„Jsem v pohodě, jsem zdravý a mám i formu. Ale na závod pořád čekám,“ prohodil s lehce hořkým pousmáním.
Na dalekou cestu do Oregonu vyrazil už před dvěma týdny, od té doby plnil dva hlavní úkoly. Aklimatizoval se a hlavně šetří síly, kterých bude třeba. „Čím méně dělám, tím lépe, takže odpočívám do posledního momentu, což není úplně zábava. Je to nekonečné.“
Napjaté očekávání však v noci na pátek skončí. Vadlejch vstoupí do kvalifikace oštěpařů jako jeden z favoritů a největší medailová naděje české výpravy, která v Eugene dosud na výraznější úspěch čeká. Finále je na programu v sobotu večer místního času.
6. DEN MS: Ogrodníková je ve finále oštěpu, Vondrová v semifinále sedmnáctá |
„Kuba na sobě v poslední době hodně zapracoval, loni v Tokiu získal stříbro, před třemi roky byl na mistrovství světa v Dauhá pátý, takže už kolikrát prokázal, že je kvalitní závodník,“ věří svému svěřenci trenér Jan Železný. „Házeli jsme minulý týden v pondělí a v sobotu a vypadal hezky. Kdyby házel stejně i v závodě, tak to bude dobré.“
Vadlejch už v této sezoně ukázal své umění i v ostrém startu. V prvním klání se vypjal k velehodu 90,88 metru a figuruje na druhém místě letošních tabulek. Nicméně užší špička oštěpařů je momentálně jednak početná, tak i nesmírně vyrovnaná.
„Hned šest nás letos hodilo přes 89 metrů, což je extrémní na to, že jsme v červenci, vlastně v polovině sezony. Bude zajímavé sledovat, co se bude dít v závodě,“ přemítá Vadlejch.
Ovšem připomíná, že povedená příprava nikomu nezaručuje dlouhé hody i pod tlakem bojů o světové úspěchy. „Historicky bylo takových sezon spousta a pak se brala medaile třeba za 85 metrů. Opravdu se uvidí. Až kvalifikace nastíní, jak to bude vypadat.“
„Do finále postoupí dvanáct lidí a všichni budou mít šanci,“ předpovídá Železný. „Nebude to tak, že by si to top čtyřka nebo pětka dopředu rozdělila. Většinou se stává, že někdo z favoritů selže, teď jde o to, jestli to bude jeden, dva, nebo žádný. Bude záležet taky hodně, jaké bude počasí. Když bude foukat silný protivítr, může to způsobit velké problémy. A když někdo pokus správně trefí, tak mu to poletí. Ale myslím, že na medaili bude potřeba hodit dál než na olympiádě.“
Když hlava pozná vrchol, nechce nic jiného. Oštěpaři věří v úspěch i na MS |
Loni v Tokiu přineslo Vadlejchovi stříbrnou radost číslo 86,76, vítězný Níradž Čopra se dostal o necelý metr dál.
Právě indického soupeře označuje český oštěpař za jednoho z tria nejvážnějších konkurentů. „Dál jsou na tom nejlépe Keshorn Walcott z Trinidadu a Anderson Peters z Granady. Tihle tři hází celou sezonu stabilně, ale jsou i další. Někdo může chytnout ideální závod a hodit si osobák,“ opakuje nevyzpytatelnost letošního střetu v Eugene.
S úmysly na solidní výsledek do Eugene odcestoval i druhý český oštěpař Vítězslav Veselý, bronzový muž loňských her v Tokiu se však den před startem kvalifikace odhlásil. Během dlouhé cesty do Oregonu si zhoršil nedoléčené respirační onemocnění, se kterým závodil už před měsícem na mistrovství republiky v Hodoníně, v zánět průdušek.
Soutěž oštěpařů na Hayward Field tak proběhne jen s jedním reprezentantem a dvojitou medailou radost jako hry v Tokiu nepřinese.
O tom, kdo na známém atletickém stánku ukořistí světovou placku, rozhodnou také specifika místního stadionu.
MS Eugene 2022příloha iDNES.cz |
Vadlejch ví o zdejším zrádném protivětru, bitevní pole si však zatím detailněji neprohlédl. Má ve zvyku nechávat seznámení na poslední chvíli, až na samotný závod.
A tak se až od novinářů dozvěděl, že zdejší sektor nabízí potenciální zádrhel. Za čárou odhodu má ještě notný kus dráhy, než začíná tráva. Tato optická záludnost může mást a způsobit přešlap.
„Není to úplně příjemné, ale dá se s tím nějak sžít. Pamatuju si, že třeba na olympiádě v Londýně v roce 2012 byla dráha směrem k trávě ještě delší. Rozběh máme naměřený přesně k odhodové čáře, takže by to snad neměl být problém,“ přibližuje Vadlejch.
Nahoře rekordy, dole kadeřnictví. Vítejte v legendami opředené Mekce atletiky |
Spíš řeší, jak se vypořádat s tím, že rozcvičovací stadion pro oštěpaře se nachází nezvykle daleko - patnáct minut cesty od hlavního stánku.
„Není to ideální, ale vypořádám se s tím,“ slibuje Vadlejch. „Já se stejně rozcvičuju házením dvoukilové kuličky, takže řešíme, jestli na ten stadion vůbec jet.“
I takové detaily musí zvážit, aby mu v den D vše potřebné sepnulo.