„V průběhu příprav nové expozice se objevily dva problémy. Oba se už v zásadě podařilo technicky zvládnout, ještě ale musíme dotáhnout do konce papírování,“ uvedl kastelán Ondřej Cink. Upřesnil, že na potíže stavbaři narazili při budování kolektoru v podlaze výstavní místnosti.
Naděje stále žije
„Zjistilo se, že skladba podlah není taková, jakou jsme podle starých projektů a několika sond předpokládali. S ohledem na maximální ochranu památky, již nechceme poškodit, jsme stavbu ihned zastavili. Specialisté museli vymyslet, jak dál. Další problém nastal v místnosti se vzduchotechnikou, která bude vytvářet mikroklima. A také bylo třeba navrhnout nové požární řešení. Ale i to už se podařilo zvládnout,“ konstatoval kastelán.
„Teď je třeba vše dotáhnout do konce. Stavbaři nemohou začít pracovat, dokud nebudeme mít v ruce veškerá povolení,“ konstatoval kastelán. Stále se nevzdává naděje, že se navzdory komplikacím a zpoždění práce podaří dokončit včas. A že otevření nové expozice nakonec přece jen obohatí letošní významný rok plný oslav.
Cesta lemovaná poklady
Před 250 lety, přesně 15. května 1773, se totiž narodil kancléř Klement Václav Metternich, jehož přičiněním získal Kynžvart svou současnou podobu. „Já osobně si myslím, že bychom to mohli ještě letos stihnout. Záleží však na tom, kdy se stavba znovu rozběhne. Otevřeně ale říkám, že se navzdory naší snaze může stát, že výstavu otevřeme až na jaře příštího roku,“ připustil Cink.
Nová expozice, která se na Kynžvartu buduje, má představit návštěvníkům jedinečnou památku UNESCO, Kynžvartskou daguerrotypii, v kontextu rozsáhlých sbírek knížete Metternicha. Cesta ke zlatému hřebu celé expozice bude lemována nejvzácnějšími poklady zámeckých sbírek.
Překvapení v každém oddělení
„Všechny vystavené předměty umožní poodhalit Metternichovu sběratelskou vášeň a její ohromnou šíři,“ uvedl kastelán.
Podle Cinka návštěvník postupně projde asi desítku oddělení různých žánrů a směrů. A v každém najde něco unikátního. Například ve sbírce soch a plastik odhalí cenné reliéfy dánského sochaře Bertela Thorvaldsena, k vidění bude i soubor čtyř deskových obrazů od Bernharda Strigela.
Trasa k daguerrotypii, která je jakousi předchůdkyní dnešní fotografie, odkryje rovněž předměty z egyptologické sbírky včetně dvou dřevěných rakví. Mezi „předskokany“ památky UNESCO se objeví i nejstarší zámecké rukopisy pocházející z 12. až 14. století, návštěvníci možná budou moci zhlédnout i vůbec nejstarší svazek tamní knihovny, kodex z 8. století.