Ještě před pár měsíci kolemjdoucí u brněnského výstaviště míjeli v ulici Hlinky neorenesanční budovu z 19. století, dnes na původní adrese s číslem 40 zeje proluka.
Jak už MF DNES informovala, vilu nechal zbourat developer přes velikonoční svátky, po nich zbyla z objektu pouze hromada sutin. I ty jsou dnes už odklizené a parcela se postupně připravuje na stavbu nového bytového domu.
Původní objekt přitom procházel procesem zpamátnění a ministerstvo kultury jej v úterý 12. dubna, těsně před Velikonocemi, prohlásilo za kulturní památku. „Rozhodnutí však nebylo doručeno všem účastníkům a nebylo pravomocné,“ informovala po demolici mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová.
Brněnská firma Horizon Consulting II., která je majitelem pozemku, nyní prolomila mlčení a rozhodla se zveřejnit svůj pohled. „Společnost v souvislosti s předmětnou stavbou respektovala řízení o prohlášení věci za kulturní památku vedené ministerstvem kultury, kdy v jeho průběhu prováděla na stavbě jen taková opatření, která si zchátralý stav nemovitosti dle znaleckého posouzení nutně vyžádal,“ píše se ve stanovisku firmy.
Podle developera se stav nemovitosti za dobu rok a půl trvajícího řízení vedeného ministerstvem zhoršil natolik, že bylo nutné stavbu kvůli ochraně majetku a lidí zcela odstranit, a to na základě rozhodnutí znalce. Společnost také trvá na tom, že nikdy neporušila žádné nařízení stavebního úřadu.
20. dubna 2022 |
Počínání developera nicméně už dříve pro MF DNES kritizoval Aleš Homola z Národního památkového ústavu s tím, že vlastník dům cíleně poškozoval.
„Poté, co se o návrhu na kulturní památku majitel dozvěděl, byl dům postupně ničen. Dlouhodobě odstranil střechu a krov, takže vila byla vystavena povětrnostním vlivům, a přivedl ji tak schválně do havarijního stavu, aby ji mohl zbořit,“ vyjádřil se Homola.
A za tímto tvrzením dál stojí i ministerstvo kultury, podle něhož se během řízení o prohlášení za památku vlastníci uchýlili k účelovému znehodnocování neorenesanční vily. „Zpamátnění začalo v době, kdy byl objekt v dobrém stavu a žádná stanoviska k jeho demolici nebyla vydána,“ sdělila Hrušová s tím, že úřední proces odstartoval už v prosinci 2020 a majitel dostal od ministerstva upozornění, že do verdiktu je povinen stavbu chránit.
Dům chátral, hájí se developer
To se však podle ministerstva rozhodně nedělo. „Docházelo k opakovanému porušování zákona směřujícímu skrze průběžné systematické poškozování vily až k samotné demolici hodnotného a donedávna stavebně zcela neporušeného objektu,“ vyjádřila se za ministerstvo kultury Ivana Awwadová.
Vyjádření společnosti Horizon Consulting II.„Řízení o ne/prohlášení předmětného domu za kulturní památku vedené Ministerstvem kultury ČR nebylo ani po 15 měsících od zahájení z důvodu nezákonných průtahů ze strany ministerstva skončeno. Stavba nebyla v době demolice prohlášena za kulturní památku a nutnost odstranění stavby a rozhodnutí o jejím odstranění neměly žádnou souvislost s ministerstvem vedeným řízením, kdy rozhodnutí o demolici bylo přijato pouze na základě doporučení znalce týkajícího se zchátralého objektu.“ |
Firma se však proti těmto tvrzením ohrazuje. „Společnost se nikdy nedopustila žádného jednání, které by bylo motivováno poškozením předmětného domu. Je skutečností, že dům byl dlouhodobě nevyužíván a pouze chátral, nikdy nebyl předmětem zájmu orgánů památkové péče a klient jej ve zchátralém stavu nabyl,“ stojí ve vyjádření developera zaslaném advokátem Hynkem Mádlem.
