Natálie má roční dceru, s jejím otcem nejsou manželé a rozešli se ještě před jejím narozením. „Bývalý partner byl u porodu, o dceru projevoval zájem, trávili jsme společně všechny víkendy. Nakoupil celou výbavičku pro mimino a každý měsíc posílal pět tisíc,“ popisuje. Jenže před pár měsíci otec platit přestal. „Nemáme žádnou písemnou dohodu o výši alimentů, můžu vůbec výživné nějak vymáhat?“ ptá se čtenářka.
Jak má čtenářka postupovat, aby se domohla výživného?
Nejprve musí k okresnímu soudu, v jehož obvodu má dítě bydliště, podat návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. V něm se bude domáhat toho, aby soud rozsudkem svěřil dceru do její výchovy a otci uložil povinnost platit výživné na nezletilou dceru vždy k 1. dni v měsíci předem k rukám matky. Může žádat stanovení výživného i zpětně a to za dobu, od kdy otec přestal výživné platit. Podání tohoto návrhu je osvobozeno od placení soudních poplatků.
Jak se určuje výše výživného?
Výše výživného závisí na potřebách dítěte a příjmech, majetkových poměrech a možnostech a schopnostech otce. Existuje tabulka ministerstva spravedlnosti, která má pouze doporučující charakter, pro soudy není závazná, nicméně soudy se jí zpravidla řídí. Pro dítě ve věku do 5 let je stanoveno výživné 11 – 15% z čistého příjmu povinného rodiče. Soud bude samozřejmě také přihlížet k tomu, zda má otec další vyživovací povinnosti.
Otec dítěte prý bere 18 tisíc měsíčně, takže stanovení výživného ve výši pěti tisíc je asi nereálné?
Soud bude posuzovat celkové majetkové poměry otce. Uvedu příklad: Otec si sice vydělá jen 18 tisíc měsíčně, ale dvakrát ročně je na drahé dovolené, chodí do restaurací a jezdí v novém autě. Pak je zřejmé, že majetkové poměry otce jsou odlišné a soud bude vycházet z nich a nikoli jen z oficiálně vykazovaného příjmu.
Stejně tak soud může vycházet z tzv. potenciálního příjmu – tj. pokud bude prokázáno, že si otec nechal bezdůvodně ujít lépe placené zaměstnání, bude při stanovení výše výživného vycházet z jeho potenciálního příjmu, kterého by mohl dosáhnout Pokud zde ale nic takového není, majetkové poměry otce odpovídají výdělku 18 tisíc a nenechal si ujít lépe placenou práci, pak výživné pět tisíc u dítěte mladšího pěti let považuji za nereálné. Podotýkám dále, že při stanovení výživného bude soud vycházet z čistého příjmu otce, který tedy bude ještě nižší než 18 tisíc.
Pavel Nastis
|
Co když se otec k soudu nedostaví, bude se rozhodovat bez něj?
Pokud se otec na jednání nedostaví a nepožádá o odročení z omluvitelných důvodů, jednání proběhne, ale předpokládám, že soud spíše jednání odročí za účelem výslechu otce. Jestliže se otec nebude k soudu dostavovat bez důvodné omluvy opakovaně, může jej soud nechat předvést nebo mu může uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Záleží na soudci, jaký postup zvolí.
Co dělat v případě, že ani po soudním rozhodnutí otec platit nebude?
Pokud otec nebude dobrovolně plnit to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může matka podat návrh na nařízení exekuce. Vykonatelné rozhodnutí soudu o výživném je exekučním titulem. Může tedy také požádat o tzv. náhradní výživné, což je sociální dávka zavedená od července loňského roku.
Kdyby měla Natálie ohledně placení výživného dohodu s otcem dítěte, bylo by to pro ni dnes jednodušší?
Rodiče samozřejmě můžou mít třeba i písemnou dohodu o tom, že jeden z nich bude tomu druhému platit výživné. Ale pokud ji povinný rodič poruší, pak taková dohoda není exekučním titulem a oprávněný rodič stejně bude muset nejprve dát na soud návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti a teprve na základě vykonatelného soudního rozhodnutí bude moci vést exekuci.
Máte na závěr nějakou radu pro nesezdané páry?
Co poradit nesezdaným? Obecně totéž, co i těm sezdaným. Ať si nedělají naschvály, mají na paměti dobro jejich společného dítěte a dítě si neberou jako rukojmí.
