„Tyto byty může Praha poskytnout učitelům, zdravotníkům, hasičům a podobně. Zbytek bude nabídnut Pražanům,“ říká radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu) s tím, že o tomto typu bydlení budou pražští zastupitelé rozhodovat na červnovém zasedání.
Byty, které postaví magistrát s komerčním partnerem, nebude možné si pořídit jako investiční, protože je členové družstva nebudou moci dále pronajímat. Pořídit si je také mohou pouze lidé s trvalým bydlištěm v Praze, kteří žádný jiný byt nevlastní a nemají žádné dluhy.
Výhrady Pirátů a Prahy sobě
Družstevní bydlení umožňuje rozložit si finanční nápor spojený s koupí bytu do delšího období. Při vstupu do družstva zaplatí člen 25 procent nákladů na výstavbu bytu, přičemž zbytek bude doplácet formou měsíčního nájemného.
Pozemek následně mohou odkoupit klidně až další generace, přičemž všichni členové by dohromady měli ročně odvést příspěvek do městského fondu rozvoje dostupného družstevního bydlení ve výši jednoho procenta hodnoty pozemku.
Okna v družstevním bytě po 35 letech dosloužila. Kdo zaplatí výměnu? |
Proti původnímu návrhu už v minulosti vyjádřili své výhrady koaliční partneři z řad Pirátů a Prahy sobě. Ti kritizovali zejména postup, jakým mají být vybíráni budoucí členové družstva. Nyní je totiž systém nastaven ve smyslu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“.
Piráti a Praha sobě se v tomto případě obávali, že zde bude docházet například ke kupčení s čekací listinou nebo s informací o startu registrací. Po jejich připomínkách ale návrh dospěl malé, leč významné změny.
„Doplnili jsme případ, že pokud bude více přihlášek v časovém období na jeden byt, rozhodne los pod notářským dohledem,“ vysvětluje Jiří Kučera, který návrh s radní Marvanovou připravuje. K této situaci dozajista dojde, jelikož podle Marvanové se už nyní o byt v Radlické přihlásilo 350 lidí.
Další sporný bod spočíval v obavě, aby město jen tak nerozdávalo své pozemky. Právě na pozemku vlastněném Prahou totiž družstevní byty vyrostou. I zde návrh tým Marvanové upravil. Ve vztahu k pozemku družstvu vznikne právo stavby, a to až na dalších 99 let. K převodu vlastnického práva tedy hned nedojde.
Nejpozději po 99 letech je ale podle zákona nutné otázku pozemku dořešit. „Počítáme s tím, že když si družstvo bude chtít pozemek odkoupit od města, bude to možné za cenu obvyklou v tom konkrétním místě a v čase chystané koupě,“ vysvětluje Marvanová.
K této části návrhu zaslal pražský radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) dle svých slov Marvanové ještě jednu připomínku. „Je žádoucí, aby se odhad ceny udělal, jako by zde nebylo žádné právo stavby, které by samo o sobě faktickou cenu pozemku snížilo,“ říká Zábranský s tím, že by také rád vypustil ustanovení, které umožňuje stranám se v budoucnu na ceně pozemku dohodnout, aby předešel případnému tlaku na snižování ceny.
Spolkové bydlení pro hasiče
Pokud červnové zastupitelstvo návrh schválí, a díky doplněným připomínkám se šance zvýšily, mohlo by se družstevní bydlení v Praze konečně rozjet.
Podobné projekty se podle Marvanové připravují už i v Praze 10, 12 nebo 13. Jak zástupci Pirátů, tak Praha sobě zatím podporu nepřislíbili, jelikož dle svých slov ještě dokument se zapracovanými připomínkami neviděli.
Druhou cestou k dostupnému bydlení magistrátu je takzvané spolkové bydlení. V rámci něj město vytipuje nevyužívané pozemky, které dá spolkům k dispozici. Spolky, které budou založené buď přímo občany, nebo prostřednictvím profesionálního organizátora, se o ně budou moci ucházet v soutěži. Vítěz následně získá právo stavby a na vlastní náklady postaví bytový dům, ve kterém město některé byty získá.
Magistrát nechal vytipovat několik pozemků, jež jsou pro výstavbu takového typu bydlení vhodné. Parcely jsou na území Prahy 4, 8, 9 a Lipenců. Vzniknout by na nich mělo celkem 163 bytů. Pozemky dle vedení města splňují požadavky, které si pro podobné pilotní projekty radnice dala. Magistrát tak nyní čekají jednání s městskými částmi.