V krátkosti: užívané britské stavební vyhlášky, poplatné pro budování veřejných parkovišť, pocházejí z roku 1976. Z časů, kdy nejpopulárnějším vozem na britských silnicích byl Ford Cortina, a podle ní napočítaný průměr hmotnosti osobního vozidla se pohyboval do limitu jedné tuny. Většina z přibližně 6 000 podzemních garáží i vícepodlažních nadzemních parkovacích domů, které v Británii dnes stojí, tomu stavebními normami odpovídá.
Háček je v tom, že nové modely typicky městských elektromobilů váží víc. Zatímco štíhlá kráska Cortina vážila 960 kilogramů, současný Peugeot e-208 váží tunu a půl. Tesla Model S dokonce přes dvě tuny.
Nic proti tlouštíkům (dnes jim ostatně ani nemůžete říct, že jsou tlustí), nadprůměrně vyšší hmotnost moderních elektromobilů se odvíjí od toho, že jen jejich samotné baterie váží několik set kilogramů. Vnitřní komponenty činí elektromobily velmi těžkými, jejich zátěž je rozložena po celém podvozku, od nápravy k nápravě. Mělo by to vadit?
Podle Britské asociace provozovatelů parkovišť (BPA) ano. Z něčeho, co zprvu vypadá jako snaha hledat „chybu v každém řešení“, se totiž může brzy stát skutečná potíž. Jakmile v jedné takové průměrné nadzemní či podzemní garáži začne parkovat nadpoloviční počet elektromobilů, může být reálný problém skutečně na spadnutí, varuje asociace.
Elektromobilita není lehká věc
„Když se podíváte na průměrnou hmotnost vozidel vyjíždějících dnes z automobilek, ta otázka vás prostě napadnout musí,“ říká Chris Whapples, stavební inženýr a člen BPA: „Jsou současné stavební normy skutečně adekvátní? Pokud je vozidlo těžší, než pro jaké bylo parkoviště původně navrženo, bude to mít následky.“
Takové následky nemusí být nutně jako z katastrofického filmu v podobě zhroucení celé stavby. Ale rozhodně povedou k většímu opotřebení, zkrácení životnosti, vyšším nákladům na údržbu parkoviště. Podle BPA není otázkou jestli, ale kdy se to stane. „Proto jsme doporučili, aby se na všech starších parkovištích prováděla kontrola zatížení,“ dodává Whapples.
Obavy BPA přitom nejsou plané. Loni byl totiž každý desátý nový prodaný automobil elektrický, dalších sedm procent bylo hybridních. Ve Velké Británii dnes jezdí odhadem 620 000 aut na elektrický pohon a 440 000 plug-in hybridů. Očekává se, že do konce letošního roku prodeje překonají diesely.
Britská města jedou problému naproti zaváděním nízko a ultranízkoemisních zón v centrech. Těmi si v podstatě garantují, že na jejich parkovištích nad zemí i pod zemí bude převaha těžkých osobních vozů.
Příliš těžké novinky
Trend nárůstu průměrné hmotnosti automobilů přitom není vlastní jen Britům. Nejlehčí přitom zůstává japonský vozový park, který přibral na váze za posledních deset let jen okolo čtyřiceti kilogramů, ale německý už skoro dva metráky a čínský dokonce tři. V praxi to znamená, že průměrná hmotnost japonského osobního vozu dnes činí 1 200, čínského 1 450 a německého 1 460 kilogramů.
Hmotnost „průměrného“ evropského osobního vozu za národními průměry trochu zaostává – dnes činí 1 324 kilogramů. Ale i to je pořád skoro o 30 % více než v 80. letech. Tedy v časech, kdy se v evropských metropolích ve velkém rodily stavební normy pro vícepodlažní nadzemní a podzemní parkoviště.
Své o tom vědí například ve Španělsku, kde mají jedny z nejstarších víceúrovňových garážích na světě a kde hmotnost automobilů už schválené normy pro stavby garáží překonala. Svou zásluhu na tom má i narůstající obliba objemných neelektrických SUV. Paradoxně, nejmenší problém s tím dnes mají ve Státech, jediné zemi světa, kde auta průměrně kilogramy ztrácejí. Jejich garáže, stavěné na rozdíl od těch britských pro těžkotonážní osobní vozy, komplikace se statikou zatím nečekají.
Parkoviště jen pro staré
Britská asociace provozovatelů parkovišť oslovila Institut stavebních inženýrů – státní organizaci, která kritéria a normy pro stavební vyhlášky navrhuje – s žádostí o aktualizaci. Stavební inženýři by na úpravě britských norem měli začít pracovat hned v lednu 2023. I oni v tom prý vidí závažný problém.
Situace kolem vícepodlažních podzemních parkovišť a parkovacích domů, jež nejsou stavěné na zátěž moderních elektromobilů, nemá zrovna lehké řešení. Případná aktualizace stavebních norem totiž ovlivní jen připravované a vznikající projekty garáží. Ty staré si budou žádat zpevnění, posílení konstrukce.
„A to se může pro jejich provozovatele ukázat být neúměrně nákladné,“ doplňuje Whapples. Očekávatelnou reakcí je snížení dostupného počtu parkovacích míst a následné zvýšení ceny za parkování. Anebo omezení vjezdu na parkoviště podle hmotnosti. Může být, že pak Britové s ekologickým elektrovozem místo k parkování ani v nízkoemisní zóně nenaleznou.
Navíc se tu rýsuje, a to nejen v Británii, další potíž. Normovaná nosnost mostních těles, přejezdů a dalších součástí dopravní infrastruktury. Příliš těžké elektromobily tak mohou budoucím generacím vystavit pořádně tučný účet.
