S myšlenkou vybudovat ve městě jedno ústřední místo posledního odpočinku, které nahradí všechny dosavadní menší hřbitovy, přišli zástupci Brna v roce 1881. Vedla je k tomu nouze o místa pro pochovávání. Volba padla na místo při Vídeňské ulici.
„Určené bylo všem obyvatelům města bez rozdílu národnosti, vyznání, sociálního postavení a farní příslušnosti, od počátku nazvané Ústřední hřbitov města Brna,“ píše o jeho historii Jiří Endler ve své knize Příběhy brněnských hřbitovů.
Hřbitov se otevřel o dva roky později, tedy před 140 lety. V sobotu 3. listopadu 1883 tady byl pochován desetiletý chovanec ústavu pro hluchoněmé Jiří Šimek. Ten stejný den byl vyhláškou zavřen Starobrněnský hřbitov, pohřebiště v Černých Polích a na Kounicově, kromě nového Ústředního pak v Brně zůstal jen židovský při Nezamyslově ulici.
Z hrobu záhadné patronky milenců udělali po válce památník obětí náletu |
„Brňané rychle přijali ne zrovna blízký hřbitov za svůj. Jednak jim s ohledem na jeho, dnes bychom řekli, monopolní postavení nic jiného nezbývalo, jednak jim ho už rok po jeho otevření přiblížila linka parní tramvaje, protažená k němu jako odbočka z do té doby jediné brněnské trati Královo Pole – Pisárky,“ přibližuje Endler.
Vytvoření projektu hřbitova se po náhlé smrti předchozího projektanta Franze Neubauera chvatně chopil architekt Alois Prastorfer a za méně než čtyři měsíce předložil obecní radě svůj finální nákres. Na jaře následujícího roku byly zahájeny terénní práce.
Na brněnském Ústředním hřbitově nalezlo místo posledního odpočinku na 400 tisíc lidí. Součástí je i krematorium.
Začátkem dvacátého století město muselo řešit problém, kdy kvůli úbytku pohřbů vypravených v kostelech hřbitov nutně potřeboval smuteční obřadní síň. Definitivně byla potíž vyřešena až v letech 1925 až 1926, kdy se realizace obřadní síně chopili dva z nejvýznamnějších brněnských avantgardních architektů Bohuslav Fuchs a Josef Polášek. Oba jsou na hřbitově i pochováni
„Nesmírně elegantní, raně konstruktivistická stavba, z níž na první pohled sálá důstojnost, zdůrazňuje plochy a vertikální linie, jež ukazují vzhůru k nebesům, a dodnes zůstává chloubou hřbitova i města,“ vysvětluje Endler.
Muzeum přichystalo speciální prohlídky
Kromě Fuchse a Poláška na Ústředním hřbitově našli místo posledního odpočinku třeba Leoš Janáček, Jiří Mahen, Gregor Johann Mendel, speleolog a archeolog, který zpřístupnil Macochu Karel Absolon, první český starosta Brna Karel Vaněk či spolutvůrce Divadla Husa na provázku Peter Scherhaufer a mnoho dalších. Historii tohoto místa připomíná jak venkovní výstava, která je do konce září umístěná poblíž vstupu z Vídeňské ulice, tak komentované prohlídky.
Ty má na starosti Muzeum města Brna. „Ústřední hřbitov je pamětí města. Místo svého posledního odpočinku tady našlo více než 400 tisíc Brňanů. A stejně jako se za posledních 100 let proměnilo město, proměnil se i hřbitov. Na výstavě a při komentovaných prohlídkách chceme připomenout historii hřbitova, zde pochované osobnosti a unikátní architektonicky či sochařsky zpracovaná hrobová místa,“ popsal plány vedoucí archeologického oddělení Petr Vachůt.
Fuchsova smuteční síň na Ústředním hřbitově v Brně bude na jaře v novém |
Aktuálně probíhá kompletní rekonstrukce obřadní síně hřbitova, po jejím dokončení v září Správa hřbitovů plánuje její opětovné zprovoznění a na podzim i komentované prohlídky. Kromě rekonstrukce obřadní síně je v plánu zkultivování vstupu a místa mezi obřadní síní a tramvajovou zastávkou. Kancelář architekta města vypsala v roce 2021 soutěž, kterou vyhrálo pražské studio Refuel s návrhem vstupní objekt částečně zapustit pod zem a vytvořit před ním náměstí s lavičkami a kašnou.
„Probíhají prvotní přípravné práce, ještě není ani hotová projektová dokumentace. Z tohoto důvodu si ani nedovolíme odhadovat, kdy by mohla samotná realizace začít,“ podotkl k termínu mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
4. dubna 2023 |
