Který pacient, kterému jste bazální stimulací pomohli, vám zůstal v paměti?
Pamatuji si případ jednoho mladého muže, který havaroval na motorce a měl poraněnou míchu. Nemohli jsme s ním navázat žádný kontakt a nepoznával ani svou manželku nebo děti. Zkoušeli jsme na něj mluvit, ukazovat mu obrázky motorek, ale nic nezabíralo. Pak nás napadlo oslovit manželku, aby donesla tričko, ve kterém pracoval v garáži. To, i když bylo vyprané, páchlo benzinem a oleji. Ukázali jsme mu ho, dali jsme mu přivonět a najednou poprvé promluvil, řekl: „To je moje tričko“. My jsme neměli slov, předtím totiž nereagoval na nic a najednou tohle zabralo. K tričku jsme přidávali znovu i ty fotografie a díky tomu jsme mohli postupně navazovat kontakt a komunikace i zdravotní stav se postupně zlepšovaly.
Nejúčinnější je rozhodně čich. Kromě toho ale velmi dobře funguje i sluchová stimulace. Zvláště v době covidu, když byly zakázané návštěvy, jsme pacientům pouštěli nahrávky hlasů příbuzných.
