V Měrotíně, obci s třemi stovkami obyvatel ležící poblíž Mladečských jeskyní, skončila prodejna potravin loni v listopadu. Soukromý majitel se rozhodl nemovitost využít k bydlení. Pro obec to byl impulz pokusit se situaci vyřešit.
„Nechtěli jsme o službu přijít a rozhodli jsme se, že opravíme dvě velké místnosti v našem objektu, kde vybudujeme obchod,“ řekla starostka Měrotína Miroslava Vaňková k rekonstrukci přední části kulturního domu.
Na rozdíl od ostatních prodejen v regionu se však tato obejde bez prodavačky. Může si tak dovolit i vstřícnou otevírací dobu od půl šesté ráno do devíti večer.
Lidem většinou postačí k nákupu chytrý telefon. Zákazník si jen musí stáhnout aplikaci, přes kterou se přihlásí a vygeneruje si QR kód, s nímž si u čtečky otevře dveře, a může nakupovat. U pokladny opět načte kód, naskenuje zboží a zaplatí platební kartou nebo její virtuální podobou například v telefonu.
„Kdo neumí zacházet s technikou, třeba starší lidé, kteří tento způsob nevyužijí, bude mít možnost použít věrnostní kartičky sloužící ke vstupu. Půjde na ně nabíjet kredit, vstupovat do prodejny i platit. Navíc zatím alespoň ze začátku plánujeme dopoledne s obsluhou. Kdyby se podařil do budoucna zcela bezobslužný provoz, ušetří se za mzdu,“ dodala Vaňková.
Systém je založený na důvěře
Vybavenou prodejnu bude obec pronajímat za symbolický poplatek zdejší obyvatelce. Kvůli vysoké pořizovací ceně samoobslužného vybavení požádala samospráva hejtmanství o dotaci. Podle podkladů pro krajské zastupitelstvo jsou náklady na financování projektu přes 680 tisíc korun, Měrotín žádal přibližně o čtyři sta tisíc korun, které nakonec dostal.
„První bezobslužnou prodejnu v kraji jsme podpořili jako pilot, abychom si otestovali, jakou budoucnost tento způsob prodeje na venkově má. Držíme palce. Hodně si vážím odvahy paní starostky, že do toho jde. Pro kraj bude důležitá informace, jestli je provoz životaschopný,“ sdělil náměstek hejtmana pro rozvoj venkova Jan Šafařík.
Podobně jako třeba u takzvaných lesních barů nebo pivních budek, kde rovněž není obsluha, je systém postavený na důvěře.
„Místním občanům věřím a doufám, že si budou obnovení služby vážit. Byli jsme se podívat v podobně velké obci Bítovany v Pardubickém kraji, kde otevřeli minulý rok v srpnu a zkušenosti mají pozitivní. Podle mě by to mohla být cesta,“ dodala starostka.
2. srpna 2022 |
I v Bítovanech obnovovali dlouho zavřený obchod. Pokud by se v něm někdo nechoval podle pravidel, má provozovatel pojistky, jak se bránit.
„Data se ukládají u společnosti, která samoobslužný systém vlastní, a pokud by se někdo nechoval jak má, řeší to,“ uvedla při otevření provozovatelka Olga Dvořáková. V obchodě navíc budou pro případ kontroly i kamery.
Lidem chybí i sociální kontakt při nakupování
Měrotín přispívá na pojízdnou prodejnu s pečivem. V této souvislosti také vznikl nápad přidat k obchodu i malou kavárnu.
„Než přijede prodejna, místní se scházejí půl hodiny dopředu, aby si popovídali, chybí jim sociální kontakt. Zkusili bychom proto malý podnik, kde by byla možnost koupit si kafe, zákusek. Prostory před prodejnou nabízejí i možnost posezení,“ řekla starostka.
Po otevření chce sezvat i vedení obcí z okolí, protože provoz obchodu je téma pro většinu vesnic. Je tedy možné, že bezobslužných prodejen v kraji časem přibude. Ostatně je začínají využívat i řetězce.
„První takové obchody jsme otevřeli v centrech menších měst, kde po běžné otevírací době nemají lidé možnost si v docházkové vzdálenosti nakoupit,“ sdělil Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu sítě COOP.
„Nyní pro změnu testujeme tyto prodejny na vesnicích, kde automatický provoz představuje jednu z mála možností, jak vůbec zajistit fungování obchodu s potravinami,“ dodal.
Pro uživení obchodu je třeba 500 obyvatel
Podle skupiny COOP automatický provoz generuje až desetinu obratu prodejen.
„Přestáváme ho vnímat jen jako marketingový či technologický experiment. Důkazem je skutečnost, že budeme takové prodejny otevírat prakticky každý měsíc a do konce roku jejich počet zhruba zdvojnásobíme,“ zmínil Němčík.
Systém bez obsluhy může být pro obce udržitelnou variantou. Nyní musejí provoz často dotovat, což dělá i stát a hejtmanství.
„Minimálně do 500 obyvatel je ekonomika obchůdku nerentabilní. Původně jsme měli na dotace čtyři miliony korun z ministerstva průmyslu a obchodu a tři miliony z kraje. Ale byl obrovský převis požadavků, takže jsme za kraj dodali další tři miliony, celkově jsme tedy dávali na vesnické prodejny jedenáct milionů ročně,“ řekl krajský náměstek Šafařík.
„Na letošní rok připravujeme nové vyhlášení, čekáme na podmínky ministerstva. V pravidlech chceme mít, že budeme zohledňovat, jakou mírou se podílí obec, abychom my dali přibližně stejně peněz,“ dodal.
Podle výzkumu společnosti GaREP přišla o prodejnu v posledních deseti letech pětina malých obcí do 200 obyvatel. Maloobchodní síť výrazně prořídla také v obcích s 200 až 500 obyvateli. Prodejny byly zrušeny zhruba v desetině z nich.
