Turecko se v rusko-ukrajinském konfliktu dlouhodobě snaží vystupovat jako mediátor. Pod Erdoganovým vedením se konala jednání mezi ruským agresorem a napadenými Ukrajinci. I dohodu o vývozu ukrajinského obilí blokovaného Ruskem zprostředkovala Ankara. Ta ani neváhala Kyjevu už zkraje války poslat techniku.
Na Rusko – na rozdíl od Evropy a USA – však dosud neuvalila sankce. Do tureckých měst stále mohou ruští turisté i uprchlíci, z nichž mnozí už požádali o turecké občanství. A nedá se očekávat, že by na tom případný nový prezident něco měnil. Turecko nedávno slavnostně dovezlo první jaderné palivo do atomové elektrárny Akkuyu. Tu staví ruský Rosatom a opozice už podle portálu Middle East Eye (MEE) slíbila, že ji nezavře.
„Západní země Turecku příliš technologií neposkytly, ale Rusko ano,“ uvedl Kiliçdaroglu během svého loňského výjezdu do Washingtonu, čímž odkazoval na investice Sovětského svazu do postosmanského Turecka. Ve třicátých a padesátých letech i později díky tomu v mladé republice vzniklo několik důležitých továren.
Ekonomické vztahy s Ruskem tak šéf opozice hodlá zachovat. Zcela jasně se však postavil na stranu Ukrajiny a ruský vpád do cizí země odsoudil. „Není správné, aby země disponující jadernými zbraněmi napadla zemi, která jaderné zbraně nemá. Není správné začít válku,“ řekl Kiliçdaroglu.
Turci v EU nemusí být nikdy. A Švédy teď do NATO nepustí, říká europoslanec |
Co se může po případné výhře šéfa CHP v prezidentských volbách změnit, je přístup k Evropské unii, Severoatlantické alianci a NATO. Kiliçdaroglu během kampaně Turkům slíbil, že do tří měsíců po nástupu do funkce zařídí, aby do EU mohli cestovat bez víz. Podle MEE také hodlá začít plnit evropské požadavky bez ohledu na to, zda to Turecko posune ke vstupu do EU nebo ne.
Předseda turecké prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş, ale i turecký podnikatel a filantrop Osman Kavala by se tak mohli dostat z vězení, jak žádá Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ECHR). Perličkou je, že Erdogan aktuálně slibuje, že „dokud bude u moci, Demirtaş z vězení nevyjde“. Tolik k nezávislosti tureckého soudnictví.
11. března 2023 |
Ale zpět k zahraniční politice a nedělním prezidentským a parlamentním volbám. „Kiliçdarogluova zahraniční politika bude založena na neintervenci do domácích záležitostí našich sousedů, nestrannosti a dodržování mezinárodních norem,“ uvedl pro MEE opozičníkův zahraničněpolitický poradce Unal Cevikoz.
Národní aliance, za niž Kiliçdaroglu kandiduje, navíc prohlašuje, že se vrátí k Atatürkovu sloganu „mír doma, mír ve světě“. Je tedy možné, že se turečtí vojáci rozesetí v různých vzdálených zemích vrátí zpět domů.
„Diplomacie a dialog byly opuštěny. Upřednostníme dialog a neintervenční přístup. Na místech, jako je Libye, budeme čestným vyjednavačem, který mluví se všemi,“ dodal. V rozhádané africké zemi nyní Turci podporují Západem uznanou vládu proti veliteli Chalífovi Haftarovi. Na jeho straně stojí Rusko.
Řecko bude mít dál smůlu
Lepší vztahy s EU tedy ano, ale ne tak úplně. Nešťastnou výjimkou zřejmě bude Řecko. Když Erdogan Athénám vyhrožoval, že si nemají příliš vyskakovat, protože on s armádou „může přijít i v noci“, Kiliçdaroglu si postěžoval, že prezident s Řeckem sice něco dělá, ale „nedělá nic s okupovanými ostrovy“.
Můžeme přijít náhle, i v noci. Řecko se nám nevyrovná, vyhrožuje Erdogan |
Těmi míní dvacítku ostrůvků v Egejském moři, které podle Lausannské smlouvy po první světové válce připadly Řekům. Opoziční kandidát na prezidenta se o Řecku podobně vyjadřoval i v minulosti a hrozil, že si „pro ty ostrovy přijde“. Turecku vadí, že na oficiálně demilitarizované území Řecko posílá americké zbraně. Podle Athén však ostrovy leží v příliš těsné blízkosti velké turecké námořní flotily, a nelze je proto ponechat bez obrany.
