Je to asi rok, co skupinka mladíků v Praze na Rašínově nábřeží napadla a do krve zbila tři muže. Podle obětí kvůli tomu, že dva z nich se drželi za ruce.
„Šli jsme po Náplavce, držel jsem se s partnerem za ruku. Naproti nám šla skupinka mladých kluků a začali mít nevybíravé poznámky typu ‚vy buzeranti zas*aný‘,“ popsal tehdy jeden z napadených, šéfredaktor magazínu Lui Jakub Starý.
Jen se drželi s partnerem za ruku. V centru Prahy je zmlátili do krve |
„Jelikož, přiznávám, jsem byl posilněn alkoholem, nechtěl jsem si to nechat líbit, reagoval jsem na to slovně. Ten konflikt pak gradoval, až se strhla bitka. On do mě strčil, já do něj. A už se to rozjelo. Bylo to chaotické a na detaily si nevzpomínám. V jednu chvíli mi lítaly pěsti do hlavy ze všech stran,“ dodal.
Šlo o typický příklad trestného činu z nenávisti. Alespoň by šlo, kdyby důvodem napadení byla rasa nebo náboženství. Ne ale v případě, kdy je důvodem útoku sexualita oběti. Český trestní zákoník nyní totiž zná jako pohnutky pachatele k útoku jen právě rasu, příslušnost k etnické skupině, národnosti, politické přesvědčení nebo náboženské vyznání.
V praxi to má jednoznačný dopad: Pokud například dojde ke spáchání trestného činu ublížení na zdraví, jehož obětí se stala osoba kvůli jedné z výše uvedených pohnutek, lze takový čin potrestat skrze takzvaně kvalifikovanou skutkovou podstatu, která s sebou nese zvýšenou trestní sazbu. |
Kdo potřebuje zvýšenou ochranu
To by se ale mohlo změnit. Evropská komise totiž začátkem roku představila plán na rozšíření seznamu trestné činnosti, kde je možné sladění norem na úrovni celé EU. Na seznam by měly nově přibýt právě zločiny z nenávisti, takzvaný hate crime, a také hate speech, tedy nenávistné projevy, mnohdy v internetovém prostředí. A s tímto krokem by se rozšířil i seznam pohnutek, a to o sexuální orientaci, genderovou identitu, věk a zdravotní postižení.
Evropská komise iniciativu zdůvodňuje tím, že nenávistných projevů v posledních letech přibylo, a to především na internetu v průběhu pandemie covidu-19. „Během pandemie vzrostla míra nenávisti vůči Romům, Židům, muslimům a lidem asijského původu, i vůči těm, u kterých je takový původ předpokládám, a to včetně rasistických útoků a fyzického násilí, šikany i vyhrožování. Podle údajů až 52 procent mladých žen a dívek zažilo online násilí, včetně vyhrožování a sexuálního obtěžování, zatímco lidé se zdravotním postižením se mnohem častěji než jiní stávají oběťmi násilných trestných činů, včetně trestných činů z nenávisti,“ uvádí Komise.
Facebook, Twitter i YouTube se dohodly s EU a budou potírat nenávist |
Nárůst registruje také úřad ombudsmana, který může prověřit, jak obecní nebo krajský úřad projednal přestupek, který se nenávistného projevy týká. „V poslední době jsme byli nejen v online prostoru, ale také v každodenním životě svědky například velmi vyhrocených debat i kvůli současné ukrajinské krizi. Vidíme, že na sociálních sítích přibývá nenávistných projevů v souvislosti s růstem obav o budoucí sociální situaci občanů,“ poznamenal Stanislav Křeček.
Vidět to jde i na statistikách českých policistů. Zatímco v roce 2019 evidovali policisté 35 případů hate speech, v roce 2020 jich bylo 140 a loni 209. „V roce 2022 jich evidujeme zatím 126. Jedná se o trestnou činnost, která je a priori směřována proti rase, národnosti, uskupení či hnutí. Pokud nějaký ‚hate speech‘ naplní skutkovou podstatu trestného činu či přestupku, tak se jím zabýváme,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Hate speech jako trestný činNenávistný projev (hate speech) není ani ve vnitro- Nenávistné projevy na internetu mohou naplnit následující skutkové podstaty trestných činů podle trestního zákoníku:
|
Podle Kláry Kalibové, ředitelky organizace In Iustitia, která poskytuje podporu obětem předsudečné trestné činnosti, jsou však oficiální policejní statistiky jen vrcholem ledovce.
„Řadu předsudečných trestných činů statistiky vůbec nezachytí. Je to dáno jednak špatnou kvalifikací na úrovni policie, kdy řada předsudečných trestných činů je hodnocena pouze jako výtržnictví bez předsudečné pohnutky, ale také tím, že lidé útoky na policii nehlásí. Například napadení pro svoji sexuální orientaci jsou ochotni útoky policii hlásit pouze v 15 procentech případů,“ vysvětlila.
