Jestli měl florbalový osud někoho spojit pevně k sobě, jsou to tihle dva dvacetiletí obránci vyrostlí pod Špilberkem. Společně se předloni vydali i na zkušenou do Finska, kde také bydleli spolu, ale hráli každý za jiný tým.
Jedenáct měsíců jsme tímto zápasem žili, burcují se florbalisté na semifinále |
Možná se s odstupem času sami zasmějí tomu, že pár let zpátky by si tohle všechno asi neuměli představit. Jako odchovanci brněnských klubů, které se nemají v lásce, byli Hemerka (Hattrick) a Punčochář (Bulldogs) v první řadě rivalové.
„Nevím, jestli jsme se i neměli rádi, ale rivalita v rámci Brna je a my jsme nebyli výjimkou. I na tréninku v Mladé Boleslavi to je kolikrát peprné, když do sebe v souboji zajedeme. Nedáme si nic zadarmo. Samozřejmě jsme mimo hřiště kamarádi, ale na hřišti si umíme zavařit pěkně,“ usmívá se Hemerka.
Adam Hemerka během čtvrtfinálového zápasu se Slovenskem.
Punčochář, o němž Hemerka mluví jako o nekonfliktním typu hráče, směrem ke svému parťákovi říká: „U nás v Buldocích byli jiní kluci, kteří se s Adamem strkali. U toho já jsem většinou nebyl. Rivalita ale i mezi námi byla cítit ještě ze začátku v juniorské reprezentaci. Pak se to úplně otočilo.“
Nyní žijí vedle sebe v Mladé Boleslavi a mívají i společné cesty do Brna, kam se pravidelně vrací.
Zlomem v jejich vztahu byla během koronavirové pauzy stáž ve Finsku. Jako teenageři se o sebe museli postarat a ještě spolu ve vlastním zájmu v rámci jednoho bytu vycházet.
„To byla velká zkouška,“ přizná Punčochář. „Víc jsme se poznali a zjistili jsme, že to může být fajn.“
Bohatá sbírka medailí z vrcholných světových akcí mluví o tom, že se oba vypracovali ve výborné hráče. Veselá konverzace na pokoji v Badenu, odkud reprezentace během šampionátu do Curychu dojíždí, zase mluví jasně o jejich vztahu.
Postupně zjistili, že toho mají společného víc. Pustí si brněnskou muziku v podání kapely Rychlí kluci, baví je tenis, spolu je najdete v sauně či ve wellness celkově.
„Hlavně máme společnou cestu zpátky do Brna, často se vracíme společně,“ zdůrazní jihomoravský patriot Hemerka. I v Curychu si našel čas na sestřih zápasu fotbalistů Zbrojovky v Plzni, a přestože ho čtyřbrankový debakl nepotěšil, jinak má z brněnského fotbalu radost. „Sezona je nad očekávání. Jenom by to s komplet celou silnou trojkou (Slavia, Sparta, Plzeň) nemuselo být pokaždé 0:4,“ pokrčí rameny.
Punčochář chápavě přikývne. Fotbal ho tolik nebere, rýpnutí do parťáka po výprasku jeho oblíbeného klubu si ale odpustí.
Český florbalista Lukáš Punčochář (v červeném) během zápasu čtvrtfinále mistrovství světa proti Slovensku.
Častější je však jiskření a popichování.
„Štengrování je časté,“ připustí. „Jakmile jeden druhému dá příležitost, schytá to. V Boleslavi je s námi z Brna ještě Petr Koláčný, narážky nebo vtípky mezi námi se vždycky ujmou. Dáváme si to sežrat,“ cukají koutky Punčochářovi.
Co na tom, že často bývá terčem sám? „Jdu do školy a už slyším: Co to máš na sobě?“ sykne.
Jeho elegantní styl oblečení je pro Hemerku pravidelným spouštěčem. „Punča často, když jde ze školy na trénink, mívá skoro až společenské kalhoty a tričko s límečkem. Já jdu v teplácích jako nějaký vandrák. Na to jsou narážky raz dva. Potom... Punča má dlouhé vlasy, tak tu a tam padne, že vypadá jako holka. Nemyslíme to vážně. Uděláme si srandu a jdeme dál,“ líčí Hemerka.
Do Švédska a zase spolu?
Jeden pro druhého mají oba mladí florbalisté velký respekt. Není divu, když se jejich kariéry zatím ubírají výhradně vzestupným směrem. Mistrovská Mladá Boleslav si je vybrala už jako juniory a oni se stali stabilní součástí její obrany.
Když loni vybojovali bronz na mistrovství světa ve Finsku, nezapomněli s medailemi zavítat do svých brněnských klubů.
„Když jsem byl menší já a chodili k nám do Bulldogs hráči, kteří pro nás byli vzorem, vzhlíželi jsme k nim a něco nám to dalo. I my v našem mladém věku už můžeme dětem něco předat,“ míní Punčochář.
Fauly děsí florbalisty. Nesmíme je dělat, ať nás to v neděli nemrzí, velí Ondrušek |
I Hemerka dětem v Hattricku podepisoval kartičky a ukázal reprezentační dres.
Časem by se oba kamarádi nebránili tomu, kdyby se sešli jako spoluhráči v dalším, tentokrát už zahraničním klubu. Nejvíc je momentálně zajímá Švédsko, kde by se poměřili s nejlepšími hráči světa.
„Jenže je to u nás komplikované, protože oba hrajeme na stejném postu pravého obránce, tak tam by se to možná se zahraničím trochu bilo,“ připomíná Hemerka. Zatím to však stejně aktuální není.
Kdyby bylo, možná by se Punčochář nebránil ani angažmá v Americe. „Vzniká tam projekt s letní ligou, to by mohlo být zajímavé ve spojení s cestováním nebo prací. Nebo to třeba dopadne ještě jinak a bude to nějaká šílenost, exotika. To jsou teď čistě teoretické myšlenky,“ přemítá o budoucnosti Punčochář.
