Politikům vadí, že vlastníkům budov i magistrátu přibyly kvůli památkovým zónám nové povinnosti. „Dříve se dotčené nemovitosti nacházely pouze na území ochranného pásma městské památkové rezervace a například při rekonstrukcích vnitřku bytu nemuseli majitelé žádat o závazné stanovisko památkářů. Nyní si ale musejí vyžádat předem závazné stanovisko i ke stavebně-udržovacím pracím, které se týkají jen interiéru. To je výrazně administrativně zatěžuje, a stejně tak úřad, který nad tím musí dohlížet,“ vysvětlil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Návrh podoby zón ministerstvo kultury vyhlásilo koncem roku 2021. Na území Králova Pole pak začala první z nich platit loni na podzim, v širším centru města letos v zimě.
Památkáři dlouhodobě upozorňují, že se ochrana v zónách netýká vnitřních prostor domů, ale pouze exteriérů budov. Tedy například hodnotných prvků fasád. Společně s ministerstvem kultury ji připravovali posledních několik let, záležitost konzultovali i s magistrátem a Kanceláří architekta města Brna.
Brno chce příští rok vyhlásit památkovou zónu, ochrání stovky objektů |
Vládnoucí politici napadení zón u soudu připouštěli dlouhodobě. K tomuto kroku je vyzvaly i dotčené radnice Brna-střed a Králova Pole. Navzdory tomu středeční rozhodnutí městských radních památkáře nepříjemně překvapilo.
„Jde o smutný doklad narušeného vztahu stávající reprezentace města k jeho historii a jedinečnému stavebnímu dědictví. Je známo, že Brno je v republice městem s největší mírou postižení kauzou takzvaných pozdních zápisů, zákonnou ochranu ztratily asi dvě třetiny jeho historického stavebního fondu,“ upozornil ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Že je situace s ochranou hodnotných budov v Brně poslední roky neúnosná, opakovalo v posledních letech několikrát i ministerstvo kultury. „Moravská metropole každým rokem ztrácela prostřednictvím demolic a utilitárních přestaveb zvláště objektů z 19. století a meziválečného období celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí,“ uvedla za ministerstvo už dřív Ivana Awwadová.
I proto nad krokem magistrátní koalice památkáři kroutí hlavou. „Politická reprezentace se tímto de facto zříká této části nejen stavebního dědictví města a s mentalitou ‚východních nájezdníků‘ je vlastně dává všanc. Brno prý chce kandidovat na titul Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Jaký paradox. Po tomto politickém rozhodnutí by mu již nyní po zásluze příslušel titul Evropské hlavní město barbarství,“ zkritizoval ostře Vácha.
ODS jde proti ODS
Vlivem dávné úřednické chyby přišlo před pár lety o ochranu zhruba 1 400 objektů ve městě, řadě z nich hrozilo zničení. „Jejich opětovné zapsání na památkový seznam by současným tempem trvalo víc než tři tisíce let. V minulém volebním období jsme proto v rámci koalice hledali a prosadili rychlejší řešení, kterým je vyhlášení památkové zóny,“ uvedl opoziční zastupitel a bývalý náměstek primátorky pro kulturu Tomáš Koláčný (Piráti).
V nynější koalici už Piráti nejsou. Nejsilnější ODS zóny v současném rozsahu odmítá dlouhodobě. Jejím politikům vadí hlavně nepřiměřený zásah do vlastnických práv majitelů nemovitostí i rozsah chráněného území. Druhou největší silou v koalici je hnutí ANO. Oba subjekty vládnou na radnici Brna-střed i v Králově Poli.
Nyní dochází k paradoxní situaci „stranického boje“. Magistrátní koalice vedená ODS půjde proti ministerstvu kultury, které zóny vyhlásilo a v jejímž čele je rovněž politik ODS, ministr kultury Martin Baxa.
Do rozhodnutí soudu zůstávají zóny nadále v platnosti a nic se tedy nemění. „Odvolání nemá účinek zrušení opatření. Musíme vyčkat na verdikt,“ potvrdil Vácha.
