Velký potenciál skýtá projekt rozšiřování takzvaného Severního pole – tedy největšího naleziště zemního plynu na světě, které se nachází v Perském zálivu, a které je skoro stejně velké jako Katar sám.
Arabský stát předpokládá, že plánované rozšíření Severního pole mu umožní zvýšit produkci zkapalněného zemního plynu o 43 procent ze 77 milionů tun ročně na 110 milionů tun ročně, a to do roku 2025. O dva roky později se chce dostat na kapacitu 126 milionů tun LNG ročně.
Pokud by čistě teoreticky získaný objem proudil jen do Evropské unie, mohl by nahradit zhruba třetinu ruského plynu – tedy významnou část evropské spotřeby.
V současné chvíli si Evropa z pomyslného koláče katarského exportu LNG ukrajuje méně než patnáct procent. A na objemnější dodávky si zřejmě bude muset pár let počkat - právě na nafouknutí kapacit Severního pole. Katarská plynová politika totiž funguje na bázi dlouhodobých, patnáctiletých až dvacetiletých kontraktů, které má nasmlouvané se zeměmi jako je Jižní Korea, Indie a Čína.
„Katar chce mít na dlouhodobých kontraktech 95 procent vytěženého objemu. Na spotový trh může směřovat jen zhruba pět procent. Dlouhodobé kontrakty má hlavně v Asii a tak není úplně možné, aby nějakým způsobem okamžitě utišil energetickou krizi v Evropě,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda. Katar si jednoduše nemůže dovolit porušit smlouvy s asijskými partnery a zavelet tankerům, ať otočí kurz na západ a plaví se k evropským břehům.
Zelená budoucnost se odkládá
Precedent dlouhodobých kontraktů je navíc problematický ještě z jednoho hlediska. Evropské státy si za současné situace nemohou diktovat podmínky a zřejmě budou muset samy přistoupit na dlouhodobé kontrakty.
„Exportéři LNG si chtějí zaručit odbyt a speciálně Evropa pro ně nyní není zrovna spolehlivým partnerem,“ komentuje to výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Plynová velmoc Katar |
„Ne ve smyslu solventnosti, z tohoto hlediska jsme na tom ještě pořád dobře. Avšak Evropa ještě před konfliktem velice silně proklamovala svou vůli odejít od fosilního zemního plynu a nahradit ho zeleným plynem, biometanem, vodíkem, zhruba v desetiletém až patnáctiletém horizontu. V podstatě si stanovila jednoznačný směr odklonu od fosilního zemního plynu. Pro jeho producenty takový klient není zrovna nejlepší,“ vysvětluje Gavor.
Podle něj tak Evropská unie bude muset své zelené cíle přehodnotit. „Myslím si, že Evropa v současné opravdu velice špatné situaci musí mobilizovat všechny zdroje a musí tak trochu pozapomenout na ohlášené tempo odklonu od fosilního zemního plynu a podepsat alespoň nějaké základní dlouhodobé importní kontrakty,“ uvádí analytik.
Nečekaný odlet emíra dohodu snad nepřekazí
Na druhou stranu Evropa není úplně bezbranná, Katar už od začátku války na Ukrajině projevuje zájem podepsat s některými jejími státy kontrakty o dodávkách plynu a zároveň s tím posunout spolupráci na další level i v jiných oblastech. To ostatně dokládá i středeční návštěva katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního v Praze.
Arabský vládce sice neplánovaně odjel o den dřív, avšak ještě předtím došlo na uzavření dohody o hospodářské, obchodní a technické spolupráci mezi českým ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou a jeho katarským protějškem.
Sehnat plyn na příští zimu bude mnohem složitější, varuje šéf IEA |
Nenadálý odjezd byl podle zdrojů Deníku N spojen hlavně s tím, že Evropská rada emíra nepustila na čtvrteční evropský summit na Pražském hradě. Ačkoli podrobnosti nejsou příliš známé, česko-katarskou spolupráci by to podle vyjádření Hradu a ministerstva průmyslu a obchodu ohrozit nemělo.
„Dohoda byla oběma stranami řádné podepsaná a nemáme důvod se domnívat, že by neměla být řádně naplňovaná. První zasedání společného orgánu, který na základě dohody vznikne, se předpokládá v příštím roce,“ říká tiskový mluvčí resortu průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Společným orgánem se myslí smíšená česko-katarská komise, která si dává za úkol „rozvíjet spolupráci na společných projektech“.
Objem stejný, výdělky násobně větší
Katar se stal největším světovým vývozcem LNG v dubnu letošního roku, kdy předstihl Spojené státy. V roce 2021 měl 21procentní podíl na celosvětovém trhu se zkapalněným zemním plynem. Z dat Mezinárodní energetické agentury vyplývá, že v prvním a druhém kvartálu tohoto roku se objem exportu zkapalněného plynu Kataru nijak zvlášť nezměnil v porovnání s předchozími kvartály.
Také agentura Bloomberg v létě informovala, že katarský vývoz stagnuje. I přesto arabský stát na exportu LNG vydělává více než obvykle. Zatímco v dubnu roku 2021 utržil 5,8 miliard dolarů, v dubnu roku 2022, tedy dva měsíce po začátku ruské války na Ukrajině, to bylo 11,9 miliard dolarů.
5. října 2022 |
