Jiří, jak se zrodil váš přesun do Rumunska?
V létě jsem nic moc nesháněl, nechával jsem nové angažmá být. Už před dvěma lety jsem delší dobu čekal – a nakonec z toho byl rok v Českých Budějovicích, který byl super. Teď jsem měl zprávy, že extraliga by byla možná asi až v říjnu nebo listopadu. Nechtěl jsem tak dlouho čekat. Byla i nabídka z Francie či odjinud, ale tam mě odrazovalo dlouhé cestování. Už mám nějaký věk a sedět dvanáct hodin v autobuse by bylo utrpení. A pak se objevila možnost jít do Rumunska.
Čím vás zaujala?
Líbilo se mi, že klub bude hrát jen rumunskou ligu, což znamená 28 zápasů, a taky je to relativně blízko. Letecky hodina a půl, z Vídně jsem pak ve Zlíně za dvě a půl hodiny. Takže když budu mít tři čtyři dny volna, chtěl bych jezdívat domů. Rodinu nechám ve Zlíně, dcera nastupuje do školy. I finančně je to zajímavé.
Polepšíte si oproti Zlínu?
Je to srovnatelné s extraligou, v něčem i lepší. Máme všechno placené, od jídla až po ubytování. A také jsem zaměstnanec klubu, což je oproti Česku rozdíl.
Zlínský Jiří Ondráček (vpravo) slaví gól v síti Hradce.
Rumunské ministerstvo sportu v rámci zkvalitnění tamějšího hokeje posílá klubům dotace na zahraniční hráče, z nichž jsou placení. Je to i váš případ?
Nejspíš to tak bude. Steaua je armádní klub, takže dostává peníze od státu. Řešili jsme, že kromě nás tří by přišel i Karel Kubát, který v rumunské lize hrál už loni a měl výborná čísla. Jenže na něj nevyšel budget, který klub má. Čekají, až jim někdy koncem roku přidělí další peníze. Třeba to klapne. S Karlem jsme byli přes léto v kontaktu, ptal jsem se ho na různé věci.
Už víte, co vás čeká?
O rumunském hokeji jsem předem nic nevěděl a ani si nezjišťoval. Rozhodl jsem se, že přijedu, a kdybych časem zjistil, že to není ono, tak se klidně sbalím a vrátím domů. Rozvázat smlouvu můžete vždycky. První dojmy jsou super, Bukurešť je nádherné město, centrum vypadá jako Praha. Máme to do něj 20 minut. Je to rozdíl oproti menšímu městu, kde loni působil právě Karel Kubát. Zatím ale jen trénujeme, jsem tady od minulého pátku.
Začátek byl krušný?
Přiletěli jsme ve tři hodiny ráno a hned v osm se hlásili na tréninku. Jedeme teď dva týdny dvoufázově a posilovnu, jsme zavření na báze a makáme. Příprava trvá kratší dobu, liga má začít v půlce září.
Jak se domluvíte s místními?
Anglicky rozumím, ale netroufnu si na mluvení. Takže tady na pokoji louskám slovíčka, abych se třeba za dva měsíce zlepšil. Důležité je, že jsou tady se mnou další dva kluci od nás, kteří se domluví a přeloží mi to. Sám bych sem asi nešel. Jsou tady i nějací Rusáci, kteří už ale mají rumunský pas, máme v mužstvu Ukrajince a další. Tým je mezinárodní. Trenér a asistent jsou ale místní.
Na jaře jste končil sezonu v extraligové Kometě a teď budete hrát v Rumunsku. Není to kariérní sešup?
Jak už jsem říkal, v extralize bych musel čekat někdy do podzimu, jestli se někdo zraní a uvolní se místo. A stejně bych pak hrál maximálně třetí či čtvrtou lajnu. Neřekl bych, že je to sešup. Beru to tak, že si tady zahraju víc než v Česku, kde bych dostal třeba deset minut za zápas. A jestli skončím v extralize ve 35, nebo 37 letech, to už je asi jedno. Navíc mám hodně dobré finanční podmínky, které bych doma nedostal.
Mrzí vás, jak dopadlo vaše působení v Kometě (17/1+0)?
