společně s kurzem koruny.
Trh očekával pokles sazeb už na listopadovém zasedání, bankéři si ale nakonec odhlasovali stabilitu. Znovu o nich budou rozhodovat 21. prosince. Analytici opět čekají, že tentokrát ke snížení dojde – zřejmě jen k mírnému o 0,25 procentního bodu. Nasvědčuje tomu podle nich i rozvrh zasedání bankovní rady na příští rok.
ČNB sníží úroky v prosinci, soudí analytici. Napovídá tomu i rozpis zasedání |
Analytici totiž spekulovali, že ČNB únorové zasedání posune do druhé poloviny měsíce, aby na něm už měla oficiální data o lednové inflaci. K tomu ale nedošlo a centrální bankéři by tak ani na únorové schůzi nevěděli, jak přesně dopadnou mzdová vyjednávání a lednové přecenění. Čekat by tak museli až na zasedání v březnu, což podle odborné veřejnosti bankéři nebudou chtít a sazby začnou snižovat už v prosinci, byť jen symbolicky.
