Těžko říct, nakolik to vysmátý gabonský záložník myslel vážně, avšak kouče Sigmy potěšilo už to, že za nimi přišel: „O něčem to svědčí.“
Z volejepodcast iDNES.cz |
Kanga je na české poměry pan fotbalista, ale také svéráz, s nímž si Jílek prožil na Letné své. „Byla to dobrá zpětná vazba s několikaletým odstupem, že s hráčem se pracovalo dobře. I když nějaké problémy byly, vztah trenér – hráč byl v pořádku,“ cení si. I krátké turecké povídání u plotu Jílkovi připomnělo útržky ze sparťanského angažmá, které mu naskočily nejspíš i v sobotu večer, kdy čtvrtí sigmáci v prvním jarním mači proti třetí Spartě uhráli plichtu 1:1.
Vybavil si, jak si jej na Letnou v roce 2011 přitáhl z Olomouce jeho trenérský mentor Jaroslav Hřebík, se kterým dovedli českou reprezentaci do 19 let k evropskému stříbru. „Nejvíc mě ovlivnil v pohledu na fotbal. Má spoustu kritiků, ale je to skvělý člověk,“ vyzdvihuje. „Vzpomínám na první sraz U19. Jarda sepsal sedm herních principů, které mají hráči plnit. Napsal pumpa a já koukal podobně jako to slovo. Zkracování hřiště v tu dobu ještě nebylo tak samozřejmé. Organizace hry je zásadní.“
Ale vy jste fotbal nikdy nehrál!
Měl pochyby, zda budou hvězdy Sionko, Matějovský, Jarošík, Brabec a další poslouchat někoho, kdo hrál fotbal jen za rodnou Jiskru Litomyšl, než ho v sedmnácti zradilo koleno, až jim bude vysvětlovat, do jaké nohy mají přebírat přihrávku, nebo detaily pumpy.
Vzpomněl si, jak mu záložník Grajciar projevil na tréninku hlasitou nedůvěru: „Ale vy jste ten fotbal nikdy nehrál, máte to vyčtené!“
Jak nemusel reagovat, neboť rázně vystoupil lídr Matějovský: „Ty věci fungují!“
Tehdy Jílek cítil, že s hlavním koučem Vítězslavem Lavičkou jsou na správné cestě. „Nejsilnější zjištění, že jste schopný hráče přesvědčit.“
V roce 2014 z toho byl titul, výhra v českém poháru i superpoháru.
Bylo to naposledy, kdy slavná značka usedla na trůn. V roce 2019 do Sparty nastoupil už jako hlavní trenér plný touhy vrátit i mistrovské časy. Věřil, že znalost náročného prostředí bude výhodou, že rozdrolený tým po divoké éře italského kouče Stramaccioniho dá do kupy. „Nespálili jsme se na tom jen my, ale i trenéři před námi,“ tvrdí. „Ve Spartě jsem se ale cítil velmi dobře. Bylo vytvořené dobré pracovní prostředí. Vnímali jsme, že mužstvo na začátku nebylo v optimálním rozpoložení, kabina netáhla společně. To byl prvotní úkol. To se podařilo na jedničku.“
Jenže výsledky nebyly a za osm měsíců před prvním jarním zápasem proti Liberci přišel nečekaně do kabiny generální ředitel František Čupr a suše oznámil: „Tohle utkání je pro vás rozhodující.“
Jílek vstřebával zklamání z neúspěchu, náhlého konce. I z toho, že Sparta nepřivedla pravého stopera, o což usilovně žádal. „Byl to můj jediný požadavek, klub jako Sparta musí být schopný zabezpečit pozici, kterou jsme určili jako prioritu.“
I když byl připravený na tlak fanoušků a novinářů, připouští, že neférové mediální nálepky jej na fotbalovém prostředí tuze štvou. Nejen když si o sobě přečetl, že byl zlomený a neměl týmu už co dát. „Rozhodně jsme to tak necítili.“
Ten, co nespěchá na vlak
Nebo že spěchá z tréninku na vlak za paní a třemi dětmi do Olomouce. „To se smějete,“ kroutí hlavou. „Jeden článek ovlivní spoustu lidí, názorů na vás. Vadí mi účelové, konfrontační tóny. Vrhá to obraz, že nejste profesionální a nedáváte tomu všechno. Nebyla to pravda stejně jako další věci. Ale to už neovlivníte, musíte s tím pracovat v hlavě.“
Jde mu to však těžko, neboť svým dětem i hráčům zdůrazňuje, jak důležitá jsou pravidla: „Vytvořené normy na bázi respektu. Slušnost a říct věci na rovinu.“
Když na základní škole učil dějepis, zeměpis a tělocvik a trénoval malé děti, nikdy nesnil o práci profesionálního kouče. Natož že by to mohl dotáhnout do největšího klubu v zemi. „Když jsem jako vysokoškolák přicházel k nejmladším ročníkům Sigmy, nikdy jsem neuvažoval o tom, že bych chtěl být trenérem. Žil jsem přítomností,“ říká. „A teď jsem spokojený tady.“
Dostává otázky, zda má větší než regionální ambice v Olomouci, se kterou v roce 2018 po postupu do první ligy krásným a náročným stylem hry šturmoval až do předkola Evropské ligy proti Seville a byl vyhlášen třetím nejlepším trenérem v Česku. Málokdo si už vzpomene, že pokud by v nastaveném čase nedal stoper Štěrba vítězný gól v druholigové Vlašimi, dostal by padáka a nic z toho by nebylo. „Hranice úspěchu od neúspěchu je tenká.“
Připouští, že dychtí se Sigmou zase po Evropě. Miroslav Skácelík z fanshopu mu připomíná, že tradiční klub s černou hvězdou ve znaku čeká na titul.
Co by se muselo stát, aby se dočkal podobně jako třeba Liberec?
„Příchod pevného majitele a oproštění se od některých nucených prodejů,“ odpoví Jílek realisticky.
To se však jeví reálněji, že přitáhne nespoutaného Kangu.