„Každá značka hledá, jak může být udržitelná. Opravy budou součástí cirkularity značek,“ zmínil pro portál BBC Thami Schweichler, zakladatel a generální ředitel společnosti URC. Tu založila platforma Makers Unite a značka oblečení Patagonia. Služba funguje jednoduše. Zákazník kontaktuje značku, která s URC spolupracuje, a ta zajistí opravu. Následně se opravený produkt vrátí zákazníkovi. „Je třeba, aby existovalo systematické řešení. Změna nenastane prostřednictvím spotřebitele,“ doplnil Schweichler.
Keňa se topí v moři textilního odpadu. Použité oblečení slouží i jako obživa |
URC aktuálně spolupracuje s pěti značkami, kromě Patagonie také například s firmou Scotch & Soda či Decathlon. „Dáváme slib, že oblečení opravíme do jednoho týdne,“ uvádí firma na svém webu. Společnost chce do pěti let opravit 300 000 oblečení ročně a zachránit milion kusů oděvů před vyhozením.
Právě oděvní průmysl patří podle neziskové organizace World Economic Forum mezi jedno z odvětví, v němž se nejvíce plýtvá, 85 procent veškerého textilu putuje každý rok na skládku. Kromě toho se podle dat nadace Ellen MacArthurové výroba oblečení mezi lety 2000 a 2015 zdvojnásobila, zatímco doba nošení klesla o 40 procent.
Stoprocentně cirkulární město
Platforma by mohla alespoň z malé části pomoci s plány hlavního města. Amsterdam v roce 2020 udělal radikální krok. Stal se vůbec prvním městem, které se zavázalo k vybudování oběhového hospodářství. Zaměří se na tři hlavní oblasti. První se týká jídla a organického odpadu. „To je to, co jíme a odkud získáváme jídlo, jak snižujeme plýtvání potravinami a co děláme s odpadem z jídla a odpadem se zahrady,“ popisuje město ve své příručce. Druhá oblast se týká nákupu spotřebního zboží, jako je třeba elektronika, textil či nábytek. Třetí oblast pak je zaměřena na stavebnictví a infrastrukturu.
Do roku 2030 Amsterdam plánuje snížit spotřebu nových surovin na polovinu. Do roku 2050 má pak být ambicí být plně cirkulární a spoléhat pouze na použité a recyklované materiály.
Stavební suť není jen odpad. Recyklovaný beton je lehčí a líp izoluje |
Některé oblasti, jako je stavebnictví, mohou představovat pro město velkou výzvu. Nizozemský Startup Madaster však doufá, že s ambicí města stát se cirkulárním alespoň částečně vypomůže. Společnost se sídlem v Amsterdamu totiž vytvořila online registr s materiály, které jsou použity v nemovitostech či jiných objektech, jako jsou například mosty.
„Pokud chce město nějakou oblast přebudovat, má přehled o tom, jaké materiály může ušetřit a má také možnost použít materiály, které se tam už nacházejí,“ uvedl šéf společnosti Pablo van den Bosch pro portál BBC. Poukázal třeba na udržitelnou rekonstrukci budovy EDGE Olympic Amsterdam. „Přírodní kámen byl odstraněn z fasády a následně se použil na podlahy,“ zmínil.
Ze zprávy o pokroku oběhového hospodářství nicméně vyplývá, že nizozemská ekonomika stále funguje převážně lineárním způsobem, což znamená vyrobit, prodat, spotřebovat a vyhodit. „Obávám se, že země a město cíle neplní,“ namítá Willem van Winden z amsterdamské univerzity, který se inovacím ve městech věnuje.
„Problém je v tom, že cirkulární model a cirkulární postupy jsou momentálně nákladnější než ty lineární,“ řekl. Připomněl také, že k tomu, aby se oběhové hospodářství rozvinulo, jsou potřeba masivní investice.
