K zemi šla třeba tradicionální vila na adrese Tichého 21, zásadní přestavba postihla rodinný dům na Barvičově 18/20 od architekta Jaroslava Grunta, minulostí je i budova ve Wanklově ulici. Nejnověji letos na jaře nechala soukromá firma zbourat neorenesanční vilu na Hlinkách.
Pokud by už tehdy platily mnoho let připravované památkové zóny, na demolici těchto objektů by patrně nedošlo.
První ze dvou však ministerstvo kultury vyhlásilo teprve před několika týdny. Zahrnuje část Králova Pole okolo Slovanského náměstí, Palackého třídy a kartuziánského kláštera. Prohlášení druhé zóny, již tvoří prstenec okolo historického centra, úředníci očekávají až počátkem příštího roku. „Aktuálně se zabýváme vypořádáním obsáhlých námitek,“ sděluje mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.
Radnice se bojí dopadů na vlastníky
Proti zóně v Králově Poli se ohradila místní radnice. Vadí jí její rozsah, protože kromě nejhodnotnějších míst zahrnuje i okolní ulice, a velký dopad na vlastníky objektů nacházejících se ve vytyčeném území. Nelíbí se jí také, že nebyla přizvána k projednávání. Opravný prostředek proti rozhodnutí ministerstva však neexistuje. „V pondělí jsme jako rada městské části vzali na vědomí vyhlášení památkové zóny a zamítnutí naší námitky ministerstvem. Nic jiného s tím dělat nemůžeme,“ říká smířlivě starostka Andrea Pazderová (ODS).
Ministerstvo upozorňuje, že návrh této zóny konzultovalo s Kanceláří architekta města Brna a připravovalo ji s vědomím magistrátu, zatímco s královopolskou radnicí ji ze zákona projednávat nemuselo.
„Konečná podoba je výsledkem dlouhodobého odborného zkoumání možností a rozsahu regulované oblasti tak, aby zvolené řešení vedlo k zamýšlenému cíli chránit památkové hodnoty oblasti a zároveň tato regulace nebyla nadměrně zatěžující pro dotčené osoby,“ oznamuje Awwadová.
Demolici neorenesanční vily prověřují úřady i ombudsman, majitel se brání |
Co nevidět má začít platit i větší zóna přiléhající k historickému centru, do níž spadají rozmanité lokality. Kromě oblastí s činžovními domy na Starém Brně, Veveří či v okolí parku Lužánky jsou to také vilové čtvrti Stránice, Černá Pole či Žabovřesky. Součástí chráněného území je i specifický areál funkcionalistické architektury v podobě výstaviště nebo lužánecký park. „Návrh této zóny zahrnuje urbanisticky i architektonicky nejkvalitnější čtvrtě Brna,“ hlásí Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.
Právě velký rozsah souvislé zóny byl ovšem jednou z hlavních výtek, které k návrhu zveřejněnému ministerstvem krátce před loňskými Vánocemi měla radnice Brna-střed.
„Další námitky se týkaly především zmatečného způsobu zveřejnění, obecnosti a nesrozumitelnosti podmínek pro stavební činnosti a nepřiměřeného zásahu do vlastnických nebo jiných věcných práv uživatelů území,“ vyjmenovává mluvčí městské části Kateřina Dobešová.
Pod tlakem developerů
Památková ochrana v zónách se netýká vnitřních prostor domů, ale exteriérů budov. Tedy například hodnotných prvků fasád, dále pak charakteru zástavby v daném území, veřejných prostranství či pohledových vazeb. „V případě stavebních prací, úprav nebo rekonstrukcí v památkově chráněném území vznikne stavebníkovi povinnost vyžádat si stanovisko odboru památkové péče magistrátu,“ poukazuje Homola.
Magistrátní památkáři se přitom už dnes vyjadřují k řadě staveb na území obou zón, protože se nachází v ochranném pásmu městské památkové rezervace. „Ve věci správního řízení se tedy prakticky nic zásadního nemění,“ podotýká ředitel místní pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Stovky památek v Brně přišly o ochranu, politici z ODS už žádají o demolici |
O potřebě existence památkových zón v Brně se mezi odborníky mluví už asi dvacet let, což potvrzuje i historik a krajský zastupitel Michal Doležel (TOP 09). „Až teď začínají dostávat reálné obrysy. Vnímám je velmi pozitivně. Rezidenční lokality vznikající v současné podobě od 19. století – třeba Černá Pole nebo Masarykova čtvrť – se už dlouho ocitají pod developerským tlakem, protože jde o oblasti blízko historického jádra se solitérními objekty s velmi kvalitní architekturou. Už v nich došlo k nezvratným změnám,“ upozorňuje Doležel.
Památkáři, ministerstvo i město se dlouhodobě shodnou, že jedinou možností ochrany památek je vyhlášení zón. Předloni v létě už byla na stole finální verze návrhu, z nějž však poté představitelé Brna couvli, aby předložili novou variantu bez plošné ochrany a s jedenácti jednotlivými zónami, což znamenalo další zpoždění procesu.
Už tak slabá brněnská památková ochrana pak dostala další „direkt“ loni v lednu, kdy o ni kvůli administrativní chybě přišlo asi 1 400 budov, a majitelům se tak otevřela snadnější cesta třeba k demolicím. Většinu těchto objektů nové zóny zahrnují.
