Určité obavy naopak mají provozovatelé STK, kteří upozorňují na to, že doposud neexistuje metodická pomůcka, jak jednotlivá vozidla posuzovat. Nově by se jim totiž mohla na linky dostávat i sto let stará auta, se kterými se drtivá většina jejich techniků doposud nesetkala.
„Je dobré z hlediska bezpečnosti, když vozidla účastnící se silničního provozu budou mít povinnost jít na STK,“ uvedla poslankyně Zuzana Ožanová za ANO. Podle ní má ministerstvo dopravy přichystanou prováděcí vyhlášku, podle které se budou jednotlivá vozidla, mezi jejichž datem výroby může být významný časový rozptyl, posuzovat. „ Je jasné, že loukoťová kola nebudeme posílat na brzdnou stolici. Na to se opravdu jen technik podívá, zdali jsou v pořádku,“ dodala poslankyně.
„Korozi posoudit budeme umět, jestli auto funkčně svítí, nebo nesvítí také,“ uvedl předseda profesní komory STK Jiří Rejmon. I na nejstarších vozidlech totiž muselo být vyměněno acetylénové osvětlení za elektrické. Kapacitně to budou podle něj STK zvládat bez problémů. Při odhadovaném počtu 40 tisíc veteránů v ČR a pětileté periodicitě by tak na jednu STK vycházely statisticky desítky takovýchto aut ročně na jednu stanici. Problém ale podle Rejmona bude v tom, že celá řada dílů na tyto vozy není homologovaná.
Podle Prezidenta Federace klubů historických vozidel Václava Kafky bude největší problém se staršími modely historických vozů. „Od roku 1972, kdy byly stanice technické kontroly zavedené, tak od tohoto data mají technici historicky evidované parametry, které kontrolují,“ uvedl Kafka. Základní pravidlo u veteránů a také u nových aut, které platí, je takové, že musí splňovat parametry odpovídající době jeho vzniku.
Přestože za technický stav veteránů odpovídají historické kluby, vozidla se podle Kafky neprohlíží na ulici, ale mají povinnost navštívit autorizované pracoviště. „Auto se zvedne, zkontrolují se úniky kapalin, vůle řízení, stav karoserie. Je to tedy podobné kontrolám na STK, ale jsou zde anomálie, se kterými se kontrolní technici z STK nesetkávají,“ dodal šéf federace, která zastupuje na šest tisíc majitelů historických vozidel sdružených ve 170 klubech.
Například anglické historické vozy mají motorové brzdy, a proto efektivně brzdí jen v pohybu a nikoliv když stojí. Jiné mívají kardanové brzdy, nebo řetězové pohony.
Havana efekt. Ale jen pro naleštěné fešáky
Mírnější pravidla pro veterány v podobě povinnosti chodit méně často na kontrolu STK nebo citelně levnější povinné ručení (platí jednu dvanáctinu zákonného ručení) může některé majitele starších vozidel přimět k uvažování, zda si na své auto nepořídit veteránské registrační značky. Teoretický nárok totiž mohou mít například majitelé favoritů a za dva roky budou mít nárok i majitelé prvních verzí porevolučních felicií.
To se podle Kafky už nyní děje. Na druhou stranu je ale množství těchto vozidel v provozu relativně nízké a uchazeč musí projít dvojí kontrolou, která oddělí skutečně hodnotné sběratelské kusy od opotřebovaných šunek. Na úrovni klubů se kontroluje takzvaná historická původnost, tedy zda toto vozidlo může být předmětem historického zájmu. Ve druhém kole se pak posuzuje způsobilost provozu na pozemních komunikacích.
„Někdy jsou to auta ve strašném stavu a lidé na ně chtějí véčka (veteránské SPZ). Na to pak odborníci říkají, že až si to takový člověk vyvaří, přelakuje, případně vymění pneumatiky, tak pak je možné se bavit o tom, zda jde o historické vozidlo,“ dodal.
