Radnice v celé republice je přitom zhusta instalují především na rozpálená náměstí.
„Takové osvěžení na Horním nebo Dolním náměstí postrádám. Když to jde v okolních městech, nevím, proč to nejde i tady,“ posteskla si žena, která včera odpoledne procházela rozpáleným olomouckým Horním náměstím.
Podle magistrátu ale instalace mlžných bran není tak jednoduchá jako jinde v kraji, protože své slovo mají na památkově chráněném území i památkáři. Olomouc je totiž po Praze druhou největší památkovou rezervací v České republice.
„Jakékoliv instalace, byť jen dočasné, například na sezonu, musí projít schvalovacím procesem a musí splňovat i vizuální požadavky, aby to schválili památkáři,“ vysvětlila mluvčí olomouckého magistrátu Jana Doleželová.
Takové řešení se městu zatím nepodařilo najít. Olomoučanům či návštěvníkům města tak na Horním náměstí slouží pro osvěžení jen pítko s pitnou vodou či kašna.
Jiná města mlžítka mají
Například v Prostějově lidé využívají tato osvěžovací zařízení na centrálním náměstí T. G. Masaryka už druhým rokem, jsou v provozu od poloviny června.
„Máme tam dvě mlžítka, která jsou ovládána ručně stisknutím automatického sprchového ventilu, který se po zhruba dvaceti sekundách vypne,“ uvedla Alena Vrtalová z odboru kanceláře primátora.
Mlžnými branami osvěžují obyvatele či návštěvníky i další města, například Hranice či Přerov.
„V Přerově fungují na náměstí, v městském parku v Michalově či před Galerií města Přerova. Osvěžení nabízejí od roku 2019. Od loňského roku jsou ale nové, vzhledově hezčí a kvalitnější,“ řekla mluvčí města Lenka Chalupová.
„Pro snížení teploty rozpálených povrchů se v centru města a na páteřních komunikacích provádí i oplach kropicím vozidlem,“ dodala.
Olomoucká pítka od sochaře Theimera zdobí motivy delfínů či lodí migrantů |
Atmosféru kamenného přerovského náměstí se snaží odbor majetku vylepšovat každým rokem. Prostor tak zdobí muškátové pyramidy a další květiny.
„I když je na Masarykově náměstí několik desítek hlohů, Přerované tyto stromy moc nevnímají a žádají o více zeleně. Snažíme se proto alespoň květinovou formou dodat místu zelenější a barevnější ráz,“ sdělil náměstek primátora Miloslav Dohnal.
„U nás v Jeseníku plní funkci mlžítka na Masarykově náměstí Priessnitzova kašna,“ konstatovala za radnici Markéta Kaniová.
Chládek a stín lidé vyhledávají i v kostelích
Za zchlazením mohou lidé zamířit i do kostelů či klášterů. „V tomto parném počasí jsme zaznamenali nárůst návštěvnosti ve Šternberském klášteře nebo chrámu Zvěstování Panny Marie. V těchto místech funguje přirozená klimatizace,“ poznamenala mluvčí Šternberka Irena Černocká.
Ve městě je lidem k dispozici i pítko na Horním náměstí a odpočinek od vyhřátých ulic najdou také v parku s kašnou.
„Turisté i domácí mohou využít zázemí odpočinkového altánu s vodním prvkem v hradním parku a také v tomto počasí vyhledávanou ledovnu tamtéž,“ dodala Černocká.
Mlžítka město nemá, zvažuje ale jejich koupi. Podle potřeby se ve městě kropí i silnice.
Hurá do jeskyní
Tropická vedra zvyšují také návštěvnost jeskyní v kraji. V Mladečských jeskyních na Olomoucku, ve kterých je 10,5 stupně Celsia, zaznamenali vyšší návštěvnost.
„Je pravidlem, že když mají lidé veder dost, nechtějí je už trávit u vody, tak se k nám dojedou zchladit,“ konstatoval vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček.
Města totiž fungují jako tepelné ostrovy. Je v nich vždy tepleji než v okolní přírodě. Ukázal to i výzkum vědců z Univerzity Palackého v Olomouci.
V minulosti se zaměřili na Olomouc a zpracovali mapu, jejímž základem jsou informace od lidí o tom, kterým částem se ve vedrech raději vyhýbají, protože je jim tam nepříjemné horko.
„Kromě předpokládaných lokalit, jako jsou Horní a Dolní náměstí či přednádraží, jde například o ulice Hodolanská, Divišova, Litovelská, Palackého, Svornosti, Schweitzerova, části sídliště Povel nebo areál Fakultní nemocnice Olomouc,“ uvedl již dříve pro MF DNES Petr Šimáček z přírodovědecké fakulty.
Radnice proto vymýšlejí dlouhodobá opatření, jak rozpálené ulice ochladit. Jedním z nejefektivnějších řešení je výsadba stromů v centrech, které zajistí stín a vypaří vodu. Vysázet stromy v ulicích ale není jednoduché. Města omezují inženýrské sítě a ochranná pásma.
