Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly úhrady rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým podílem.
Od roku 2006 bylo na podporované zdroje energie v Česku vyplaceno přes 500 miliard korun. Až do loňska dotaci z části poskytoval stát a část doplatili ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Pro letošní rok tyto platby kvůli vysokým cenám energií převzal plně stát. V příštím roce letošní výjimka nejspíš skončí.
Podle některých propočtů by domácnost mohla připlácet na obnovitelné zdroje částku kolem 1800 korun ročně.
Současný stav, kdy stát platí plnou podporu na POZE, je podle Stanjury neudržitelný. Bude proto prosazovat, aby se v příštím roce příspěvek opět rozdělil mezi stát, domácnosti a firmy. Podle ministra se nyní povede na vládě debata, zda bude podíl mezi státem a spotřebiteli stejný jako před energetickou krizí.
„Můj názor je, že by to tak mělo být rozděleno. Budeme se ale snažit ten celkový objem snížit,“ řekl Stanjura. Jeho resort podle něj nyní hledá argumenty, které by umožnily objem plateb zredukovat. Připustil, že možností může být změna zákona.
Kdy by její návrh mohl předložit, však nedokázal specifikovat. Primárně se podle ministra musí vyřešit všechna možná právní rizika, aby stát v budoucnu nečelil případným arbitrážím ze strany firem, které jsou nyní příjemci těchto dotací.
V příštím roce by měl skončit také vládou stanovený limit cen energií. Stanjura už v minulých dnech avizoval, že s prodloužením opatření s ohledem na vývoj cen energií na trzích nepočítá.
Češi jezdí pro potraviny do zahraničí
Čechy láká do obchodů v Polsku mimo jiné tamní nulová daň na potraviny. S možností udělat podobný krok v Česku je však ministr financí Stanjura opatrný. „Samozřejmě by bylo lepší, kdyby všechno skončilo ve státním rozpočtu,“ řekl v OVM, zdůraznil však, že každé opatření něco stojí.
„Je důležité říct, kolik procent výdajů rodin jdou na potraviny,“ řekl. Dodal, že výdaje rodin v Polsku na potraviny jsou vyšší, než u rodin v Česku.
Češi nakupují v Polsku víc než kdy dřív, utrácí hlavně za levnější potraviny |
„Když se podíváte na ostatní země, tak všechny mají nižší sazbu DPH na potraviny. Patnáct procent je jedna z nejvyšších sazeb,“ oponovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Je potřeba zvažovat i daňovou politiku,“ dodala.
Schillerová také obvinila vládu, že rezignovala na boj s šedou ekonomikou. Zmínila například podniky, které nepřijímají karty.
Bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok v nakupování v zahraničí nevidí příliš velký problém. „Ministr financí s tím může udělat strašně málo. Poláci a Němci tady taky kupují nějaké věci. Tomu se lze vyhnout těžko,“ prohlásil. Uznal, že zrušení EET byla chyba, dodal však, že by na tom země tolik neušetřila.
Předmětem debaty byla také spotřební daň z tabáku. „Mění se zvyky závislých na nikotinu. Všichni doporučují, aby jiné tabákové výrobky byly zdaňované méně,“ řekl Stanjura. To by se mohlo týkat například zahřívaného tabáku.
Zvýšení spotřební daně na naftu
Průměrná marže čerpacích stanic je podle Stanjury v současnosti nižší než v předchozích letech. Kontroly, které provádělo ministerstvo v létě, podle něj neodhalily zneužití srpnového zvýšení spotřební daně na naftu. Skokové zdražení paliv je podle něj výsledkem vývoje na trhu.
Spotřební daň na naftu se od začátku srpna zvýšila o 1,50 koruny na litr. Daň se tak vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům.
Zvýšení spotřební daně mělo podle analytiků zdražit litr nafty až o 1,80 Kč, protože zvýšením spotřební daně se zvýšila i část ceny připadající na daň z přidané hodnoty. Cena nafty se však od začátku srpna do čtvrtka zvýšila téměř o čtyři koruny.
Spotřební daň se na předcovidovou hodnotu může ještě zvýšit, říká petrolejář |
Výrazné zdražení pohonných hmot za poslední týdny podle ministra není výsledkem zneužití situace kolem zvýšené spotřební daně provozovateli čerpacích stanic. „Jejich průměrná marže je nyní nižší, než činila v srpnu v předchozích letech. Naše kontroly žádné zneužití neodhalily,“ řekl Stanjura.
Skokové zdražení ministr přičítá zejména aktuálnímu vývoji na trhu s ropou a pohonnými hmotami. Velkoobchodní ceny v posledních týdnech rostly. Stanjura také připomněl, že na koncové ceny paliv mohou mít vliv i marže rafinérií, které stát nemůže ovlivnit. Upozornil, že tuzemské rafinérie mají zahraniční vlastníky.