Spory mezi oběma historicky znepřátelenými zeměmi stále panují i v otázce námořní těžby a vymezení teritoriálních vod. Kiliçdaroglu chce dát Řecko k soudu, pokud se to nepodaří vyřešit diplomatickou cestou. Nemluvě o dekádách trvajícího „problému“ na Kypru. Opozice chce sjednotit tureckokyperskou politickou scénu a pak začít jednat s řeckým Kyprem.
Vzácnou shodu by pak Kiliçdaroglu s Erdoganem našli, pokud by prezidentův kabinet chtěl zavřít americké základny v Turecku. „Jsme proti přítomnosti cizích vojáků na našem území stejně, jako jsme proti neoliberalismu. Jsme připraveni pro to udělat vše, co je potřeba,“ varoval Kiliçdaroglu. Portál Foreign Policy (FP) k přístupu vůči Spojeným státům glosuje, že nadávání na Američany je obecným fenoménem turecké politiky.
Nachyluje se éra sultána Erdogana? Vyzyvatel by se od něj nemusel tolik lišit |
„Je pozoruhodné, že Kiliçdaroglu v posledních deseti letech navštívil Washington dvakrát a ani v jednom případě nebylo těžké poznat, že se svou cestu snažil bagatelizovat či dokonce skrýt před tureckým tiskem a svými oponenty,“ píše FP. Veřejně by tak nynější opozice tepala USA zřejmě stejně jako současná garnitura, v soukromí by se však snažila o dohodu. Příkladem mohou být americké stíhačky F-35, které Turecku unikly proto, že si mezitím pořídilo ruský systém S-400. Ostatně otázky na to, komu Američané co platí a kdo je jejich loutkou, jsou tématem i v současné předvolební kampani.
Turecká opozice také slibuje, že vrátí do Sýrie uprchlíky, kteří odtamtud utekli před válkou. Turecko jich přijalo přes 3,7 milionu a mnozí Turci stižení ekonomickou krizí už jich mají dost. Na což politici slyší. Zatímco v případě Erdogana se vyskytují příběhy nuceně vrácených Syřanů na místa, odkud ani nepocházeli a kde stále není bezpečno, opozice chce podle MEE zajistit, aby lidé odcházeli dobrovolně tam, kde budou mít zajištěné bezpečí i zaměstnání.
Kiliçdaroglu slibuje, že uprchlíky vystěhuje do dvou let, a co se týká samotných tureckých vztahů s Damaškem, mají se prý jen zlepšovat. „Turecko se v syrské občanské válce postavilo na jednu ze stran, což napravíme. Okamžitě se sice ze Sýrie nestáhneme, ale budeme jednat o podmínkách a uvidíme, co se stane,“ popisuje nejmenovaný představitel opozice.
A co když Erdogan prohraje? Turecká historie mu dává vzácnou šanci odejít sám |
Turecké výboje proti Kurdům na severu Sýrie, které Erdoganova vláda považuje za teroristy, tak skončí pravděpodobně podle toho, co si nový kabinet dohodne se syrským prezidentem Bašárem Asadem. „Také Erdogan přikročil k normalizaci vztahů s Asadem – ale jen v reakci na tlak od opozice, která v průběhu syrského konfliktu byla proasadovská. Nikdo by tak neměl být překvapen, pokud bude Damašek jedním z prvních míst, kam Kiliçdaroglu v případě své výhry zamíří na návštěvu,“ podotýká Foreign Policy.
Nejasnou budoucnost pak mají vztahy „nového“ Turecka s Izraelem, se kterým se přitom v poslední době Ankara začala sbližovat. Kiliçdaroglu totiž ještě zjevně Svaté zemi neodpustil námořní incident z roku 2010, kdy Izraelci zabili devět tureckých propalestinských aktivistů. Podle dalšího opozičního představitele osloveného portálem MEE by se však nová vláda snažila vyřešit spory o odškodnění pro pozůstalé po těchto aktivistech tak, aby vztahy s Izraelem nenarušila.
A stejně tak zajímavé bude sledovat, jak se pohnou turecko-saúdské vztahy. Zatímco Erdogan už incident z roku 2018, kdy Saúdové na svém konzulátu v Istanbulu brutálně zabili novináře Džamála Chášukdžího, blahosklonně zapomněl, jeho rival se s ním nehodlá smířit. Takže když se prezident sešel se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, Kiliçdaroglu ho zkritizoval, že se stýká s člověkem, který novinářovu vraždu přímo nařídil. Erdogana tehdy osočil, že na „čest Turecka nalepil cenovku“. A odsoudil také to, že turečtí vyšetřovatelé případ kompletně předali do Saúdské Arábie.
