Shromáždění kardinálů, takzvaná konzistoř, se uskuteční 30. září. Osmnáct z 21 nových kardinálů bude moci v budoucnu volit v konkláve nástupce šestaosmdesátiletého Františka. Zbylým třem je nad 80 let, a na výběru nového papeže se tak nebudou moci podílet.
Papež svůj výběr nových kardinálů oznámil během pravidelné nedělní modlitby na Svatopetrském náměstí. Kardinálem se stane latinský patriarcha Jeruzaléma Pierbattista Pizzaballa, papežský diplomat Emil Paul Tscherrig původem ze Švýcarska či nový prefekt Dikasteria pro nauku víry, Argentinec Víctor Manuel Fernández.
Na seznamu duchovních, kteří se na konci září stanou kardinály, je také hongkongský biskup Stephen Chow či hodnostáři z Jižní Afriky a Jižního Súdánu. Češi ani Slováci na něm nejsou, kardinálem se ale stane arcibiskup z polské Lodže Grzegorz Ryś. Jediným žijícím českým kardinálem je emeritní pražský arcibiskup Dominik Duka.
Papež František posiluje vliv žen, budou moci hlasovat v synodě biskupů |
Po zářijové konzistoři bude 137 schopných volit papeže. Agentura Reuters podotýká, že 73 procent z nich bude vybráno Františkem. To zvyšuje možnost, že příští papež bude sdílet jeho vizi více progresivní a inkluzivní církve. Narozdíl od svých předchůdců se František při výběru nových kardinálů méně zaměřoval na Evropu, zhruba polovina jím jmenovaných kardinálů v průběhu jeho pontifikátu je z Afriky, Asie a Jižní Ameriky.
Papež tím zvyšuje možnost, že příští papež bude právě z Asie či Afriky. Sám František je první papež z amerického kontinentu a první papež mimo Evropu od osmého století našeho letopočtu, kdy v úřadu působil Řehoř III. původem ze Sýrie.
