Na první pohled slova západních představitelů působila jako nostalgický pohled do minulosti. A přesto se dvoustátní řešení dostává do povědomí nejen v zahraničněpolitických kruzích ve Washingtonu, Londýně a Paříži, ale také – tišeji – mezi bojujícími stranami. Částečně to odráží nedostatek jiné životaschopné alternativy, píše NYT.
„Nemůžeme se vrátit k modelu, kdy každý druhý rok dochází k násilné konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem,“ řekl Gilead Šer, který pomáhal vést jednání mezi Izraelem a Palestinci na konci 90. let a na počátku tisíciletí, kdy se obě strany pravděpodobně nejvíce přiblížily k dohodě o dvou státech. „Pokud se Amerika zapojí do toho, k čemu se prezident Biden zavázal, je tu šance,“ dodal Šer.
Takové úsilí by muselo překonat změť překážek, v neposlední řadě rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které podle Palestinců zmařilo sen na vytvoření životaschopného státu na tomto území. Vzestup ultranacionalistů v Izraeli tento úkol dále komplikuje. Jsou proti palestinské státnosti, usilují o anexi Západního břehu a vědí, že vykořenění osadníků je politický dynamit.
 |
Šer vyjmenoval řadu podmínek ohledně izraelsko-palestinských jednání: obě strany by podle něj musely začít skromně, s politickým procesem zaměřeným na stažení se, nikoli na vysoce rizikové vyjednávání o podrobnostech dvou států. Obě strany by podle něj také potřebovaly nové vůdce, protože ti stávající se ukázali jako neochotní nebo neschopní vyjednat dohodu. Především by však musel být poražen Hamás a Pásmo Gazy demilitarizováno.
Izraelští představitelé tvrdí, že se soustředí na boj proti teroristům z Hamásu, který může trvat měsíce, a jakákoli diskuse o mírovém procesu podle nich musí počkat, až utichnou zbraně. V think-tancích a zákoutích izraelského ministerstva zahraničí se však už začalo diskutovat o tom, jak by poté vypadal politický proces.
Proč bychom chránili civilisty? Je to úloha Izraele a OSN, hájí se Hamás |
Mezi Palestinci, kteří čelí izraelskému bombardování, blokádě Gazy a vzrůstajícímu napětí na Západním břehu Jordánu, se vyhlídky na vytvoření vlastního státu zdají být ještě vzdálenější. Někteří však tvrdí, že šok z útoků Hamásu ze 7. října zbavil Izraelce iluze, že mohou konflikt s Palestinci zvládnout, aniž by se střetli s jejich hlubokými aspiracemi na vytvoření státu.
Mechanismus takového procesu není zdaleka jasný. Evropská unie minulý týden vyzvala k uspořádání mezinárodní mírové konference. Mírová jednání by mohly svolat také arabské země, ačkoli první snaha Egypta z předminulého týdne, kdy se připravovala izraelská vojenská operace v Gaze, nepřinesla žádné výsledky. Podle všeho by Spojené státy musely hrát ústřední roli v jakýchkoli rozhovorech mezi Izraelci a Palestinci.
Přístup administrativy exprezidenta Donalda Trumpa zdůrazňoval bezpečnostní potřeby Izraele. Trumpem zprostředkované Abrahámovské dohody, na jejichž základě Izrael v roce 2020 normalizoval vztahy se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, předešly izraelskému plánu anektovat 30 procent Západního břehu Jordánu. Fakticky však odložily cíl vytvořit palestinský stát.
Navzdory věrnosti snu o dvou státech Bidenova administrativa do značné míry přijala Trumpův plán. Snažila se zprostředkovat dohodu, která by normalizovala vztahy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Vrátit do Gazy Fatah? Izrael nemá žádnou poválečnou strategii, varují USA |
Tato jednání byla pozastavena kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem. Pokud by se je však Izraeli podařilo oživit, mohlo by se řešení dvou států vrátit na stůl. Saúdové sdělili ministru zahraničí Antony Blinkenovi, že chtějí, aby součástí jakékoli normalizační dohody s Izraelem byly kroky vedoucí k vytvoření palestinského státu.
Barbarská povaha útoků Hamásu a krutost izraelské vojenské reakce v Gaze činí podle odborníků nadcházející debatu v Izraeli obzvláště nepředvídatelnou.
„Debata bude mít dvě strany,“ řekl Dennis Ross, který působil jako mírový vyjednavač pro Billa Clintona i Baracka Obamu. „Hamás ukázal, že je nebezpečné mít vedle sebe palestinský stát, protože by ho mohly ovládnout skupiny jako Hamás. Protiargumentem bude, že jakmile porazíme Hamás, nemůže situaci s Palestinci zmrazit na neurčito podle našich podmínek,“ uvedl.
Ghais Umarí, který kdysi radil palestinským vyjednavačům, navrhl méně vypočítavý důvod pro obnovení dvoustátního řešení. „Je to podobné jako s 11. zářím, kdy všichni vědí, že se stalo něco obrovského a že dojde ke změnám, ale nikdo neví, o jaké změny půjde,“ řekl.
