874. Tolik incidentů zaregistrovala Federace židovských obcí v České republice v loňském roce. Číslo roste, například v roce 2018 registrovala celkem 347 antisemitských incidentů. Podle jejich předpokladů bude počet projevů za rok 2021 opět o něco vyšší.
Sama Federace židovských obcí nicméně upozorňuje, že nejde o násilné incidenty. Ty jsou v Česku stále ojedinělé, v roce 2020 byl zaznamenán jeden případ fyzického napadení s antisemitským motivem. Drtivá většina projevů se šíří na internetu, jak nedávno připomněl předseda Židovské obce v Praze František Bányai.
„Já osobně jsem zažil útoky internetové. Ty přichází z různých zdrojů a častěji. Fyzických útoků na Židy jsme v Česku zažili mimořádně málo. Pokud ty útoky u nás jsou, tak jsou většinou na hřbitovy nebo na materiální statky,“ uvedl.
Proč se nenávistné příspěvky a projevy antisemitismu šíří zejména na sociálních sítích? Podle Federace je pro pisatele výhodou zejména anonymita, kterou internet poskytuje. „Svou roli tu hraje dostupnost, jednoduchost v přístupu, v poslední době samozřejmě i frustrace v souvislosti s pandemií, která způsobila i stresové situace lockdownů a pocitů obecného ohrožení,“ popsala Tereza Kotláriková, projektová manažerka Federace židovských obcí v ČR.
Její slova potvrzuje i expert na extremismus Miroslav Mareš. „Je to nástroj, který umožňuje vyjádřit a uchovat sdělení obrovského počet lidí, která by dříve zůstala vyřčená někde v kuchyni u rádia či v hospodě. A lidé stále mají pocit anonymity, zvláště za přezdívkou či falešným profilem,“ uvedl.
Nebezpečné sociální sítě
V popředí zvětšujícího problému jsou zejména sociální sítě, na což nedávno poukázal i izraelský ministr pro záležitosti diaspory Nachman Šaj. „Na celém světě je antisemitismus na nebezpečném vzestupu, hlavně kvůli novým sociálním médiím,“ upozornil během jednodenního Mezinárodního fóra k připomínce holokaustu a boji proti antisemitismu v říjnu. Sociální sítě podle něj „podněcují a zvyšují míru nenávisti a musí za to převzít odpovědnost a nezůstat takzvaně neutrální nebo objektivní“.
Na problematiku antisemitismu na sociálních sítích nedávno upozornil také The Guardian s odkazem na výzkum aktivistické skupiny zaměřené proti nenávisti Hope Not Hate a protirasistických organizací Expo Foundation a Amadeu Antonio Foundation.
Analýza ukázala, že protižidovsky zaměřené zprávy převládají obzvláště na Instagramu a TikToku. Například na Instagramu se šíří konspirace v souvislosti s ilumináty nebo Novým světovým řadem. Šíří se i příspěvky, které obsahují hastag #JewWorldOrder.
Češi útočí na Židy spíš na internetu, říká předseda pražské Židovské obce |
Problém se objevuje i na jiných platformách, například na Redditu vzniklo fórum, které se věnovalo konspiračním teoriím. Některé namířené proti Židům loni mezi únorem a listopadem šířilo zhruba půl milionu uživatelů. Část teorií mluvila o Židech jako o vrazích dětí.
„Antisemitismus se na sociálních sítích šíří, některé nemají tak silnou kontrolu jako jiné,“ uvedl Mareš s tím, že například Facebook se snaží takový obsah odstraňovat. „Na sociálních sítích je aktivní globální neonacistické hnutí Siege, které má stoupence i v České republice, jak konstatovala zpráva Europolu z letoška,“ připomněl.
I v Česku lze dohledat konkrétní příspěvky, které šíří protižidovské myšlenky. Mareš v této souvislosti například připomněl Dělnickou mládež, která je aktivní na Twitteru či Instagramu. Jejich názory se tak dostávají k mladším generacím. Jak totiž připomíná The Guardian, zhruba 70 procent všech uživatelů Instagramu tvoří lidé ve věku mezi 13 a 34 lety.
„Odpovídá to mediálnímu prostředí současnosti, ale zase bych nepřeceňoval sílu antisemitismu u nás, velká část mládeže v České republice je naopak filosemitská anebo alespoň nevyznává antisemitismus,“ dodal odborník. Podle Mareše se rozšiřuje spektrum sociálních sítí, kde je možné se antisemitsky vyjádřit. „Aktuálním trendem v kybeprostoru jsou i ‚hlášky‘ během online her,“ popsal.