Návrh však hodnotí pozitivně. Poukazuje na to, že současná česká právní úprava zaostává za částí jiných evropských zemí, které právní ochranu před předsudečnými činy z důvodu genderové identity či třeba sexuality poskytují. Mezi ty patří třeba i Slovensko, Chorvatsko či Francie.
„Postup Evropské komise bude přínosný pro všechny občany České republiky. Pokud se stane český občan obětí předsudečného násilí v zahraničí, bude mít garantovánu stejnou právní ochranu, jako kdyby byl napaden v České republice,“ míní.
Kromě toho bude snazší trestní stíhání pachatelů ze zahraničí, kteří napadají české občany třeba přes sociální sítě. „V neposlední řadě bude nová právní úprava i přínosem pro dosud nechráněné skupiny osob,“ doplnila Kalibová.
Zda se změna propíše i do české legislativy, nyní není jisté. Marcela Nevšímalová z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti uvedla, že o tom, zda Česko vysloví této iniciativě Evropské komise souhlas, se zatím jedná na politické úrovni.
„Samotným ‚zařazením do seznamu‘ nevzniká povinnost k žádným legislativním změnám. Samotné zařazení dává pouze možnost Evropské komisi, aby předložila návrh na změny v legislativě, o kterém pak budou debatovat členské státy s Evropským parlamentem,“ podotkla.
Změny by každopádně měly podobu směrnice, bylo by tak na jednotlivých členských zemích, jakým způsobem je implementují do svého právního řádu.
Europoslanci jsou zdrženliví
Zda by návrh Evropské komise měl přejít v účinnost poté, co bude na stole konkrétní návrh, rozděluje i některé české europoslance. Například europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová samotný záměr rozšíření kategorie projevů nenávisti podporuje.
„Jde o rozšíření chápání trestného činu z nenávisti o kategorie lidí, k nimž máme podklady, že se vůči nim nenávistné projevy v posledních letech výrazně stupňují. To je hlavní důvod, proč to podporuji - že se vyskytly další skupiny, které spadají do dříve nastavené definice,“ řekla. Podotkla přitom, že v minulosti se seznalo, že takovou zranitelnou skupinou jsou například minoritní etnické skupiny.
„Měli bychom tímto dát jako společnost jasně najevo, že to pro nás není přijatelné a že se umíme a chceme postavit za ty v menšině proti extremismu. Negativa nevnímám v samotném záměru, ale obávám se zneužívání tématu ze strany konzervativců a populistů, kteří budou mít potřebu z toho naprosto zbytečně dělat kulturní válku pro získání laciných politických bodů,“ dodala.
Antisemitismus se šíří mezi mladými. Na vině jsou zejména sociální sítě |
Proti je naopak europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Přestože jsem zastáncem toho, aby se na sociálních sítích regulovaly některé odporné urážky a projevy, tak v tomhle případě mi to přijde jako nedokončený návrh, u kterého mi chybí konkrétní data,“ řekl.
Tvrdí, že již sedm let žádá bližší informace o množství trestných činů z nenávisti a stále je neobdržel. Nemůže tedy relevantně posoudit, nakolik je tento problém závažný.
Zdechovský navíc spatřuje problém v samotném vymezení trestného činu. „Nemůžeme přece někoho postihnout za to, že se například důrazněji vymezí proti genderové ideologii,“ řekl s tím, že od některých levicovějších kolegů v europarlamentu zaznívají až extrémní názory, které jej děsí.
Podle něj je třeba chránit svobodu slova. „Pokud vám někdo vyhrožuje, je to trestný čin a ten člověk by měl být potrestán, není třeba dále rozdělovat lidi do dalších kategorií,“ dodal.
Zdrženlivější vůči návrhu je i europoslankyně za ANO Dita Charanzová. „Největší pozitivum návrhu je, že se zaměřuje na nábožensky motivované projevy nenávisti, především tedy boj proti antisemitismu, který je v některých částech Evropy na vzestupu. Zůstávám ovšem opatrná právě u toho, jak mají být projevy nenávisti definovány a co všechno Komise považuje za projevy nenávisti,“ popsala politička s tím, že nechce cenzuru.
Nejistý s rozšiřováním kategorií je i ombudsman. „Nejsem přesvědčen o tom, že další rozšiřování těchto kategorií povede k lepšímu stavu společenského a právního vědomí společnosti. Spíše nikoliv především proto, že některém požadavky v tomto směru přestávají být pro většinu občanů již srozumitelné,“ uvedl Křeček.
