Jestli jsou volby svátkem demokracie, příprava této oslavě neodpovídá, spíše naopak. Tak komentoval soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Ivo Pospíšil český volební systém, v jehož rámci občanští kandidáti na prezidenta sbírají 50 tisíc podpisů od lidí a následně je nesou v papírové podobě na kontrolu na ministerstvo vnitra.
Prezidentská volba má být svátek, je to spíš ostuda. Soud vyzval k úpravě zákona |
Kritizoval přitom, že kandidáti jsou závislí na ochotě občanů jim sdělit své osobní údaje a důvěře, že si je lidé nevymýšlejí. Ať už omylem, nebo s cílem škodit.
„Systém není neústavní, ale je nepochybně neudržitelný a zákonodárce by měl velmi vážně uvažovat o jeho změně,“ řekl Pospíšil.
Částečně situaci vyřešil Ústavní soud, kam se obrátili vyřazení kandidáti Denisa Rohanová a Karel Janeček. Zatímco Janečkovou stížnosti odmítl, protože se mu již dostalo přezkumu u NSS, případem Rohanové se zabýval.
Odmítnutá zájemkyně o post hlavy státu se opírala o podpisy poslanců, kteří pozbyli mandát, kandidaturu jí ale podepsali předem a Rohanová se stihla do voleb ještě za doby jejich působení ve Sněmovně přihlásit. Strážci ústavy ale přišli s tím, že tento postup není možný.
I tak ale zůstává nevyřešený jiný problém - jak dál s podpisy občanů? V zahraničí je model přímé volby prezidenta, ve kterém je třeba nějak oddělit vážné kandidáty od zbytku, běžný. Problém, na který nyní soud upozornil, země řeší různě.
11. ledna 2023 |
Kolik tisíc podpisů a od koho
„Požadovat podpisy jako jednu z možností je poměrně běžné, mají to tak třeba v Rakousku nebo na Slovensku a v Polsku. Je tam ale velký rozptyl, rakouský kandidát potřebuje 6 000 podpisů, slovenský 15 tisíc a polský rovných sto tisíc,“ popsal Vít Hloušek, vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Českých padesát tisíc je tak svým způsobem rekordních - třeba právě Polsko sice podpisů požaduje více, v poměru na počet obyvatel je ale český systém stále výrazně přísnější.
Kromě počtu se ale liší i to, zda stačí podpisy získat u stánku na ulici jako v Česku, nebo ne. „Z hlediska kvality sbíraných podpisů je jednoznačně nejlepší rakouský model: chcete-li podpořit prezidentského kandidáta, musíte příslušný formulář podepsat na úřadě, kde vás ztotožní a vyhneme se tak typické české zábavě přezkumu podpisů,“ vysvětlil Hloušek.
A třeba ve Francii pak podpisy občanů nesbírají vůbec. „Kandidát potřebuje 500 podpisů, ale ne občanů, nýbrž regionálních zastupitelů z nejméně třiceti departmentů,“ dodal s tím, že v českém prostředí by mohlo jít třeba o podpisy krajských zastupitelů.
7. listopadu 2022 |
Systém měnit, ale jak moc?
Že je třeba systém změnit, se shodují zástupci takřka všech politických stran. Názory na to, jak moc, se ale už liší. Třeba Marek Výborný, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, soudí, že na místě je pouze zpřesnit podmínky sběru podpisů od senátorů či poslanců. „Po ministrovi vnitra budeme požadovat, aby předložil různé možnosti řešení tohoto problému,“ uvedl.
Naopak Piráti se k možnosti změny staví kladně. Předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek uvedl, že prioritou je digitalizace. „Vidím novou a pohodlnou možnost, jak takovou petici podepsat načtením jednoho QR kódu,“ navrhuje.
Již nyní totiž existují online petice, které mohou podepisovat lidé s přístupem do Portálu občana. Současně však Michálek připouští, že zatím jde jen o vizi do budoucna, digitálních podpisů je totiž pod zmíněnými peticemi stále minimum.
Jiné dny pro voliče s koronavirem, volit prezidenta mohou z auta |
„Dovedu si představit podepsání petice na poště, opět maximálně jednoduše. Ale ve všech případech jako doplněk ke stávajícímu sběru podpisu,“ dodává.
Naopak snížení počtu podpisů by podle něj bylo chybným krokem. „Už teď je v klání dost kandidátů, jejichž nominace nemá zrovna největší relevanci,“ soudí.
Podobně mluví i Viktor Vojtko, člen předsednictva hnutí STAN. „Změnu pravidel pro získání kvalifikace na volbu prezidenta si dokážu představit, hlavně směrem k vyšší digitalizaci. V současnosti jsou podpisy sbírané od občanů pro kandidáty prakticky dopředu neověřitelné. Podle mého názoru by dávalo smysl ve větší míře využít digitální nástroje tak, jako je tomu například už nyní u ePetice v Portálu občana,“ navrhl. Zároveň by tak byla zajištěna již dopředu kontrola a správnost údajů.
„U dalších pravidel bude potřeba zejména zpřesnění, aby nedocházelo k situacím, které vykládá až následně soud. Při této příležitosti se jistě budou diskutovat i další varianty nominací,“ dodal.
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček míní, že nejprve je na místě se bavit o zlepšení stávajícího systému a jeho zabezpečení. „A až teprve pokud by ministerstvo nedokázalo přijít s dostatečným zlepšením, pak bych byl ochoten se začít bavit o zavedení úředně ověřených podpisů a snížení jejich počtu,“ uvedl.
Kromě toho by podpořil úpravu, podle které by kandidaturu mohli z postu poslance či senátoru podepsat jen ti, kdo mají zrovna platný mandát.
Senátor Pavel Karpíšek za ODS říká, že vše je o diskuzi. Změny by však podle něj měly být spíše na straně veřejné správy.
Vystrčil: Změna ústavy se v podobě přímé volby prezidenta moc nepovedla |
„Jakoukoliv změnu v ještě nedávno přijatém volebním systému pro prezidentskou volbu považuji za spíše nešťastnou, ostatně podobně jako celou přímou volbu prezidenta. V systému vidím nedostatky, a to především pro kandidáty, kdy například lhůtu pro vyrozumění kandidatury, tedy zda kandidát vstoupí do volby či nikoliv, považuji za opravdu nepřiměřeně dlouhou a může kandidáta v kampani zcela zdiskreditovat,“ řekl.
Nebrání se ale ani změně třeba právě po vzoru Francie. „.Je třeba vzít v potaz počet podpisů, kde je hranice dostatku a nedostatku. Podobně jako další specifika, například pražských obvodů, obcí a měst. Jak říkám, základem u této problematiky je především otevřená diskuse,“ řekl.
Pro změnu se již v minulosti vyslovil i premiér Petr Fiala. „Je tu spousta otazníků, které by se asi měly vyřešit. Není to jen platnost podpisů, ale je to třeba i věc, nad kterou spousta našich spoluobčanů vlastně kroutila hlavou a nedokázala si vysvětlit, že třeba je možné, aby senátoři, kteří už rok nejsou ve funkci, podpořili někoho, kdo kandiduje, a tak dál,“ uvedl po rozhodnutí soudu s odkazem na kandidaturu Denisy Rohanové.
Nejlepší by podle něj bylo zachovat nepřímou volbu prezidenta, která nejlépe odpovídá charakteru parlamentní demokracie v Česku. Uvědomuje si však, že podmínky v Česku k tomu nejsou.
Ministr vnitra Vít Rakušan už na konci listopadu avizoval, že se kvůli změnám v zákoně o volbě prezidenta bude chtít po volbách sejít se svými podřízenými.