Firma zdůrazňuje, že v souladu se závěry a doporučeními znalců v oboru statiky staveb postupně po dobu vedení řízení prováděla nezbytné zásahy, které si havarijní stav vyžádal, a to vždy v rozsahu vymezeném statikem.
Společnost Horizon Consulting II. měla podle Homoly v tomto ohledu špatnou pověst již z dřívější kauzy v Masarykově čtvrti, kde údajně porušovala nařízení stavebního úřadu. To její zástupci zásadně odmítají. „Firma se nikdy přímo ani nepřímo neúčastnila realizace žádného projektu v Masarykově čtvrti. V souvislosti s takovým projektem tak žádné nařízení ani porušit nemohla,“ píše se ve stanovisku.
Ministerstvo: Co dělali úředníci?
Ministerstvo kultury aktuálně předalo brněnskému magistrátu text nepravomocného verdiktu o prohlášení objektu za kulturní památku.
„Je tam detailně popsán a chronologicky doložen postup vlastníků objektu v této kauze, a to včetně jejich kontroverzní kooperace se stavebním úřadem městské části Brno-střed při postupném ‚odstrojování‘, respektive při postupné demolici vily. Součástí je též rozsáhlá časosběrná fotodokumentace účelového znehodnocování budovy,“ prohlásila Awwadová s tím, že o případných sankcích bude rozhodovat právě magistrátní odbor památkové péče.
Reakce ministerstva kultury„Zpamátnění začalo v době, kdy byl objekt v dobrém stavu a žádná stanoviska k jeho demolici nebyla vydána. Úřední proces odstartoval už v prosinci 2020 a majitel dostal od ministerstva upozornění, že do verdiktu je povinen stavbu chránit. Místo toho se vlastník během řízení uchýlil k účelovému znehodnocování neorenesanční vily.“ |
Ministerstvo kultury zároveň vyjádřilo údiv nad tím, jak k celému procesu přistoupili brněnští úředníci. „Požádali jsme odbor územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna, aby prošetřil, proč stavební úřad toleroval destrukční postupy vlastníků i přes upozornění ministerstva. To totiž zhoršilo stavebně-technický stav budovy a zapříčinilo možnost ohrožení sousední odhalené stavby, popřípadě možné ohrožení kolemjdoucích,“ poznamenala Awwadová.
Brněnský magistrát ohledně dalších kroků zatím nechce být konkrétní. „Ve věci domu Hlinky 40 bylo zahájeno přestupkové řízení s vlastníkem stavby a v právě probíhajícím řízení nelze předmětné informace sdělovat,“ vysvětlila Zdeňka Obalilová z tiskového odboru magistrátu.
Z vlastní iniciativy podal návrh na zahájení šetření události také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. „Ombudsman zahájil šetření na základě informací z médií a společnosti o zbourání architektonicky cenné vily, kterou chtělo ministerstvo prohlásit za kulturní památku. Jsme v začátku procesu. Odešly výzvy na dotčené úřady a nyní se čeká na jejich vyjádření. Poté budeme dělat závěry,“ prohlásila mluvčí kanceláře Michaela Vaisová s tím, že oslovené instituce musí zaslat ombudsmanovi podklady svědčící o svých postupech.
Konkrétně nyní veřejný ochránce práv hodlá shromáždit informace o případu tak, aby mohl objektivně posoudit postup úřadů i účinnost jejich kroků. „Ombudsman se následně na šetření účinněji zaměří, například návštěvou jednotlivých úřadů, nahlížením do spisů nebo případnými požadavky na konkrétní podklady a vyjádření. Cílem celého šetření tak může být i zjištění, zda jsou vůbec v právní úpravě k dispozici dostatečné nástroje vůči vlastníkům památek, pokud jsou teprve navrhovány k prohlášení za kulturní památku,“ podotkla Vaisová.
