Za těch pět let si Řepka v Anglii vydobyl specifické renomé. Fanoušci jej oslavovali, na rozlučce skandovali jeho jméno způsobem, který známého tvrďáka dohnal k slzám. Přesto dokázal svému týmu leckdy pořádně zavařit.
Nigel WinterburnVykopal se ve Wimbledonu, pak strávil dlouhých třináct let v Arsenalu. Celou kariéru držel pozici levého obránce, dokázal také střílet góly. V Londýně je z něj legenda, kariéru pak zakončil ve West Hamu. Za anglický národní tým má dva starty. V Premier League triumfoval jednou, dvakrát vyhrál jejího předchůdce - ligovou First Division. Od roku 2013 působí jako televizní expert. S Tomášem Řepkou spolu nastupovali v letech 2001-2003. |
Na hřišti nepůsobil zrovna přátelsky.
„Nevím, jestli byl zrovna úplně nejrozzlobenější. Už jsem zažil i horší případy,“ zamyslí se Winterburn v rozhovoru pro talkSPORT.com. „Ale rozhodně byl nejstrašidelnější.“
Holá hlava, samé tetování, pro ostrovany východní původ a k tomu bezprostřední jednání. Řepka nebyl jeden z těch uhlazených slušňáků, ze kterých byste si běžně utahovali.
„Jo, měl v sobě trochu kousavosti, ale já byl na jeho straně, takže jsem to měl v pohodě,“ dodá devětapadesátiletý bývalý levý obránce, který v současné době působí jako televizní expert a dříve zvládl přes čtyři sta utkání za Arsenal a skoro devadesát za West Ham.
Následně zavtipkoval, že by se před ním asi musel schovávat, kdyby si ho znepřátelil. „Naštěstí okolo stadionu bylo spousta míst, kde bych se snadno zašil, v tom jsem byl opravdu dobrý!“
Winterburn zároveň prozradil, že ač byl Řepka profesionálním sportovcem, nikdy nepohrdl potréninkovou cigaretou.
„Vídával jsem ho, jak odjížděl z tréninkového hřiště autem se zatemněnými okny. Míval je trochu stažená, a tak jste jen viděli, jak se z nich pomalu line kouř,“ vzpomínal.
„Jezdili jsme za sebou, protože měl stejnou cestu domů. A celou dobu čoudil,“ líčil pobaveně. „Ani jsem nemusel dlouho přemýšlet, na které se dívám auto. Jen jsem si řekl: No jasně, to je Tomáš.“
Řepka v Anglii strávil pět let, do ostrovní země přišel z italské Fiorentiny, kde se skamarádil s legendárním útočníkem Gabrielem Batistutou.
Srdce londýnských fanoušků si získal tím, když v klubu zůstal i po roce 2003, kdy sestoupil z nejvyšší soutěže. Celkem v dresu West Hamu viděl jen čtyři červené, dvě z toho v úvodu svého angažmá.
Když se pak v roce 2006 vrátil do Sparty, pomohl jí následně k zisku dvou titulů. S pražským celkem se nerozloučil v dobrém a přesunul se do Jihočeského kraje, kde dohrál v Českých Budějovicích.
Jeho osobní život je poznamenán zpronevěrou, kvůli které v roce 2019 nastoupil do vězení, jeho trest byl postupně zkrácen, o rok později byl podmíněně propuštěn.