Ne, úplně všechno se Kvitové v sobotu nepovedlo. Chvílemi ji neposlouchalo podání. Příliš spěchala, aby partii stihla zavřít před blížícím se deštěm. Napočítali jí 36 nevynucených chyb. Nikdo není dokonalý.
Touhou, která z ní na dvorci číslo 2 tryskala, a pekelnou koncentrací přesto dokázala přebít veškeré zápory. Hlasitě hekající, zuřivě čopující a neúnavně běhající srbskou tenistku Stevanovičovou přemohla 6:3 a 7:5. Ocitla se ve wimbledonském osmifinále.
Lehečka ustál maraton pěti setů, osmifinále Wimbledonu slaví i Kvitová |
„Povinnost jsem splnila. Takže už se snad můžu trošku uvolnit,“ prohlásila se špetkou opatrnosti v hlase. „Tři vítězství beru jako úspěch. Teď už musím porazit hodně silnou soupeřku, abych se dostala dál.“
V tu chvíli ještě neměla ani páru, zda ji příště vyzve Tunisanka Džábirová, nebo Kanaďanka Andreescuová, které se spolu potýkaly na centrkurtu. Mohla si ještě aspoň chvíli vychutnávat radost a úlevu. Až později se dozvěděla, že se v pondělí utká s Džábirovou.
V součtu s bezchybným tažením v Berlíně natáhla v sobotu svou současnou vítěznou šňůru na osm mačů. Vypořádala se s nevítaným přerušením partie, v níž se opakovaně hecovala, zatínala pěst a v hlubokém předklonu křičela po podařených výměnách.
„Trochu mi ublížilo, že jsem chtěla zkusit vyhrát dřív, než začne pršet,“ přiznala. „Zbytečně jsem si na sebe vytvořila tlak. Jinak jsem ale udržela klidnou hlavu, což mi hodně pomohlo.“
Do šatny odkráčela za stavu 6:3, 4:5. Následující přestávka se vlekla přes dvě hodiny, což Kvitová nesla nelibě: „Nic hezkého. Byla jsem úplně vyřízená. Skoro nic jsem nesnědla, dokonce jsem usnula.“
Wimbledon 2023příloha iDNES.cz |
Než vyrazila zpátky na zelené jeviště, trenér a partner Jiří Vaněk ji vybavil několika radami.
„Zůstaň trpělivá. Vydrž. Nemusíš tlačit balony k lajnám, protože ona ti svými údery neublíží. Klidně hraj na střed a tlač se dopředu.“
Třiatřicetiletá levačka poslechla. Přivlastnila si prvních deset bodů a ocitla se blízko vysvobození. Pár zaváhání ho na pár minut oddálilo.
Po šesti shodách však konečně rivalku dorazila, k čemuž ji postrčily ladné a účinné zásahy na síti. Její přesné voleje, pádné smeče i jemné halfvoleje chvílemi připomínaly balet.
Když měla sama popsat, jaké je právě takhle ukončovat výměny, odpověděla málem zasněně: „Krásné!“
Někdy se zdá, že jí tenis přináší hlavně utrpení. Najdou se však okamžiky, kdy ji dovádí k blaženosti.
„V posledních gamech se mi na síti pár úderů povedlo,“ potvrdila. „V takové chvíli si řeknu, že to umím. A někdy je mi líto, že dopředu nechodím častěji. Aspoň někdy se tak vracím do mladých let, kdy se šancí k zaútočení nabízelo víc. Hra se od té doby přece jenom změnila.“
Podle statistik bodovala při 26 ze 35 ofenzivních výletů, z čehož se dá vypočítat náramná úspěšnost přesahující 74 procent.
Jeden ze zahraničních kolegů se tázal, zda se nyní cítí jako favoritka turnaje. S úsměvem zavrtěla hlavou: „Rozhodně ne. V pavouku zůstávají snad všechna velká jména.“
Vyhlédne-li do následujících dnů, přeje si, aby jí přestal haprovat servis. A aby se častěji utrhla tam, kde dovede potěšit sebe i diváky téměř uměleckými pohyby. Na síť.
