„To je šílené,“ říkala. „Šok pro všechny, nejen pro mě.“
„Je hustá,“ glosovala její představení i Markéta Davidová.
„Je to zvíře,“ glosovala italská hvězda Dorothea Wiererová.
Slovinka Anamarija Lampičová, v předešlých letech trojnásobná medailistka z mistrovství světa běžkyň na lyžích na sprinterských distancích, dosáhla na páté místo ve sprintu biatlonistek.
Navzdory třem ranám mimo terče na položce vestoje.
Kdyby zasáhla jen o jeden terč více, mohla skončit dokonce druhá!
„Ohromila mě především má bezchybná střelba vleže. A na trati jsem se cítila moc dobře,“ vyprávěla sedmadvacetiletá vytáhlá žena.
Ono to přijde, říkal kouč a nemýlil se. Jak se Davidová přestala bát střelby |
Ještě aby se necítila, vždyť dosáhla suverénně nejrychlejšího běžeckého času dne, o 27 sekund lepšího než Elvira Öbergová, dosavadní indikátor špičkového běhu mezi biatlonistkami.
Davidová, třetí v běžeckých statistikách čtvrtečního závodu, zaostala za Lampičovou o 42 sekund.
Co asi nastane, až se tahle Slovinka naučí pořádně střílet, přetřásalo hned celé biatlonové společenství.
„A já se budu učit,“ slibovala. „Každý den, každý závod.“
S čímž počítá i Elvira Öbergová: „Anamarija nejspíš brzy zjistí, že opravdu není jednoduché dát všechny kousky biatlonové skládačky dohromady. Ale je skvělé, že našla odvahu změnit sport.“
Co za debiut! Anamarija Lampić piąta w dzisiejszym sprincie, mimo trzech pudeł w drugim strzelaniu. Biegowo była oczywiście najszybsza. A wszystko na żywo w #Hochfilzen przeżywali jej rodzice
Ależ to będzie biathlonistka
#docelu #biathlon https://t.co/EVcyBYYJfw
Lampičová není zdaleka první, kdo takový krok učinil.
Pokud vezmeme v potaz přední biatlonistky z posledního desetiletí, kráčí ve stopách Denise Herrmannové a Stiny Nilssonové. Také ty stály v minulosti na stupních vítězů při vrcholných akcích klasického lyžování.
Němka Herrmannová přešla k biatlonu v 28 letech.
Švédka Nilssonová v sedmadvaceti.
Stina, můj vzor
Hermannová měla předtím na kontě bronz z olympijské štafety běžkyň v Soči 2014 a ve Světovém poháru běžkyň skončila celkově devátá. Biatlonistkou se stala před sezonou 2016-2017 a hned svůj premiérový sprint na druholigovém IBU Cupu v Beitöstolenu ovládla - i s šesti ranami mimo terče.
V téže sezoně debutovala ve Světovém poháru na 18. místě na Pokljuce. V úvodu další zimy už vyhrála pohárový sprint v Östersundu a o rok později se stala tamtéž mistryní světa ve stíhačce. Letos v únoru ji pak v Pekingu dekorovali olympijským zlatem za vytrvalostní závod.
Nilssonová zažila mezi běžkyněmi skvostnou olympiádu v Pchjongčchangu 2018 s bilancí: zlato ze sprintu, navrch dvě stříbra a bronz. Po nevydařené sezoně 2019-2020, během níž se potýkala se zraněním, se také rozhodla pro biatlon.
Ve svém úvodním IBU Cupu na Arberu dojela s pěti chybami až devětadevadesátá. V březnu 2021 debutovala ve Světovém poháru v Östersundu osmadvacátá a letos v březnu vystoupala po sprintu v Kontiolahti poprvé na stupně vítězů, coby třetí žena sprintu.
DVA VELKÉ VZORY. Velvo Denise Herrmannová, vpravo Stina Nilssonová.
„Stina pro mě byla už v běžeckém lyžování velkým vzorem,“ vypráví Lampičová. „Líbilo se mi, jak běhá a přemýšlí o sportu a možná se v ní vidím také proto, že je stejně vysoká. Vždycky jsem okukovala, co dělá. Ona a Denise mi ukázaly, že s velkým odhodláním bych mohla i já v biatlonu dosáhnout opravdu hodně.“
Její nápad okusit biatlon byl však ve skutečnosti docela starý.