Blbé bylo, že v posledním zápase za Zlín před přesunem do Brna mě píchlo ve svalu. Pak jsem trénoval jen na kole a myslel si, že to bude ok. Přišlo první utkání v Kometě, píchlo mě znova a následovala měsíční pauza. Kdybych měl zranění v horní části těla, mohl jsem aspoň bruslit. Takhle jsem musel mít úplný klid. Pak už jsem se do toho těžko dostával, kondici nešlo dohnat a neměl jsem takový pohyb, jak jsem zvyklý.
Popelnice na ledě, slabí rozhodčí. Ale rumunský hokej není džungle, říká Kubát |
Roky navíc člověk nezastaví.
Je to už i věkem. Člověk může dvacet let trénovat pomalu třikrát denně a ani o tom neví, ale najednou začne cítit, že tělo funguje jinak a začíná vypovídat službu. Za ty dlouhé roky v profesionálním hokeji dostalo zabrat. Pak je otázka, jak se to projeví.
Co návrat do mateřského Zlína po rezignaci manažera Hamrly, nebyl ve hře?
Vůbec. Ani jsme se o tom nebavili, bylo předem domluvené, že smlouvu rozvážeme. Sledoval jsem, jak se klukům závěr sezony vydařil včetně play off, ale na zimák jsem nechodil. Díval jsem se doma v televizi na finále nebo baráž. S některými kluky jsem byl v kontaktu, psal jsem jim gratulaci. Ale už po postupu přes Vsetín bylo jasné, že v současném hracím systému je nereálné, aby porazili i Kladno. A to by platilo, i kdyby první ligu vyhrál Vsetín.
Takže souhlasíte, že aktuální model baráže je nespravedlivý a nastavený ve prospěch extraligy?
Bohužel to tak je. Poslední tým extraligy má čtyřicet dnů volno, orazí si, pak trénuje a chystá se, zatímco z první ligy vzejde soupeř, který je po třech sériích pomlácený, unavený a vyždímaný. Jediná možnost by byla, kdyby někdo v první lize hladce projel vyřazovací částí a ani neměl žádné zraněné. Ale takový mančaft tam není. Mělo by se přistoupit ke změně, aby oba týmy měly stejné podmínky. Třeba ve fotbale to je dobře vymyšlené, poslední padá přímo a další hrají baráž. Pak mají kluby z nižší soutěže motivaci. Ale teď je to složité i pro prvoligové sponzory, nač mají dávat peníze, když stejně vědí, že postup by byl spíš zázrak?
 |
Sledujete letní změny ve Zlíně?
Jo, nejen hráčské, ale i další věci. Já tam dvacet roků nenapustil whirlpoolku, a jen co jsem odešel, kluci dostali nové zázemí. (směje se) Přeju jim to, určitě budou mít větší komfort. My si na ztížené podmínky za ty roky už zvykli, mělo to i trochu svoje kouzlo. Ale když bylo najednou třeba pět zraněných kluků, bylo to už v něčem složitější. Byl bych moc rád, kdyby se někdy v budoucnu podařilo ve Zlíně opravit celý zimák, pro lidi by to bylo super. Dnes jdou přes zimu na hokej a mají pocit, že tam za jednu třetinu zmrznou.
Nelákal vás dlouholetý spoluhráč a kamarád Pavel Kubiš do Vsetína?
Ze Vsetína mi nikdo nevolal a sám jsem se nechtěl nabízet. Přitom jsem si říkal, že kdyby přišla nabídka, tak bych ji nejspíš vzal. Mám to kousek, kluky znám a v kabině už jsem byl, když jsem tam předloni v létě trénoval. Piškotovi (Kubiš) držím palce, přál jsem mu, ať něco ještě sežene. Bude to pikantní, až přijede do Zlína ve vsetínském dresu. Ale myslím, že fanoušci na něj řvát nebudou, ani k tomu nemají důvod. Ve Zlíně mu ukončili platnou smlouvu, takže si musel hledat nové angažmá. A tohle má blízko, může bydlet doma a ještě hraje v dobrém prvoligovém týmu.
