Policie se musí zaměřit na budování důvěry uprchlíků, míní socioložka UK

Nepodceňujme trestné činy vůči uprchlíkům, vyzývají experti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve svém prvním příspěvku na téma migrace a kriminalita. „Téma migrace a kriminalita bývají často spojovány, ale z výzkumů vyplývá, že kriminalita spojená s příchodem migrantů nebývá větší než domácí kriminalita,“ prohlásila socioložka Marie Jelínková.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Škola v úterý představila nový expertní mezioborový tým pro Ukrajinu. Deset odborníků pochází z řad akademiků Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a budou se zaobírat různými tématy od bezpečnosti po sociální problémy.

Enormní pozornost by měla být dle odborníků věnována trestné činnosti páchané vůči uprchlíkům, zejména protože příchozí uprchlíci z Ukrajiny patří mezi velmi zranitelnou skupinu lidí. Hrozní jim například sexuální vykořisťování a nelegální zaměstnávání.

Uprchlíci se bojí obrátit na policii

„Na policii leží nelehký úkol vytváření důvěry ze strany migrantů,“ podotýká socioložka Marie Jelínková z expertního týmu. Často se podle ní totiž stává, že uprchlíci úřadům ze strachu nehlásí, když se jim děje nějaké příkoří. Mezi uprchlíky se také šíří dezinformace, že pokud kontaktují policii ztratí nárok na vízum nebo na sociální dávky.

Jelínková navrhuje zaměstnávat do bezpečnostních sborů i lidi z řad migrantů a podporovat právní poradenství pro uprchlíky zdarma včetně zohlednění regionální dostupnost.

„Spolupracujeme například s Centrálou organizovaného zločinu, kterým jsme posílali nějaká naše doporučení a ještě budeme společně řešit, jak by měli policisté přistupovat k těm obětem,“ nastínila Jelínková, jak se mohou akademická doporučení dostat do praxe.

Mezi uprchlíky mohou být ruští agenti i lidé k likvidaci, řekl šéf BIS

Vláda se chce pro zajištění bezpečnosti v komunitě ukrajinských uprchlíků primárně zaměřit na prevenci. „Pro předcházení negativních jevů je třeba posílit jak preventivní aktivity zaměřené nejen na samotné uprchlíky, ale i na občany České republiky, tak samotný výkon policejních činnosti,“ píše se ve vládním dokumentu.

Zatím není podle děkan Fakulty sociálních věd UK Tomáše Karáska z české strany jasné, jak k uprchlíkům obecně přistupovat, zda-li je začleňovat do společnosti a počítat, že zde zůstanou, nebo spíše předpokládat, že jde pouze o situaci dočasnou, která s koncem války odezní a lidé se budou chtít vrátit zpět na Ukrajinu.

Pomáhá i Univerzita Karlova. „Snažíme se pomoci stávajícím ukrajinským studentům, ale přijímáme ke studiu i nové studenty a vyučující z řad ukrajinských uprchlíků,“ řekl Karásek.