„Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.
„Kandidát je závislý na tom, zda jsou občané ochotní mu sdělit osobní údaje a zda si ty údaje nevymýšlejí, ať už záměrně, s cílem jej poškodit, anebo jenom proto, že nejsou na ulici připraveni dát komplexní paletu údajů, které zákon vyžaduje,“ řekl Pospíšil. Aby kandidáti dosáhli na hranici 50 tisíc podpisů, shánějí podle něj osobní údaje „ber kde ber“, přičemž vnitro má problém záznamy ověřit.
Zákonodárce by měl uvažovat o jeho změně
„Systém není neústavní, ale je nepochybně neudržitelný a zákonodárce by měl velmi vážně uvažovat o jeho změně,“ uvedl Pospíšil. V úvahu připadá například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů, změna ve způsobu ověřování, ale také třeba využití prostředků elektronické komunikace. Lidé by tak mohli konkrétní uchazeče o Hrad podpořit třeba přes datovou schránku, identitu občana nebo na CzechPointu.
Soudci specializovaného senátu, který dnes do voleb po revizi rozhodnutí ministerstva vnitra pustil podnikatele Karla Diviše, upozornili na to, že na řadu problémů právní úpravy už před deseti lety poukázal Ústavní soud. Zákon ale zůstává v hlavních rysech stejný.
Správní soud pustil Diviše do boje o Hrad, vyřadil Rohanovou, odmítl Janečka |
Předseda specializovaného senátu Tomáš Langášek také připomněl, že NSS už dříve rozhodl, že každý poslanec či senátor může podpořit jen jednoho prezidentského kandidáta. Vnitro ale podle něj tento právní názor „doslova ignoruje“ a soud neměl letos možnost tento problém znovu otevřít, protože „kde není žalobce, není soudce“.
Nedostatky právní úpravy podle Langáška do značné míry souvisejí s tím, že vznikala narychlo po překvapivé změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Kromě dílčích změn současného systému by se podle Langáška měl vzít do úvahy také případný návrat k nepřímé volbě.
„Když si vezmete, co všechno je s tou přímou volbou spojeno, kolik energie, práce, peněz na to musíme vynakládat, ještě s takovými problémy a možná i s ostudami, tak je otázka, jestli vůbec to má smysl,“ řekl novinářům Langášek.
Spory podlamují důvěru lidí, reaguje ústavní právník
Podle ústavního právníka Národního institutu SYRI Ladislava Vyhnánka systém sběru podpisů vyvolával problémy dlouhodobě. „Pravidelné spory o to, kdo splnil podmínky registrace, jak kontrolovat pravost podpisů a z toho plynoucí nejistota, jistě podlamují důvěru voličů v integritu voleb,“ uvedl Vyhnánek. Pochybnosti podle něj vyvolávala také praxe ministerstva vnitra.
„Někde by šlo změny docílit změnou zákona či ústavy. Pokud jde o sběr podpisů občanů, můžeme se inspirovat například Rakouskem, kde je vyžadováno podpisů méně, ale musejí být úředně ověřeny. To vzniku sporů předchází. Jindy by stačilo, aby ministerská praxe následovala rozumný výklad zákona. Aktuálně tomu tak nebylo, což vidíme u zjevně excesivní a nesmyslné registrace kandidátky Rohanové,“ uvedl Vyhnánek. Denisu Rohanovou soud z voleb vyřadil, podpořili ji pouze členové bývalé Poslanecké sněmovny, jejichž mandát zanikl ještě před vyhlášením volby prezidenta.
Kandidáti se víc vymezí proti vládě. I ti, které podpořila, míní politologové |
Podle Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha se o nutnosti zpřesnění hovoří deset let let. Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy uvedl, že cestou je zapojení digitálních technologií nebo například průběžné schvalování podpisů ministerstvem vnitra. Pro vyřešení nejasností spojených s přímou volbou prezidenta je také premiér Petr Fiala a zmínil například nejasnosti ohledně platnosti podpisů občanů pro kandidáty.
„Je tu spousta otazníků, které by se asi měly vyřešit. Není to jen platnost podpisů, ale je to třeba i věc, nad kterou spousta našich spoluobčanů vlastně kroutila hlavou a nedokázala si vysvětlit, že třeba je možné, aby senátoři, kteří už rok nejsou ve funkci, podpořili někoho, kdo kandiduje, a tak dál,“ řekl Fiala v Paříži, kde je na konferenci na podporu Ukrajiny.
Úpravu sběru podpisů je nutné změnit
Podle Fialy by bylo nejlepší zachovat nepřímou volbu prezidenta, která podle něj nejlépe odpovídá charakteru parlamentní demokracie v Česku. Nicméně si uvědomuje, že podmínky v Česku k tomu nejsou.
Podle Mlejnka je však úpravu sběru podpisů nutné změnit. „Nejspíše právě pomocí zapojení digitálních technologií. Nebo například pomocí průběžného schvalování podpisů ministerstvem vnitra, že by tam měl každý kandidát něco jako konto, kam by dodával podpisy průběžně, takže by věděl, kolik jich má schválených, a nemusel by čekat na ex post posouzení,“ uvedl politolog.
Korunovační klenoty vystavíme častěji, slibují zájemci o Hrad. Navrhují svátky |
„Stoprocentně by mělo dojít k úpravě zákona, respektive vyjasnění některých pasáží, které jsou dnes evidentně vykládány různě. Jen škoda, že se promrhalo deset let, protože o nutnosti úpravy, respektive zpřesnění některých částí zákona, se mluvilo již při první prezidentské volbě v roce 2013,“ uvedl Just.
Už tehdy se podle politologa hovořilo o možnosti snížení požadovaného počtu podpisů, které by ale musely být ověřené, což by také snižovalo riziko zpochybnění. „Teď se k problematice podpisů občanů přidala i otázka načasování sběru poslaneckých a senátorských, což by si rovněž zasloužilo úpravu a zpřesnění,“ dodal.
