„Nominálně mzdy narostou o sedm procent, na výplatách všichni uvidí víc. Přesto ale reálně chudneme, a to rychlým tempem,“ říká analytik společnosti Vít Hradil. Reálné mzdy klesají v celém světě, v Česku však ze zemí OECD nejrychleji.
„Aby reálná mzda neklesla, stálo by to 170 miliard korun. Pokud máte plný úvazek, zhruba 40 000 ročně vám bude chybět, abyste dohnali svou životní úroveň z roku 2021. Naše životní úroveň se tak vrací k roku 2018,“ doplnil Hradil.
Netopili, nemají na jídlo. Chudobou trpí každý druhý samostatně žijící senior |
V souvislosti s chudnutím obyvatel společnost Cyrrus ve své analýze rovněž očekává, že v letech 2022 až 2024 naroste počet krádeží, spotřeba alkoholu, počet rozvodů, sebevražd i mladistvých mimo školu.
Očekává se i pokles důvěry ve vládu. „Vlády s tím ale mají málo co dělat, jejich kroky se projeví až s delším časovým odstupem, aktuálně jde tedy o šok. V Evropě je to tak, že s poklesem reálných příjmů lidé ztrácí důvěru ve vládu. To ji stojí až dvanáct procent na podpoře. Poměrně rychle tento efekt ale klesá. Již dva roky po poklesu reálných mezd tento pocit u obyvatel zcela vymizí,“ vysvětluje Hradil.
Česko zůstane zemí, kde se dobře žije
„Rozvodovost klesá první rok krize, druhý je kritický, dochází ke stresu a růstu majetkových problémů. V třetím roce ale tento jev ustává. Tam, kde byla tendence k rozvodu, vyřešila se rok předtím,“ vysvětluje analytik. „Dojde pravděpodobně k několika tisícům rozvodů, k nimž by bez krize nejspíš nedošlo,“ doplňuje Hradil.
Podle analýzy by měl v příštích třech letech také narůst počet mladých lidí, kteří nebudou chodit do školy ani mít zaměstnání. Naopak by nemělo dojít ke zhoršení úmrtnosti novorozenců, naděje na dožití anebo četnost vražd.
„Objektivně sice zažíváme zhoršení, ale nedostáváme se mimo kategorii jedné z nejlepších zemí k životu. Pokud nedojde k nějaké katastrofě, příští dva roky zůstaneme zemí, kde se dobře žije,“ uzavírá Hradil.
Podobně situaci vnímá i Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. „V rámci projektu Neviditelní pracujeme s milionem a čtvrt lidí, kteří jsou v těžké situaci. Tam by pomoc směřovat měla, jde například o seniory, matky samoživitelky nebo osoby pracující v sociálních službách. Tito lidé neumírají hlady nebo nespí pod mostem, ale jejich situace je diskomfortní,“ vysvětluje Rod. Ani on žádné alarmující finanční problémy u většiny obyvatel nečeká, a to díky robustnímu sociálnímu systému, který Česko v současnosti má.
„Určitě nehrozí, že bychom se dostali třeba na úroveň zemí, jako je Portugalsko. Co se týká lidí, kteří se propadají do chudoby, číslo sice roste, ale není to věc, který by ohrozila fungování společnosti. Krize dopadá nyní na lidi, kteří se měli špatně už dříve,“ uzavřel ředitel STEM Martin Buchtík.