„Letos objevila moje mamka slohové cvičení, které jsem sepsala ve škole, když mi bylo deset. Stálo v něm: Až vyrostu, chci závodit v biatlonu. Reagovala jsem: Páni! Vůbec jsem si na ten sloh nepamatovala.“
S běžeckým lyžováním se seznamovala už ve školce, kde se jí kamarádka zeptala: „Nechtěla by ses taky naučit utíkat na lyžích?“
Na žákovské závody často jezdili přes hranice do Itálie. „A za 1. až 10. místo se tam obvykle rozdávaly ceny v podobě košíků s čokoládou a s čokoládovými vajíčky s překvapením,“ vzpomíná. „Nemohli by nám zase dávat na pódiu čokoládu? Já ji totiž miluju.“
Dlouho milovala také běh na lyžích.
Slovinka Anamarija Lampičová (vlevo), Američanka Rosie Brennanová (uprostřed) a Ruska Natalia Něprjajevová slaví v cíli pohárového sprintu běžkyň na lyžích v Davosu 2020.
„Získat malý glóbus za sprint a medaile ze světových šampionátů pro mě znamenalo moc. Chtěla jsem mít doma ještě olympijskou medaili, ale s tou to bohužel nevyšlo.“
Nejsem připravená, trenére
Po hrách v Pekingu, kde skončila na běžkách nejlépe sedmá ve sprintu, tudíž učinila zásadní rozhodnutí.
„Cítila jsem, že mám poslední šanci naučit se něco nového. Kdybych zůstala u běžeckého lyžování až do třiceti, bylo by na přestup příliš pozdě. Litovala bych, že jsem biatlon nezkusila.“
Třináctého května oznámila změnu sportů.
„Věděla jsem, že to nebude vůbec snadné,“ ujišťuje. „Střílet se nenaučíte za měsíc. Dítě se taky nenaučí chodit za měsíc, ale trvá mu to rok. Budu trpělivá a budu hodně naslouchat radám trenéra.“
Davidová druhá, šťastná, ale i (tradičně) sebekritická: Za ty zatáčky se fakt stydím |
Tím je u slovinské ženské reprezentace od letoška protřelý biatlonový matador, Němec Rico Gross. Lampičovou po tvrdé přípravě nejprve na přelomu listopadu a prosince otestoval na čtyřech kláních IBU Cupu v Idre. Běžecky i tam ostatní převyšovala, zato střelecky posbírala na celkem dvanácti položkách dvaadvacet chyb. Přesto bylo její šesté místo ve sprintu příslibem. „Moc mě ty závody bavily,“ ujišťovala.
Gross vzápětí své svěřenkyni oznámil, že ji vezme na Světový pohár v Hochfilzenu.
Namítla: „Ještě nejsem připravená.“
„Ba ne, už jsi,“ odvětil. Což čtvrteční sprint stoprocentně potvrdil.
Mnohé otázky samozřejmě zůstávají.
Co s Lampičovou provedou delší čtyřpoložkové závody?
A nedostaví se postupem času podobný efekt jako u Herrmannové a Nilssonové, že s přibývajícím střeleckým tréninkem ztratí kus své běžecké rychlosti? Nebylo by to nic nečekaného.
Přesto je její příchod osvěžujícím vánkem v biatlonovém pelotonu.
„Beru svůj sport vážně,“ ujišťuje. „Ale sebe až tak moc ne. Jsem trochu bláznivá holka. Hodně se směju. Užívám si života. Mám kolem sebe ráda lidi, kteří jsou milí, pozitivně naladění a vtipní. Snažím se naopak držet dál od těch, kteří jsou negativní a neusmívají se.“
Pokud si takové nastavení mysli udrží, mohou pro ni být i střelecké závodní lekce přece jen o něco snazší.
Dopolední aktualizace textu: Z páté pozice měla Lampičová vyběhnout do sobotní stíhačky a mnozí očekávali, že na úvodní střeleckou položku přijede už na druhém místě, ze vedoucí Herrmannovou. Těsně před závodem se však u jména slovinské biatlonistky objevila ve startovní listině zkratka DNS - nestartuje.