Vliv koronaviru
Situaci nepomohl ani samotný koronavirus. Výzkum varuje, že lidé, kteří během pandemie koronaviru byli vtaženi do konspiračních teorií týkající se covidu-19, mohou převzít antisemitské názory. V souvislosti s koronavirem se navíc objevily i nové dezinformace a teorie, které obviňují Židy.
„V poslední době jsou to samozřejmě dezinformace a konspirační teorie, které se objevují v souvislosti s pandemií koronaviru. Jde vesměs o obdobné defamace a hoaxy jako v minulosti, jen v jiných souvislostech – pandemii způsobili Židé kvůli ovládnutí světa, Židé vydělávají na vakcínách,“ popsala Kotláriková z Federace židovských obcí.
„Dění kolem pandemie dalo antisemitům nový impuls a prostor pro rozšíření jejich konspiračních výkladů a propagandy. Navíc se objevil nový způsob urážení obětí holocaustu tím, že se k nim někteří neočkovaní začali připodobňovat a dokonce i nosit žlutou hvězdu, čímž se vyvolává falešný dojem o stejném rozměru nacistické krutovlády a soudobých protiepidemických opatření,“ poznamenal Mareš.
Právě Davidovu hvězdu s nápisem „neočkovaný“ používají lidé, kteří odmítají očkování proti koronaviru. Proti tomu se již ohradila například samotná federace.
Davidova hvězda jako symbol neočkovaných. Zneužití, tvrdí federace |
„Je evidentní, že je třeba naši společnost neustále vzdělávat a doporučit všem, co se k tak nízkým projevům uchylují, navštívit místa spojená s nacistickou genocidou u nás i v zahraničí,“ uvedla na svém Facebooku Federace židovských obcí spolu s Nadačním fondem obětem holocaustu.
Bezpečné Česko
Feredace židovských obcí ČR připomíná ve své poslední zprávě, že i přes rostoucí počet projevů antisemitismu je v Česku bezpečně. „I přes všechna tato zjištění lze Českou republiku, podobně jako v minulých letech, i nadále vnímat jako zemi, která je pro židovskou komunitu bezpečná, především pak ve srovnání s jinými státy ve střední a západní Evropě,“ uvádí na stránkách.
To potvrzuje i Mareš. „Česká republika na tom ještě není co do míry antisemitismu tak špatně, spíše naopak. Ať již ve srovnání s tradičním nacionalistickým antisemitismem například v Maďarsku, ale hlavně při pohledu na masivní islamistický antisemitismus v přistěhovaleckých komunitách v západní Evropě,“ popsal.
Tři závazky ČeskaMinistr zahraničních věcí Jakub Kulhánek na Mezinárodním fóru v říjnu představil tři závazky, kterými Česká republika bude usilovat o zlepšení situace v boji proti antisemitismu. Prvním je vytvoření České národní strategie boje proti antisemitismu, druhým otevření státní příspěvkové organizace Památník ticha a třetím uspořádání mezinárodní konference k Terezínské deklaraci v rámci českého předsednictví v Radě EU v roce 2022. |
K zastavení šíření názorů na sociálních sítích je podle něj potřeba stabilní osvěta. „Ostrakizace těchto názorů a aktivní přístup provozovatelů sociálních sítí a ve vazbě na on-line gamingový antisemitismus i tvůrců her. V případě překročení limitů stanovených trestním právem pak i činnost orgánů činných v trestním řízení,“ poznamenal.
Kotláriková uvedla, že je nutné v mezinárodním měřítku standardizovat postup - od monitorování až po trestněprávní legislativu.
„Určitou platformou by mohla být Definice antisemitismu, kterou přijala většina evropských zemí, včetně ČR, kde je třeba nyní jednat o její implementaci. Mediální firmy by měly upravit protokoly sociálních sítí, které podporují dělení společnosti a těží z konfliktu, což by jim nejspíše přineslo nižší zisky. Nedávno přijala také Evropská komise Strategii pro boj proti antisemitismu, která by měla sehrát významnou roli i u nás,“ popsala.
Ve strategii se například navrhují opatření na zintenzivnění spolupráce s internetovými společnostmi s cílem omezit antisemitismus na internetu, zlepšení ochrany veřejných prostor a míst bohoslužeb a zřízení evropského výzkumného střediska pro současný antisemitismus. Vedle těchto opatření chce EU usilovat o to, aby stanula v čele celosvětového boje proti antisemitismu.