Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvNa začátku rozhovoru Šnobr poznamenal, že za vysoké ceny nemůže jen válka, ale zejména to, co jí předcházelo. „Evropa 20 let neinvestovala do zdrojů, jsme stále závislí na tom, co vybudovali naši tátové a dědové,“ uvedl Šnobr a jmenoval například uhelné a jaderné elektrárny.
Co se týče pomoci domácnostem a firmám, Šnobr se pozitivně staví k zastropování cen. Ačkoli je to pro něj jako pro minoritního akcionáře společnosti ČEZ nevýhodné. „Mluvím proti sobě jako minoritní akcionář, nicméně každý minoritní akcionář musí pochopit, že situace došla tak daleko, že se musíme zasadit o udržení jednotného trhu s energiemi,“ uvedl Šnobr.
Éra levných energií se nevrátí
Podle něj se unijní zastropování ceny elektřiny na 180 eurech za megawatthodinu blíží budoucí ceně této komodity na burzách. Na hodnoty před válkou se cena elektřiny už nevrátí. „Někde mezi 130 a 180 eury je budoucí cena elektřiny na evropském trhu,“ uvedl expert. „Definitivně se nevrátíme do minulé dekády, kdy byla cena 30 až 50 euro,“ dodal.
Řeč přišla i na otázku zestátnění společnosti ČEZ. Podle Šnobra současný vývoj směřuje k tomu, že vláda rozdělí ČEZ na výrobní a nevýrobní část. Tu výrobní by si pod svá křídla vzal právě stát, čímž by mohl zajišťovat levnou elektřinu pro zranitelné zákazníky a zároveň budovat jaderné zdroje energie, kterým se minoritní akcionáři brání kvůli jejich nákladovosti a nerentabilnosti.
Vláda zastropovala energie i firmám, bude tlačit na úspory |
„Vyrovnání mezi vládou a minoritními akcionáři by mohlo vypadat tak, že v té výrobní části získá stát sto procent a v té nevýrobní, ne tak strategické, ne tak důležité, budou mít minoritní akcionáři větší podíl,“ uvedl Šnobr, jak by si to představoval.
Expert v Rozstřelu zároveň kritizoval postup kabinetu Petra Fialy. „Od současné vlády a politiků vidím jen zmatek a nesystematičnost. Jakýkoliv ministr této vlády vystoupí, interpretuje věci jinak,“ řekl Šnobr a upozornil, že rozdílná sdělení ze strany ministrů ovlivňují pohyb akcií a v konečném důsledku i ceny elektřiny a plynu. „Naši vládní politici nejsou schopni jasně a otevřeně říct, co má sektor očekávat,“ uvedl expert.
Vlivný ČEZ
Šnobr rovněž naznačil, že společnost ČEZ významně ovlivňuje rozhodnutí vlády, ať už této nebo těch předchozích, v oblasti energetiky. „Vláda nemá dostatek odbornosti ani zastoupení na ministerstvech, aby tyto věci řešila. Většinou je ve vleku toho, co je jí předloženo,“ myslí si odborník.
V otázce toho, jak a zdali vůbec se ČEZ rozdělí, jaká jeho část se zestátní a co bude s minoritními akcionáři, tak podle něj záleží zejména na managementu diskutované společnosti.
„Bohužel, mám pocit, že toto se neplánuje na úrovni vlády, ale na úrovni ČEZ, který předkládá své podklady vládě a ta z toho teprve vychází. Jde o problém historický, třicetiletý – chybí nám ministerstvo energetiky,“ řekl Šnobr. „Nelegálním způsobem tady dochází ke kumulování informací mezi ČEZ a vládou. Minoritní akcionáři ty informace nemají a samozřejmě oprávněné se bouří,“ dodal odborník.
Strašák burzy
Moderátor Vladimír Vokál experta Šnobra postavil i před palčivou otázku, zdali cena elektřiny není uměle navyšována fungováním lipské burzy, kde se komodita prodává a kupuje. „Jsme na jednotném evropském trhu, to znamená, že minimálně v jednotlivých oblastech Evropské unie jsou podobné ceny elektřiny,“ uvedl Šnobr. „My máme jediné štěstí a neštěstí, že patříme do německého regionu. Naše ceny se tak vytváří podle Berlína,“ řekl odborník.
„V tomto okamžiku je to pro nás extrémně špatně, na druhou stranu v období minulé dekády jsme této situace mimořádně využívali. Německý trh byl přebytkový a ceny v roce 2016 klesly na 20 euro za MWh. Užívali jsme si naprostou energetickou nirvánu,“ poznamenal expert.
