Z letiště přijel domů v půl páté ráno a v osm už byl v olomoucké kanceláři svojí stavební firmy. „Aklimatizoval jsem se rychle,“ usmívá se úspěšný podnikatel a pilot kamionu Jaroslav Valtr po své sedmé Rallye Dakar, kterou dokončil na pátém místě.
Z volejepodcast iDNES.cz |
Avšak ani ze svého nejlepšího umístění na legendárním dobrodružném závodě urostlý třiapadesátník nejásal. „Vždy se snažím dělat práci na sto procent a být nejlepší, ale tady se mi to nepovedlo, takže nejsem úplně spokojený, byť umístění je pěkné. Asi budu muset ještě nějaký Dakar odjet, abych byl spokojenější,“ řekl v podcastu iDNES.cz Z voleje.
Bez ruských profíků z bohatýrské Kamazy, kteří na Dakaru nesměli startovat kvůli invazi jejich země na Ukrajině, cítil také Valtr větší šanci na úspěch. „Je v pořádku, že tam nebyli. Musí za to pykat celá země,“ říká rázně.
„Sportovci si musí uvědomit, že žijí z peněz této země, a pokud se chová tak idiotským způsobem, jako se chovají Rusové, tak za to musí bohužel pykat všichni. Kecy, že Dakar bez Rusů je méněcenný, nejsou pravda. Byl napínavý do poslední chvíle.“
Valtr po Lopraisově tragické nehodě: Dnešní etapu by pro kamiony měli zrušit |
Dohodl se s týmem Tatra Buggyra ZM Racing na pronájmu Tatry s automatickou převodovkou, která hlavně v dunách ušetří pilotům hodně práce, i když si musel jako zástupce staré školy vyznávající manuál zvykat.
„Věděl jsem, že v této konkurenci jsem schopný jet na bednu. Nevyšlo to, ale jsem velmi spokojený s tím, jak tým fungoval,“ ocenil servis.
Po třech etapách držel překvapivé vedení. Leč o lepší umístění ho v pátek třináctého připravil karambol v dunách, kamion položil na bok. „Moje chyba. Do dun musíte jet agresivně, a ne moc přemýšlet. Já se snažil jet opatrně a to bylo špatně.“
Tahač Tatra Jaroslava Valtra po nehodě ve 12, etapě Rallye Dakar.
Úmrtí fanouška. Lidská blbost nezná hranic
Mnohem více jej však zasáhla smutná událost z deváté etapy, když po střetu s kamionem Aleše Lopraise, jemuž dělal navigátora Valtrův syn Jaroslav, zemřel divák.
K neštěstí došlo v okamžiku, kdy byl devětašedesátiletý Ital skrytý za dunou a posádka jej neviděla, což dokázaly i záběry z kamer v kamionu. Fanoušek zraněním podlehl při transportu záchranářským vrtulníkem do nemocnice.
„Nepřejel ho, ale srazil ho kolem. Dvě hodiny tam ještě seděl a koukal na závody. Až se mu udělalo zle, naložili ho a odvezli deset kilometrů na start, pak čekal na sanitku, nakonec ho vzali do helikoptéry a pak umřel. Lidská blbost nezná hranic,“ lituje Valtr. „Italští fanoušci ho upozorňovali, ať to nedělá, že tam jede auto. Italové se pak šli klukům omluvit, že jim pokazili závod. Na policii podali výpověď, že ten člověk nerespektoval upozornění. Je to vyloženě lidská hloupost.“
Přímo z Dakaru o Lopraisově nehodě: Tragédie, ale Aleš neudělal nic špatně |
A pro závodníky noční můra…
„Teď je to noční můra i mého syna. Proběhly debaty, že už nikdy nebude závodit,“ přiznal. „Aleš s tím také bojuje, strašně mu přeju, aby to hodil za hlavu a nevyčítal si to. S tím se opravdu nedá nic dělat, kluci ho neviděli. Vím, že by stoprocentně zastavili, to je výborná posádka, parta,“ podotkl Valtr starší.
Jaroslav Valtr během Rallye Dakar 2023.
Nedomnívá se však, že by šlo bezpečnost na trati ještě zásadně vylepšit. „Nedá se to, těch blbců je strašně moc. Etapa má až pět set kilometrů a pohlídat lidi, aby tam nevlezli, je neřešitelný úkol,“ míní.
„Snažíte se přejet dunu, na které stojí lidé, točí si vás, fandí, ale já mám kolikrát problém se trefit do toho místa, kde chci dunu přejet. Kdybych zpomalil, tak kamion lehne – a oni čumí do mobilů. Martina Šoltyse jsme stahovali z duny, která byla vysoká jak panelák. Vždycky říkám: Doufám, že jsem je nepřejel. Takových situací je spousta.“
