Když slovenská vláda loni na jaře odstartovala výběr nových pásových obrněnců, řada analytiků tak trochu ironicky avizovala, že „pomyslný přezbrojovací závod“ s Českem právě začal a že bude zajímavé pozorně sledovat, jak si v něm obě země povedou a kdo nakonec „zvítězí“. A to i proto, že obě země vybírají prakticky ze stejných nabízených obrněnců.
Nutno poznamenat, že v té době Česko dokončovalo důkladné testování vozidel od tří výrobců a politici chtěli o vítězi tendru na dodávky 210 pásových obrněnců rozhodnout do podzimních voleb.
A jaká je situace po roce a pár měsících? Osud historicky zatím největšího českého zbrojního tendru za nejméně 50 miliard korun je nejasný a česká armáda si na nové obrněnce zřejmě bude muset ještě nějakou dobu počkat. „Rozhodnutí o postupu při akvizici BVP padne během několika týdnů,“ uvedla pro natoaktual.cz ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Naproti tomu sousední Slovensko už zná možného vítěze i cenu a slovenská vláda by chtěla do konce června rozhodnout a do konce roku podepsat smlouvu na mezivládní úrovni.
Slovenské ministerstvo obrany také už vyčlenilo na výměnu pásových bojových vozidel pěchoty BVP-1 a BVP-2 ze sovětské éry 1,739 miliardy eur (v přepočtu zhruba 43 miliard korun).
V první fázi chce Bratislava nakoupit 152 obrněných pásových vozidel sedmi různých variant (110 bojových). Ve druhé fázi má být pořízeno dalších až 71 obrněnců v sedmi variantách včetně 20 minometných strojů. Celkově tedy až 223 obrněnců.
Hodnotící komise slovenského ministerstva navíc jen před pár týdny velmi transparentně zveřejnila rozsáhlou 130tistránkovou studii proveditelnosti, ve které shrnuje výsledky celého výběru. A to velmi důkladně, i když řada informací vzhledem k povaze nákupu zůstává utajena.
To hlavní, tedy doporučení vládě, co nakoupit a za kolik, je však zcela zřejmé. A aktuální harmonogram počítá s dodáním několika prvních obrněnců v roce 2025 a hlavními dodávkami v rozmezí let 2026 až 2028.
Slovákům se zamlouvá švédská CV90
Za nejvhodnější označila komise pořízení vozidla CV90 s 30mm kanónem od švédského výrobce BAE Systems/Hägglunds AB. Druhou příčku obsadilo stejné vozidlo CV90 s 35mm kanónem.
Na třetím místě se umístila španělská nabídka s vozidlem ASCOD od amerického výrobce General Dynamics European Land Systems (GDELS), na čtvrtém maďarská nabídka vozidla LYNX KF41 německého výrobce Rheinmetall a na pátém pak polská nabídka na obrněnce BORSUK od výrobce PZG.
„Shrnutím všech dostupných podkladů se švédská nabídka s vozidly CV9030 a CV9035 od výrobce BAE Hägglunds AB jeví jako nabídka, která v největší míře splňuje požadavky na pásové bojové obrněné vozidlo,“ uvádí ve zprávě hodnotící komise.
Vyhodnocení nabídek na dodávky pásových obrněnců pro slovenskou armádu ve studii proveditelnosti slovenského ministerstva obrany
Vozidlo švédského výrobce podle ní splňuje všechny požadované technické parametry včetně těch klíčových. „Výhodou těchto vozů je i fakt, že většina současných uživatelů a zároveň členů klubu CV90 neustále zlepšuje a vyvíjí nová technologická řešení subsystémů,“ konstatuje zpráva s tím, že to nabízí široký záběr možností, jak přistupovat v průběhu případného procesu vypracovávání technické části smlouvy ke specifikaci podsystémů a stanovování nejefektivnějších a ekonomicky nejvýhodnějších řešení.
CV90 podle komise svými technologickými parametry vytváří rezervu výkonu pro zatěžování konstrukce pro ostatní požadované modifikace a v dohledné době by tak nebylo nutné zásadně měnit výkonové parametry. „Nabídka švédské strany s 30mm kanónem byla zároveň vyhodnocena na prvním místě v bodovém hodnocení všech jednotlivých částí,“ dodává komise.
Konečná cena bude zřejmě vyšší
Studie proveditelnosti také konstatuje, že konečná cena za vozidla bude vyšší. Hodnocené nabídkové ceny sice počítaly s životním cyklem obrněnců, náhradními díly, prvotním výcvikem a logistikou na 152 obrněnců, jenže od jejich podání se situace za poslední půlrok změnila. Ceny vstupních materiálů i inflace rostou, upozornila komise.
Nabídková cena u CV9030SK byla 1,942 miliardy eur (zhruba 48 miliard korun), v případě CV9035SK 1,974 miliard eur (48,8 miliardy), za obrněnce ASCOD 1,963 miliardy eur (48,5 miliardy) a v případě LYNX 2,346 miliardy eur (58 miliard korun).
Slovenská vláda přitom původně počítala s tím, že za nová bévépéčka zaplatí maximálně 43 miliard korun. Podle expertů však lze předpokládat, že nevynucený nárůst cen bude reálně ještě vyšší.
Ostatně to otevřeně připouští i české ministerstvo obrany, které původně počítalo s nákupem 210 obrněnců za maximálně 53 miliard korun.
České rozhodnutí má přijít brzy
Odsouvaný nákup pro českou armádu zůstává s otazníky. Ministerstvo obrany zatím o osudu největší zbrojní zakázky české historie nerozhodlo a nechalo si zpracovat právní analýzu dalšího postupu.
„Výsledek nebyl stoprocentní a sekce vyzbrojování a akvizic požádala o další informace. V tuto chvíli právní posudek vyhodnocujeme a připravuje se doporučení pro ministryni obrany k dalšímu postupu,“ konstatovala mluvčí ministerstva Jana Zechmeisterová.
Klíčový modernizační projekt připravovaný od roku 2013 „usnul“ loni na podzim. Podle původních předpokladů měl být přitom vítěz známý už v roce 2019, termín se ale neustále posouval i kvůli pandemii covid-19.
O zakázku se ucházejí britsko-švédský výrobce BAE Systems/Hägglunds AB s vozidlem CV90, americký General Dynamics European Land Systems (GDELS) s obrněncem ASCOD a německý koncern Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.
Expertní komise ovšem na začátku listopadu konstatovala, že nabídky všech tří účastníků tendru nesplňují všechny požadavky a nelze je dále hodnotit.
Možných variant se nyní nabízí více. Od zrušení tendru až po jeho pokračování v nějaké formě. V tendru totiž byly vyřazeny pouze cenové nabídky, a uchazeči tak jimi nejsou vázani. Kolik by pořízení moderních obrněnců mohlo nakonec stát, proto nelze nyní odhadovat.
Navíc všechny společnosti, které se do výběrového řízení přihlásily, už kvůli tomu investovaly nemalé finanční prostředky, a to desítky až stovky milionů korun. Česku by v krajním případě zrušení tendru mohly hrozit mezinárodní arbitráže.
Hned několik armádních zdrojů opakovaně potvrdilo, že by tendr měl být zrušen a osloven napřímo jeden dodavatel na úrovni vláda-vláda.
Nové obrněnce mají nahradit dosluhující a zastaralé stroje BVP-2 ještě ze sovětských dob. Obrněnce armáda potřebuje, aby Česko splnilo svůj slib spojencům z NATO a mělo v roce 2026 připravenou těžkou obrněnou brigádu.
