Kdo byla dívka jménem Henriette, jejíž hrob zdobila krásná plastika německého sochaře z Brna? Proč jsou její život a smrt „vymazány“ z historie? A jak to, že místo jejího posledního odpočinku na Ústředním hřbitově bylo zničeno, socha z něj ukradena a převezena jinam kvůli zcela odlišnému účelu?
Tyto otázky před necelým rokem pokládal článek připomínající podivný přesun ceněného náhrobku s postavou ležící dívky, ke které se v první půlce 20. století chodívali Brňané modlit jako k vyhlášenému poutnímu či rituálnímu místu.
Badatel Rostislav Nebola, který se nadšeně zajímá o brněnskou historii, zjistil za pomoci svých přátel, že poloviční sirotek Henriette Pöschek byla adoptována brněnským párem Johannem a Marií Prokop, aby se v devatenácti a půl letech provdala 3. listopadu 1885 za brněnského rodáka, obchodníka se dřevem jménem Hugo Smutny. Oba pak byli velmi činní v brněnském veřejném životě.
Z hrobu záhadné patronky milenců udělali po válce památník obětí náletu |
Když paní Henriette 21. června 1904 ve svých 38 letech zemřela na infekční zánět páteře neboli spondylitis, objednal její muž u ceněného sochaře Carla Wolleka onen krásný pomník s jediným nápisem Henriette, který tři roky po její smrti začal přitahovat milenecké dvojice i další romantické Brňany k místu jejího posledního odpočinku na Ústředním hřbitově.
Až nyní se však podařilo zjistit, kde se tento hrob původně nacházel a proč byl později použit ke zcela jinému účelu na židenickém hřbitově.
„Badatel opět zasahuje. Teď už víme o Henriettině hrobu vše,“ hlásí Nebola nyní. „Mé nálezy a vaše články podnítily historičku Muzea města Brna Petru Drobílkovou se také zapojit do pátrání po osudu náhrobku Henrietty. Hřbitovní správa nám sdělila, že veškerá dokumentace již byla přenesena do Archivu města Brna.“
Tři hroby spojené do jednoho
Tamní knihovník Petr Houzar pak našel zápisy o pohřbech, z nichž vyplývá, že Henriette byla pohřbena ve skupině 19, hrobu číslo 6. „Je tam uvedena jen jako manželka majitele bytu Glockengasse 3,“ zmiňuje Nebola adresu domu na dnešní Zvonařce, který patřil muži zemřelé Hugovi Smutnemu.
„Z evidence pomníků pak vyplývá, že hrob byl osazen mramorovým blokem s nápisem, bronzovou figurou 180x230x180 centimetrů a dvěma sloupky s lucernami. Dnešní provedení náhrobku na židenickém hřbitově ony sloupky s lucernami obsahuje také,“ podotýká badatel.
Knihovník Houzar také zjistil, že sousední hrobové místo číslo 7 na Ústředním hřbitově patřilo rodině Henriettiných adoptivních rodičů Prokopových a v dalším hrobě číslo 8 byli pohřbeni ostatní členové rodiny Smutny. „Všechna tato tři hrobová místa byla po osazení náhrobku Henrietty spojena v trojhrob a vzniklo tak ono významné pietní místo,“ cituje Nebolar pracovníka Archivu města Brna s tím, že tento trojhrob na Ústředním hřbitově byl zachován dodnes, vlastní ho však už jiný nájemce.
Henriette, tajemnou dívku z ukradeného náhrobku, našel historik ve švabachu |
„Ze hřbitovní dokumentace v Archivu města Brna je také zřejmé, že všechny původní tři hroby byly zaplaceny až do 2. prosince 1950,“ uvádí badatel datum, po němž došlo k úřední krádeži zmíněného pomníku.
V této souvislosti se Houzarovi podařil další objev. „V poznámce k evidenci zmíněného trojhrobu je dopsáno, že po skončení zaplaceného pronájmu bylo ve třetím čtvrtletí 1952 rozhodnuto náhrobek darovat pro zřízení památníku obětem bombardování na hřbitově v Židenicích, což potvrzuje zápis z roku 1953. Tyto návrhy a zápisy z 50. let se sice zatím nepodařilo objevit, ale osud náhrobku tak máme věcně doložen,“ hlásí Nebola, který všechny objevené listinné důkazy z Archivu města Brna vyfotil a poskytl redakci iDNES.cz.
Všechny nové údaje navíc byly vloženy do internetové Encyklopedie Brna, kde jsou k nalezení pod heslem Henriette Smutny. Tím byl dlouholetá snaha řady amatérských i profesionálních badatelů o odhalení osudů této brněnské zajímavosti dovršena.
15. září 2023 |
