Nejlepší řešení bývají ta nejjednodušší, píše portál Longevity Technology, a dodává prosté doporučení: Více se hýbejte. Fyzická aktivita totiž dokáže redukovat rizika mnohých nemocí, souvisejících s věkem. „Je pozoruhodné, na jaké množství známek stárnutí dovede cvičení cílit,“ cituje server výzkumníky prestižní kliniky Mayo Nathana LeBrasseura.
Dvě aktuální studie doporučení podtrhují.
Cvičení dokáže ovlivnit zánětlivé reakce
První z nich se pokusila odkrýt vliv cvičení na riziko zánětů. Zatímco věda ví již dávno, že fyzická činnost má příznivý vliv na reakce našeho těla na zánět, neznala přesný mechanismus. Práce York University ho popsala. Opírá se o produkci makrofágů, bílých krevních buněk, které zabíjejí infekce, léčí poranění a jsou bojovníky z první linie, které má organismus k dispozici, popisuje portál Science Daily.
Nejprve však autor práce Ali Abdur-Sater vzdává zánětům hold. „Jsou ohromující. Jsou velmi důležitou součástí naší normální imunitní reakce. To, co nás trápí, jsou nadměrné, nepřiměřené záněty. Srdeční choroby, cukrovka, mnohé druhy rakoviny a autoimunitní nemoci, to vše začíná v zásadě proto, že došlo k nepatřičné zánětlivé reakci,“ vysvětluje.
Jeho pokus na myších přitom dokládá, že cvičení mírné intenzity spolu s tím, jak posiluje svaly, prospívá prekurzorům makrofágů v kostní dřeni. Cvičení totiž mění způsob, jakým ony buňky dýchají, v zásadě tedy to, jak využívají kyslík ke generování energie.
Omládly o pět let, za osm týdnů. Pokus dokázal snížit biologický věk žen |
Pro prospěšný účinek je však zapotřebí vytrvalosti, objeví se po šesti až osmi týdnech cvičení. „V systému buněčného dýchání,v v tom, jak buňky metabolizují glokózu, jak přistupují k DNA dochází k velkému přepisování, přeformátovávání. A to vše vyžaduje čas,“ uvedl Abdur-Sater pro Medical Xpress.
Vedoucí výzkumu komentuje i fakt, že jeho práce byla založená na pokusu s myšmi. Vysvětluje, že zánětlivé reakce jsou velmi prastarými odpověďmi. Tento aspekt imunitního systému je obecně velmi obdobný napříč všemi savci, takže předpokládá, že vzorci bude odpovídat i v případě lidí. Další fáze jeho práce už si však navíc k ruce vezme dobrovolníky z řad mužů a žen.
Pomocník proti cukrovce. Genetice navzdory
Druhá studie se všímala jedné z nejčastějších civilizačních chorob cukrovky druhého typu. Nemoc nejenže patří mezi silně rozšířené, navíc se pojí s mnoha chronickými obtížemi, jako jsou špatné funkce ledvin, nervová poškození, kardiovaskulární choroby. I tato práce, vyšla v magazínu British Journal of Sports Medicine, přináší pozitivní zprávy.
Sedavá práce ničí zdraví. Existuje však prostá a levná prevence |
Opírá se o rozsáhlý vzorek, celkem zahrnula téměř šedesát tisíc lidí, sledovala je až po sedm let. Výsledky pozorování jsou přitom přesvědčivé – a oceňují jak střední hladiny fyzické aktivity, které nás přimějí k pocení se a lehce zadýchají, jako například svižná chůze, tak energické varianty tělesné činnosti, mezi něž patří například běh.
Hodina takových činností byla spojena se snížením rizika onemocnění cukrovkou druhého typu o plných 74 procent ve srovnání s lidmi, kteří se jim věnují pouhých pět minut denně. A co je ještě působivější, přínos fyzické aktivity dokázal přemoci i genetická zatížení.
„Svou genetickou výbavu a její rizika a rodinnou historii kontrolovat nedokážeme. Naše zjištění však vysílají slibnou a pozitivní zprávu, že s pomocí aktivního životního stylu můžeme nadměrná rizika cukrovky druhého typu odbourat,“ cituje server Longevity. Technology Melody Dingovou, která se na výzkumu podílela.
Studie fandí odpoledni, hlavní je cvičit. Kdykoli
Ještě novější americká studie přitom upřesňuje, jak ze cvičení pro redukci rizika cukrovky vytěžit conejvíc, záleží podle ní na načasování. S pomocí dat o více než 2 400 mužích a ženách, kteří trpěli cukrovkou druhého typu a obezitou a neopomíjeli fyzickou aktivitu, dokázala práce, která vyšla v magazínu Diabetes Care, určit, která denní doba je pro nejefektivnější cvičení nejpříhodnější.
Nádech, výdech proti alzheimeru. Cvičení snižuje riziko, říká studie |
Po čtyřech letech sledování svého dobrovolnického vzorku, který cvičil v různé denní časy, studie zjistila, že nejvíce pomáhá snížit hladinu krevního cukru mírná až energická fyzická aktivita odpoledne, shrnuje server CNN. „Na načasování záleží,“ poznamenává spoulautor práce Roeland Middelbeek.
Lucy Chambersová z organizace Diabetes UK se však snaží vyhnout nepřiměřené interpretace práce svých amerických kolegů a kolegyň. „I tento nový výzkum prokázal, že fyzická aktivita byla spojena s poklesem hladiny krevního cukru v kteroukoli denní dobu , ráno, v poledne, odpoledne i večer,“ zdůrazňuje, „Odpolední cvičení souviselo s největšími benefity, ale důvody zůstávají nejasné a současné důkazy pro optimální čas na cvičení zůstávají smíšené.“
Především tak podle ní platí následující doporučení: Najít si na cvičení čas kdykoli a udělat z fyzické aktivity pravidelnou položku denního menu. Ať je to brzy ráno, o pracovní pauze nebo po práci.
