Vylepšením motorů F135 získá víceúčelová stíhačka páté generace F-35 Lightning II větší tah, o deset procent větší dolet a také výrazně účinnější chlazení. To bylo příčinou řady závad. Česká armáda by tak v případě budoucího nákupu dvou letek, tedy 24 strojů, mohla získat spolehlivější stroje bez většího finančního zatížení oproti původně plánované náhradě motoru za koncepci AETP (Adaptive Engine Transition Program).
Adaptivní tříproudé motory požadoval původně Pentagon do F-35 nasadit, nicméně náročný a velice drahý program, který je vyvíjen od roku 2016, by znamenal obrovské dodatečné náklady. Proto bylo od této myšlenky upuštěno, ale ne zcela. Motory se i nadále vyvíjí, ale nepočítá se s nasazením v F-35, ale s využitím pro budoucí stroj takzvané šesté generace.
Než odletí Gripeny, může Česko získat stíhačky F-35. Díky Turecku o roky dřív |
„Zastavujeme financování programu AETP pro F-35. Místo toho Pentagon podpoří vývoj vylepšené verze stávajícího motoru F135 od firmy Pratt & Whitney,“ řekl Frank Kendall, šéf amerického letectva.
Pentagon očekává, že modernizace motoru nabízená společností Pratt & Whitney pro F-35 bude připravena k nasazení zhruba v roce 2029. Tedy v době, kdy Česku končí pronájem Gripenů, včetně dvouleté opce.
Po výrazné modernizaci motoru F135 by se měla zlepšit vyjma výkonů a doletu spolehlivost, protože úprava počítá i s odstraněním nebo minimalizováním dnešních neduhů. Ty se neblaze promítají nejen do uzemnění techniky, ale i do ceny.
Americká obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu, Government Accountability Office (GOA), v loňském roce uvedla, že celých 8 % F-35 nebylo schopno letu, protože neměly funkční motor. Americká armáda však požaduje maximálně 6 % a méně.
Motor F135
Například náklady na udržování pouze motorů F-35 amerického letectva se od roku 2016 do roku 2020 zvýšily téměř čtyřnásobně, a to ze 79 milionů dolarů na 315 milionů dolarů, tedy zhruba z 1,7 na 6,8 miliardy korun. V poměru k celkovým nákladům na provoz a podporu se náklady na údržbu motorů zvýšily ze 7 % celkových nákladů v roce 2016 na 11 % celkových nákladů v roce 2020.
Zapojení českého obranného průmyslu
Ministerstvo obrany České republiky teprve v těchto dnech vypsalo zakázku, kterou chce zjistit, jaký má domácí obranný průmysl potenciál v souvislosti s letouny F-35. „Analýza potenciálu zapojování českého průmyslu do projektu pořízení nadzvukového letounu 5. generace,“ jak zní celý název zadání, které je veřejně dostupné na stránkách portálu veřejných zakázek.
F-35 jsou to nejmodernější co lze pořídit. Proto by v AČR sloužily minimálně 40 let. V případě starších letounů by nutnost obměny přišla mnohem dříve. #F35 jsou investicí, která se dlouhodobě vyplatí. #VímeCoChceme #ArmadaModernizuje https://t.co/vd8D4hyCzI
„Nadzvukové letouny 5. generace jsou vysoce komplexní technologií, zároveň jde o největší vyzbrojovací projekt Armády ČR,“ uvedla Simona Cigánková z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Vyjednávání o stíhačkách F-35 pokračují. Česko sonduje možnosti financování |
Obranu bude ale čekat nelehké jednání a rozhodování. Pokud by vláda USA nabídla F-35 v nejbližší době, například odkupem lehce létaných strojů ze zásob US Army, je pravděpodobné, že by se následně potýkala s problematikou nižší spolehlivosti stávajících motorů. Pokud by ale Česko chtělo nové stroje, které budou již vybaveny modernizovaným motorem, znamená to nákup strojů nejdříve na přelomu roků 2029 a 2030, tedy v době, kdy končí dvouletá opce na letouny Gripen.
Česká republika si ale nemůže dovolit ztrátu jednoho z atributů státní suverenity – schopnosti ochrany vlastního vzdušného prostoru. V tomto případě by nejpravděpodobnější alternativou bylo vyžádání pomoci od aliančních partnerů.
Letoun F-35 páté generace, o které má zájem Česká republika
„Popřípadě by mohlo dojít k jednání se švédskou stranou o delším využívání stávající flotily letounů JAS-39 Gripen. Nebo pořízení jiné nové platformy, která ovšem výkonnostně nedosahuje parametrů letounů páté generace. S ohledem na vývoj bezpečnostního prostředí jsou poslední dvě zmíněné varianty z dlouhodobého hlediska neperspektivní,“ objasnila možnosti podplukovnice Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu AČR.
Slovákům hrozí, že nebudou mít čím bránit svůj vzdušný prostor |
Ochranu vzdušného prostoru Česka by mohla krátkodobě zastat i jiná členská země NATO (zřejmě Slovensko, které v té době již bude mít ve výzbroji letouny F-16, pozn. red.), ale nebylo by to optimální. „Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru je stále platná, nicméně tato smlouva je koncipovaná zejména pro případy dočasné neschopnosti jedné smluvní strany např. z technických důvodů,“ dodala Cyprisová.
