Psal se rok 1997, když se na ředitelskou židli v Zoo Brno posadil Martin Hovorka. I když se pod ním za tu dobu několikrát pořádně rozhoupala, vždy ji pro sebe dokázal uhájit. Až do středečního jednání brněnských radních.
Hovorka, jenž se o post šéfa zoo rovněž znovu ucházel, skončil ve finálním výběru až na třetím, tedy posledním místě. Hned poté zopakoval svá dřívější slova o tom, že se ho vedení Brna chtělo zbavit.
„Navíc já s tímto experimentem výměny důchodce za důchodce nesouhlasím,“ poukázal osmašedesátiletý Hovorka na fakt, že jeho nástupkyni bude příští rok šedesát let.
 |
Není to jediná výtka z jeho strany. „Paní Dungelová nikdy žádnou podobnou instituci neřídila. Měl jsem vybraného nástupce, postupně jsem si ho vychovával. Je to člověk, který už deset let řídí jinou zoo v Česku, jen ještě neměl potřebné pedagogické vzdělání, které je v Brně u ředitele potřeba,“ podotkl Hovorka.
Za jeho dlouhé éry se podařilo zmodernizovat a postavit několik pavilonů i „zvířecích vesnic“. Naopak již nedotáhl stavbu nového vstupu či plánovanou lanovku.
Náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL), pod něhož zoo s roční asi třistatisícovou návštěvností spadá, výtky odmítá. Podle něj byl názor komise, v níž sám seděl, jednoznačný u všech členů. „Koncepce paní Dungelové nás nejvíce oslovila především z pohledu rozvoje welfare zvířat, tedy jejich životní pohody,“ sdělil Hladík.
Tento koncept dbá na komfort ve výbězích či na empatický přístup chovatelů tak, aby zvířata zažívala co nejméně stresu. „Také se těším na větší zapojení návštěvníků do chovu zvířat, kdy se zaměstnanci budou snažit lidem vysvětlit nebo ukázat, jak péče o zvířata vypadá a co vše obnáší,“ doplnil náměstek.
Vidím dluh v ochraně zvířat, říká ředitelka
Dungelová si od záměru slibuje, že lidé zoo neuvidí jen jako atrakci, zacílí i na práci a trénink zaměstnanců se zvířaty. „Je to věc, která snižuje stres zvířat, když například řešíme rutinní zdravotní zákroky. Toto bychom se proto chtěli nejen naučit u všech druhů, ale rádi to také vysvětlíme návštěvníkům,“ řekla.
Jako nová šéfka si chce ponechat také dosavadní povinnosti, kdy komunikovala se zoologickými zahradami v zahraničí či jejich asociacemi. Ostatně vnímá to jako primární úkol ředitele, aby přinášel podněty a nápady odjinud.
„Je potřeba vidět, že zoo se velmi rychle rozvíjejí k ochranářským institucím. Myslím si, že v tomto trendu v Brně máme trochu dluh,“ míní Dungelová, jež také ráda cestuje a fotí divoká zvířata v jejich přirozeném prostředí, nejčastěji v jihoamerické džungli.
Právě tam se svým manželem, malířem divokých zvířat Janem Dungelem, několikrát putovala v doprovodu tamních indiánských kmenů do nejpustějších míst Amazonie. Cestovatelka a spoluautorka několika knih se teď v nové pozici chce mezi prvními kroky zaměřit na organizační strukturu celé zoo. „Z hlediska strategie rozvoje se na to bude nutné podívat,“ sdělila.
A přibude s novou ředitelkou v zoo i nové zvíře? Na žádný velký tahák zatím neláká. „Samozřejmě zvířata miluju, ale vyloženě oblíbený druh v zoo asi nemám. Mám ráda ta, která se daří chovat v přirozeném prostředí, a jsou tak spokojená,“ řekla Dungelová.
V kontextu celospolečenských změn, jako je klima, je podle ní potřeba vysvětlovat celé souvislosti. „Dokážu si proto představit, že vznikne expozice pro všemožné opylovače, tedy pro něco, u čeho si lidé možná neuvědomují, jak podstatnou součást přírody tvoří,“ dodala Dungelová.
1. července 2022 |
