V Dobrochově na Prostějovsku žije asi 350 obyvatel. Vesnice v minulosti přišla o školu i školku, a když po zavedení elektronické evidence tržeb skončila provozovatelka tamní prodejny, rozhodli se na obecním úřadě, že ji vezmou na sebe. Využili k tomu starší dům, který přitom původně kupovali jako zázemí pro zaměstnance obce.
Když už se vesnice pustila do vedení obchodu, otevřela i hospodu.
„Na ni doplácet nechceme, tam jsme na nule. S obchodem jsme ale ve ztrátě 180 až 200 tisíc ročně. Pokud chceme zajistit sortiment a prodejní dobu, musíme platit prodavačku, energie, plus za to, co se neprodá, jako jsou jogurty nebo pečivo. Bereme to jako službu pro obyvatele, prodejnu využívají hlavně důchodci, maminky na mateřské,“ řekl starosta Miloslav Kříž.
Zaměstnaná prodavačka je v obchodě od pondělí do soboty každé dopoledne a dva dny i v odpoledním čase. V pátek, sobotu a v neděli se stará o hospodu.
„Je to na hlavu. Podle mne by obec neměla takové věci dělat. Ale do malé vesnice neseženeme někoho, kdo by provozoval svůj obchod,“ dodal starosta.
Od roku 2019 proto Dobrochov žádá o krajskou dotaci, která vesnicím do pěti set obyvatel pokryje i polovinu výdajů na obchod, a to až do částky sto tisíc korun.
Když přišel nouzový stav
Využívají ji i v Lazníčkách na Přerovsku. „V prvních letech, kdy COOP požádal o podporu prodejny, jinak že ji zruší, jsme ji podporovali jen ze svého malinkého rozpočtu. Máme necelé tři miliony, teď jsme rozpracovali investice do kanalizace, chodníků, každá tisícikoruna je pro nás velká úspora,“ popsala starostka Dagmar Kubzová. Připomněla i vyhlášení nouzového stavu, kdy se naplno ukázala důležitost prodejny ve vsi.
Tamní zastupitelé mají nicméně jasno a obchod by klidně v dvousethlavé vesnici dotovali nadále z obecní pokladny, kdyby to jinak nešlo.
„Je to otázka veřejného zájmu a priorit, aby si mohli nakoupit především senioři, kteří nemají někoho, kdo jim doveze nákup, nebo maminky na mateřské. V neposlední řadě se obchod stává místem setkávání občanů, povídají si tam, sednou si na lavičku. Je to takové naše komunitní centrum,“ přiblížila Kubzová. Potěšilo ji, že lidé vyslyšeli její dřívější výzvu a začali v prodejně více nakupovat. Tržby pomalu rostou.
Podpora i pro provozovatele
Hejtmanství letos vyčlenilo na podporu venkovských prodejen tři miliony korun. Přihlásilo se padesát obcí. Předminulé pondělí k tomu krajští radní navíc nově vyhlásili dotační program nazvaný Obchůdek2021+. Jde o projekt, ve kterém ministerstvo průmyslu a obchodu dává krajům na přerozdělení až třímilionový příspěvek.
„Změna oproti naší dotaci spočívá v tom, že se to týká obcí do tisíce obyvatel a nově může být žadatelem i provozovatel prodejny. Čekáme, že v pilotním programu ministerstva se přihlásí zhruba dalších padesát zájemců. V příštím roce už to bude celé dohromady a půjde tedy o šest milionů korun,“ sdělil náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Šafařík.
Ucházet o peníze se mohou i místní části obcí do tří tisíc obyvatel, pokud v nich žije méně než tisíc lidí. Podmínkou je, že v obci nemůže být víc než jedna maloobchodní prodejna. Podpora z ministerstva má trvat do roku 2025.
„Hlavním cílem je, aby lidé na malých obcích mohli nakoupit v místním obchodě a nemuseli dojíždět do města. Považuji to za základní právo. Na tisíci obyvatelích se láme ekonomika obchodu. S méně lidmi není obchod schopen se uživit, potom už je to byznys,“ poznamenal Šafařík.
S tím souhlasí i předseda představenstva společnosti Jednota, spotřebního družstva Zábřeh Vladimír Konopas. Družstvo má v regionu stovku prodejen, část z nich právě v menších vesnicích.
„Podnikání v maloobchodu v menších obcích už není ani o zisku, ale jde spíše o poskytování a zachování alespoň základní služby občanům. Malé obce je potřeba podporovat. Určitě se budeme snažit zapojit,“ řekl k nové možnosti pomoci.
Olomoucký kraj ji nabízel i pojízdným prodejnám, žádná žádost o dotaci na tento typ prodeje ovšem nikdy nepřišla.
