EU udělila Ukrajině status kandidátské země před rokem – čtyři měsíce poté, co na zemi Rusko vojensky zaútočilo. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ukrajina Evropskou unii vyzývá, aby jednání započala ještě v tomto roce.
Dva vysoce postavení unijní činitelé, kteří se měli možnost se zprávou seznámit, uvedli, že Ukrajina již splnila dvě z kritérií. Podle jednoho ze zdrojů jde o reformy soudnictví a mediálního práva. Uvedl také, že zpráva se zaměřuje především na pozitiva.
Jednat o vstupu do EU chceme ještě letos, řekl bývalý ukrajinský velvyslanec |
„Je zde vidět pokrok. Zpráva bude mírně pozitivní,“ uvedl zdroj, který s Reuters hovořil pod podmínkou anonymity. „Nejde o přikrášlování reality, ale o uznání pokroku, byly například zmíněny prominentní případy boje proti korupci,“ dodal.
Ukrajina v posledních měsících otevřela několik případů korupce na vysoké úrovni. Při jednom z nich byl zadržen předseda nejvyššího soudu kvůli podezření z úplatku ve výši 2,7 milionu dolarů (64 milionů korun).
Kromě důslednějšího boje proti korupci patří mezi další požadavky EU pokračování justiční reformy, reforma ukrajinského ústavního soudu, harmonizace mediálního práva s EU, opatření proti praní špinavých peněz, zákon omezující oligarchy a ochrana práv národnostních menšin.
Dolary na gauči. Na Ukrajině chytili soudce při přijetí milionového úplatku |
„Co se týče reforem, byla by to sklenice napůl plná, nikdy bychom vůči Ukrajině v tuto chvíli nepřijali negativní stanovisko. Reformy soudnictví zaznamenaly určitý pokrok, i když stále zbývá provést klíčové reformy. Ne vše je uspokojivé,“ dodal třetí zdroj, rovněž unijní činitel.
Poukázal na to, že Ukrajina v souladu s požadavky jmenovala nové šéfy protikorupční prokuratury a národního protikorupčního úřadu. Loni přijatý zákon proti oligarchům je naopak považován za nedostatečný.
Zpráva, která je označovaná jako průběžná aktualizace před formálním hodnocením v říjnu, má být ve středu předána velvyslancům 27 členských států EU v Bruselu a poté ve čtvrtek ministrům pro evropské záležitosti ve Stockholmu. Konečné slovo při rozhodování o tom, zda a kdy zahájit s Kyjevem rozhovory o členství, mají členské země.
Časový plán vstupu Ukrajiny do EU neexistuje, řekla v Kyjevě von der Leyenová |
Aby Ukrajina splnila všechny podmínky členství, musí sladit své zákonodárství s mnoha rozsáhlými normami EU, od ochrany klimatu po pracovní trh. V praxi bude cesta Ukrajiny k členství trvat roky a málokdo věří, že země může do bloku vstoupit, pokud je ve válce s Ruskem.
Většina států východního křídla EU, zejména pak Polsko a pobaltské státy, obecně podporují zrychlenou cestu Kyjeva do EU, zatímco západní členské země včetně Francie, Německa a Nizozemska jsou v této otázce zdrženlivější.
Francie podporuje členství Ukrajiny v NATO
Francie před několika dny nicméně změnila postoj k otázce ukrajinského členství v NATO a rozhodla se prosazovat „perspektivu přijetí Ukrajiny“ ve snaze přiblížit vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem. V úterý to s odvoláním na své zdroje uvedl deník Le Monde. Paříž by se tak přiblížila postoji členských zemí Aliance ve střední a východní Evropě před červencovým summitem NATO, kde bude podpora Ukrajiny opět klíčovým tématem.
Francie dosud zastávala podobnou linii jako Berlín a Washington a její prezident Emmanuel Macron hovořil o potřebě poskytnout Kyjevu nespecifikované bezpečnostní záruky, nikoli příslib členství v NATO.
Minulé pondělí na tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou a německým kancléřem Olafem Scholzem uvedl, že Aliance by měla Ukrajinu podporovat, „aby měla všechny vyhlídky, na které má nárok“.
Ve stejný den se podle informací Le Monde konala v Elysejském paláci „obranná rada“, která se zabývala variantou eventuálního vstupu Ukrajiny do NATO. Ta je nyní považována za plnohodnotnou bezpečnostní záruku, píše list.
Francouzští činitelé dospěli k závěru, že by mohla odradit Rusko od pokračování ve válce proti Ukrajině nebo v případě zamrznutí konfliktu odvrátit nový ruský útok. Na druhou stranu by také mohla přesvědčit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k zahájení vyjednávání, až Ukrajinci dokončí probíhající protiofenzivu, vysvětluje Le Monde uvažování v Paříži.
Posun francouzského stanoviska je součástí složitých diskusí uvnitř Severoatlantické aliance před summitem v litevském Vilniusu 11. a 12. července. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden řekl, že Kyjev při této příležitosti nedostane pozvánku do Aliance, členské státy by se ale mohly dohodnout na způsobu přiblížení Ukrajiny k NATO.
Všechny státy NATO souhlasí se vstupem Ukrajiny, prohlásil šéf Aliance |
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země o členství požádala loni v září, spojence vyzývá, aby Kyjevu nabídli cestu do Aliance. Jak ovšem zdůrazňuje například šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, NATO nemůže přijmout zemi, která je ve válce. Po příslibu členství pro Ukrajinu mezitím volají východní členové Aliance jako Polsko a pobaltské země.
Podobně se k věci staví také český prezident Petr Pavel, který minulý týden vyzval členy NATO, aby na nadcházejícím summitu zaujali k možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance jasný postoj. Podle hlavy státu bude ukrajinská armáda na členství brzy připravená a vstup Ukrajiny do NATO by měl přínos pro alianci samotnou.
