Ve třetím čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na 39 858 korun, což je o 2 295 více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale za uvedené období zvýšily o 17,6 procenta, reálně proto mzda klesla o 9,8 procenta. Objem mezd se zvýšil o 7,2 procenta, počet zaměstnanců vzrostl o jedno procento.
Hledáte dobře placenou práci? Vyberte si z aktuální nabídky práce v České spořitelně. |
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí 2022 po očištění od sezonních vlivů 1,8 procenta.
„Inflace a reálný pokles průměrných mezd donutil již tři čtvrtiny zaměstnanců výrazně snížit některé výdaje. Vzhledem k současné situaci se podle našich dat největší úspory týkají dovolené, stravování v restauracích, kultury nebo sportovních aktivit. Obecně platí, že lidé šetří omezením nákupů lepších či kvalitnějších produktů nebo služeb, stejně jako značkových výrobků,“ uvedl Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.
Mzdy ve světle krizového roku. Jaký bude vývoj a kde zaměstnancům nepřidají |
Největší nominální růst Český statistický úřad změřil v odvětví ostatních činností, a to o 10,1 procenta, v závěsu je doprava a skladování s o procento nižším růstem. Následují administrativní a podpůrné činnosti s růstem devět procent.
„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu, 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ upozorňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
MediánMedián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Zdroj: ČSÚ |
Medián mezd stoupl na 34 993 korun, o proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 6,5 procenta. U mužů dosáhla částky 37 530 korun, u žen byl 32 171 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 a 62 tisíci korun.
Nejvyšší průměrnou hrubou mzdu vydělávají zaměstnanci v Praze, a to 48 712 korun. Následuje Středočeský kraj s průměrnou mzdou 39 711 korun. Třetí je Jihomoravský kraj, kde průměrná mzda činila 39 274 korun.
Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně je jediný pod hranicí 35 tisíc korun. S menším odstupem byl následován Pardubickým krajem (35 729 korun) a Zlínským, kde se průměrná mzda dostala na necelých 36 tisíc.
Ve všech krajích platí, že zaměstnanci si za své peníze letos koupí méně než před rokem. Kupní síla se ve všech krajích poklesla v rozmezí 8,9 procenta až 10,5 procenta.
Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který zde jako jediný překonal hranici sedmi procent (7,1 procenta).
Jeden z největších poklesů mezd
Ve třetím kvartálu tohoto roku v Česku reálné mzdy klesly nejvýrazněji ze všech zemí OECD, ukázala analýza společnosti Cyrrus. „Aby reálná mzda neklesla, stálo by to 170 miliard korun. Pokud máte plný úvazek, zhruba 40 000 ročně vám bude chybět, abyste dohnali svou životní úroveň z roku 2021. Naše životní úroveň se tak vrací k roku 2018,“ vysvětlil Vít Hradil, analytik společnosti Cyrrus.
„Pokles reálných mezd je v České republice jeden z nejhlubších v rámci EU a spotřebitelská důvěra je i kvůli tomu v blízkosti nejnižších naměřených úrovní. S klesající kupní silou klesají i maloobchodní tržby, a zpomalování tak pociťuje celá ekonomika,“ uvedl Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.
Zámiš také očekává, že ve druhé polovině příštího roku se dostaví ekonomické oživení, které bude zároveň podpořeno relativně vysokým růstem nominálních mezd. „Ty podle nás v rámci příštího roku porostou dvouciferným tempem, díky čemuž by se mělo podařit porazit inflaci a po přestávce se dostaví reálný růst. Na druhou stranu to může přispět k pomalejšímu ústupu inflace k dvouprocentnímu cíli, a tedy i delšímu období vyšších úrokových sazeb,“ doplnil.
Zrychlení nominální mzdové dynamiky na přelomu roku očekává Jaromír Gec, ekonom Komerční banky. „V prostředí napjatého trhu práce by se totiž do mzdových požadavků zejména v podnikatelské sféře měla promítat vysoká inflace, která v letošním roce způsobuje rekordní propad kupní síly mezd. V příštím roce by tak mzdy mohly růst dvouciferným tempem a reálně se již dále nesnižovat,“ vysvětlil Gec.
„I když pokračuje trend, kdy se lidem reálná výplata snižuje, nepozorujeme, že by si ve větší míře říkali o vyšší mzdy. Naopak, je vidět větší opatrnost jak při změně zaměstnání, tak i při žádostech o navýšení mzdy,“ Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů PwC Česká republika.
„Ještě nedávno totiž bylo právě získávání a udržení kvalifikovaných pracovníků hlavním problémem firem a ty do něj také patřičně investovaly. Nyní jsou ale často co do důležitosti, ale hlavně objemu nákladů, prioritou ceny energií nebo jiných vstupů. A podle nich se teď řídí směřování firem,“ doplnila Linhartová.
