Pocit strachu, déjà-vu, záškuby koutku nebo noční děsy. Projevy, jimiž se může hlásit epileptický záchvat. Ten se může objevit i při cévní mozkové příhodě, po úrazu, kdy došlo ke krvácení do mozku. Ale také u úplně zdravého člověka. „Například při několikadenním spánkovém deficitu v kombinaci s alkoholem,“ říká epileptolog a dětský neurolog Martin Kudr z Kliniky dětské neurologie FN Motol v Praze.
Kudr upozorňuje i na nebezpečí, jež může na epileptiky číhat na TikToku, nejpopulárnější sociální síti mezi mladými. A vyvrací mýty, jež druhé nejčastější neurologické onemocnění (po cévní mozkové příhodě), kterému se dřív říkalo padoucnice a jímž trpí na 80 tisíc Čechů (ojedinělý epileptický záchvat ovšem během života zažije přes půl milionu lidí v Česku), provázejí.
Jste dětský neurolog na největší klinice v České republice. Liší se nějak spektrum „vašich“ diagnóz od dospělé neurologie? Dost zásadně. Na rozdíl od neurologů pro dospělé musí být každý dětský neurolog zároveň i epileptolog, protože epilepsie je v dětském věku velmi častá. Ale diagnóz řešíme samozřejmě podstatně víc. Z nejvážnějších například autoimunitní onemocnění mozku. Také neuroinfekce, které jsou teď přes léto způsobené zejména klíšťaty (třeba borrelióza, pozn.red.). Dále poúrazové stavy. Metabolické a genetické choroby. Ale i dětskou mozkovou obrnu (poškození motorických či jiných oblastí mozku v raném stadiu vývoje, pozn. red.), tedy děti, jež měly nějaké postižení během porodu nebo po porodu, případně se narodily předčasně. A všechny tyto nemoci můžou být spojeny s epileptickými záchvaty.
Přicházejí i děti s bolestí hlavy, hyperaktivitou a ADHD syndromem (porucha pozornosti s hyperaktivitou, pozn. red.). Někdy vyšetřujeme i autistické pacienty, kde už se však hodně překrýváme s dětskou psychiatrií. A máme i spoustu pacientů se silnými psychosomatickými obtížemi, u nichž se psychické potíže začnou projevovat jako neurologický problém, ve skutečnosti ovšem žádný nemají. Mezi nimi jsou nejčastější disociativní stavy.
Jsou popisovány záchvaty, kdy člověk cítí něco na těle, nebo ještě bizarnější jsou stavy, kdy vnímá změnu velikosti určité části svého těla, například hlavy nebo ruky.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
