Uvedli to v ponděli při vystoupení v Evropském parlamentu právní experti, píše web EUObserver. Ačkoliv otázkou ustanovení zvláštního tribunálu se budou v příštích týdnech zabývat členské státy EU i Evropská komise, odborníci na mezinárodní právo varují, že současná legislativa není dostatečná k tomu, aby bylo možné vést soudní řízení ve věci ruské agrese proti Ukrajině.
„Všechny možnosti jsou právně problematické, protože neexistuje žádný zvláštní tribunál kompetentní k vyšetřování zločinu agrese,“ řekl evropským poslancům Olivier Corten, odborník na mezinárodní právo z bruselské univerzity ULB (Université Libre de Bruxelles).
Rusové páchají válečné zločiny, znásilňují a unášejí děti, potvrdila OSN |
Místopředseda Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) a bývalý švédský premiér Carl Bildt navrhl řešení v podobě dohody mezi EU a Ukrajinou, nebo řešení s účastí Rady Evropy. Další možností může být požádat o ustanovení tribunálu Valné shromáždění OSN.
Zločin agrese je takzvaným „zločinem vedení“. Spáchat jej mohou jen lidé u moci, ne ti, kteří jej vykonají. V případě Ruska by takové obvinění cílilo na prezidenta Vladimira Putina namísto vojáků, kteří jeho vůli vykonali.
Na zločin agrese se však stejně jako na jiné vztahuje imunita čelných představitelů států. Mezinárodní tribunál by tento problém teoreticky mohl obejít, pokud by vznikl závazným rozhodnutím OSN, které by přimělo Rusko ke spolupráci, řekl Vaios Koutroulis, jiný právní expert z ULB. To je však nepravděpodobný vývoj situace, jelikož Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti, exekutivního orgánu OSN, s právem veta.
Český kriminolog: Máme důkazy, že ruští vojáci útočí pod vlivem drog a alkoholu |
Koutroulis proto navrhl odpovědnost delegovat na ICC, nebo věc řešit prostřednictvím rezoluce Valného shromáždění, které by tribunál ustanovilo. Tím by však shromáždění překročilo své pravomoce, což by podle vysoce postaveného představitele ECFR Franka Hoffmeistera bylo pro státy EU nepřijatelné. Valné shromáždění podle něj už ruské kroky vůči Ukrajině za agresi označilo.
Namísto toho Hoffmeister navrhl vytvoření prozatímní zvláštní prokuratury, která by se zabývala přípravou obžaloby, aniž by rozhodovala o podobě tribunálu.
Jak Koutroulis, tak Corten se shodli, že nakonec bude muset být upraven Římský statut Mezinárodního trestního soudu, na jehož základě byla instituce zřízena.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvZločiny nesmí zůstat bez trestu, říká Německo
Rusko se dopustilo mezinárodního zločinu nejen vojenským napadením Ukrajiny, ale i tím, jakým způsobem válku na Ukrajině vede. V úterý to před jednáním ministrů spravedlnosti skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 prohlásil německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann. G7, která si na jednání pozvala mimo jiné ukrajinského ministra spravedlnosti Denyse Maljusku a hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana, tak chce podle Buschmanna jasně ukázat, že válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány.
„Zločinem není jen napadení Ukrajiny jako takové, ale i to, jak Rusko tuto válku vede. Ruská taktika, která je zaměřena proti civilistům a civilní infrastruktuře, je zločinná,“ řekl Buschmann na úvod závěrečného dne dvoudenního zasedání ministrů spravedlnosti států skupiny G7.
„Státy G7 jsou ekonomicky silné země, hospodářsky silné země. Jsme také společenstvím hodnot, které se cítí vázáno principy liberální demokracie, principy humanity, mezinárodního práva a nezcizitelnosti lidských práv. K tomu také patří, že válečné právo a mezinárodní trestní právo je nutné respektovat. A pokud je porušováno, že proti tomu budeme rozhodně a jednotně postupovat, „ řekl Buschmann. „Dáváme tak jasný signál, že válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány. A je jedno, kdo je spáchal a kde byly spáchány,“ dodal.
Kyjev by kvůli stíhání válečných zločinů na Ukrajině chtěl zřídit zvláštní tribunál. Evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders, který byl na setkání G7 rovněž pozván, k tomu uvedl, že Evropská unie je připravena o věci diskutovat.
Podle Buschmanna budou jednou před soudem stát i vysocí ruští činitelé. „Jsem si jist, že nakonec budeme u Mezinárodního trestního soudu svědky procesů s vysokými ruskými představiteli,“ řekl ministr na závěrečné tiskové konferenci. Poukázal také na to, že zpracování a vyšetřování zločinů na Ukrajině může trvat roky. „Možná i desetiletí. Budeme ale dobře připraveni a budeme mít výdrž,“ dodal.
Na Ukrajině bylo podle Buschmanna zdokumentováno na 45 000 válečných zločinů, mnohé z nich vyšetřuje nejen ukrajinská prokuratura, ale také Německo a další země a mezinárodní instituce. Německý ministr tak hlavní cíl úterního jednání vidí v lepší koordinaci vyšetřování a sdílení poznatků, aby nebyly některé úkony dělány dvakrát a jiné nezůstaly opomenuty.
Khan při příchodu na jednání řekl, že je to poprvé, co byl prokurátor ICC pozván na jednání ministrů spravedlnosti G7. „Dnes vidíme, že spravedlnost se neobejde bez naší pomoci. Oběti po celém světě včetně Ukrajiny potřebují transparentnost,“ řekl o vyšetřování a stíhání válečných zločinů.
Evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders poukázal na to, že Evropská unie se snaží na Rusko tlačit sankcemi, které dále rozšiřuje. „Doposud se tak podařilo zmrazit majetek ruských oligarchů o objemu 18,9 miliardy eur (460 miliard Kč),“ řekl Reynders. Unie nyní hledá cesty, jak majetek zkonfiskovat a využít ho k poválečné obnově Ukrajiny.
